Veganství má striktní pravidla

cm zelenina 1

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Podle definice, veganství zahrnuje druh stravy, filozofii a životní styl spočívající v odmítnutí konzumace živočišných produktů. Na rozdíl od běžných vegetariánů se tedy vegani zříkají ve svém stravování nejen masa, ale i vajec, mléčných výrobků, nebo třeba medu. Mnoho veganů z přesvědčení odmítá využití (či zneužití) zvířat jednak pro lidské stravování, ale také nesouhlasí s rybařením, myslivostí, kožešinovým průmyslem, cirkusy či zoo. Důslednější vegani jsou proti používání výrobků z kůže, vlny a hedvábí nebo kosmetiky testované na zvířatech.

Veganem se člověk rodí málokdy, i když já sama mám mezi svými přáteli veganské rodiny, do kterých se narodily děti a jsou vychovávány v tomto duchu. Většinou se však člověk stane veganem díky svému vlastnímu rozhodnutí. Chce žít jinak než jako člen konzumní společnosti. Nechce přispívat k utrpení zvířat na této planetě, chová se ohleduplně k životnímu prostředí – některé výzkumy tvrdí, že k nasycení vegana je třeba mnohonásobně méně zemědělské půdy, než pro konvenčního strávníka. K veganství se často přirozeně váže i nekuřáctví, abstinence, vztah k nekomerční kultuře, pozitivní životní filozofie. Je založeno na etice, empatii a zdravém přístupu k životu celkově.

Doplnění chybějících látek

Proti takovému rozhodnutí nelze nic namítat. Jen je potřeba si uvědomit, že bychom si měli předem nastudovat informace z oblasti výživy a vědět o možných rizicích veganského stravování. Člověk je totiž jako tvor biologicky všežravec. Nasvědčuje tomu stavba trávicí soustavy, délka střev, tvar zubů atd. Samozřejmě, že může velice úspěšně dlouhodobě žít i na čistě rostlinné stravě, jak dokazují mnozí veganští sportovci, jen je potřeba vzít v potaz i její úskalí.

Mezi ta největší patří nedostatek vitamínů B12. Je jedním z vitamínů skupiny B, jež naše tělo potřebuje k regulaci hladiny homocysteinu. Už od 90. let minulého století mnohé studie potvrzují, že i mírně zvýšená hladina homocysteinu je spojena s vyšším rizikem poškození plodu v těhotenství, demence, deprese, a dokonce úmrtí. Zatímco dva další homocystein regulující B vitamíny – kyselina listová a vitamín B6, jsou v dobré rostlinné stravě zastoupeny bohatě, vitamín B12 se nachází pouze a jedině v živočišných zdrojích. Produkují jej různé druhy bakterií žijící v trávicí soustavě živočichů nebo půdě, odkud se dostává do těl zvířat. Jediným spolehlivým zdrojem pro vegany jsou tedy uměle obohacené potraviny a suplementy.

Nedostatek vitamínu B12 se projeví ve formě neurologických potíží, jako je brnění v končetinách, nedostatek energie, špatné vidění, ztráta rovnováhy a kontroly končetin, špatná paměť, bolestivý jazyk, ale i psychické změny jako halucinace a paranoia. Pokud jste se dosud stravovali standardně, máte pravděpodobně vitamínu B12 dostatečné zásoby v játrech, kde se ukládá. Po přechodu na veganskou stravu vám tyto zásoby mohou vydržet i několik let, ale rozhodně je dobré na to nespoléhat.

K dalším rizikům čistě rostlinné stravy patří nedostatek např. vápníku, železa, jódu, omega-3 mastných kyselin, vitamínu D a obecně bílkovin. Všechny tyto látky mají v rostlinné říši skvělé zdroje. Vápník nalezneme ve velkém množství v máku, sezamu, kadeřávku, brokolici, květáku, mandlích a oříšcích. Na železo je bohatá cizrna, fazole, čočka, droždí, sója, kešu ořechy, ale také třeba pórek a další listová zelenina. Jód se dá získat z mořských řas a omega-3 mastné kyseliny nalezneme kromě ryb také v konopných či lněných semínkách. Vitamín D získáváme díky slunečnímu záření, to víme, ale jinak se nachází opět převážně v živočišných zdrojích – např. ve vaječném žloutku a tučných rybách.

Nedostatečný příjem bílkovin u veganů je problém, se kterým jsem se často setkala i ve své praxi výživového poradce. Ne, že by rostlinných zdrojů bílkovin snad bylo málo, ale jsou prostě pro lidské tělo hůře využitelné, a proto jich vegani musejí přijmout více. Bílkoviny obsahují luštěniny, celozrnné obilniny, pseudo-obilniny jako quinoa, ořechy a mnohé další. Základem by však měly být zmíněné luštěniny, jejichž příprava je trošku složitější, zahrnuje i namáčení a delší vaření. S tím by měl být vegan smířen. Řešením však rozhodně není jíst 3x denně jako zdroj bílkovin tofu. Opět se dostáváme k oblíbenému rčení, že ať je strava jakákoli, vždy by měla být pestrá!

Veganství je světonázor jistě ušlechtilý a hodný následování. Nemusíme polemizovat o tom, že zvířata ve velkochovech jistě trpí, můžeme se zamyslet nad tím, zda je od člověka fér, že jiného živého tvora surově využívá ke svým potřebám. Asi je otázkou osobní volby a svědomí každého z nás, kam chce a je schopen se změnou svého životního stylu zajít.

Jahodový koktejl z makového „mléka“

Na 2 porce potřebujeme:

  • 100 g nemletého máku
  • 800 ml – 1 litr vody
  • 1 miska/2 hrsti čerstvých jahod

Mák propláchněte a nechte ve vodě namáčet, nejlépe přes noc. Nelekejte se toho, že voda bude mírně našedlá, mák uvolní do tekutiny tuk. Ráno vše přelijte do mixéru a důkladně rozmixujte, ideálně alespoň 2x. Přeceďte přes plátěný pytlík, pláténko nebo cedník. Přeceněnou tekutinu vraťte do mixéru, přidejte jahody a krátce rozmixujte. Lahodný a osvěžující nápoj plný vápníku je na světě!

Pohankové placky se zeleninou a tempehem

Na 4 kusy potřebujeme:

Těsto:

  • 60 g hladké pohankové mouky
  • 150 ml vody
  • 1/2 lžičky kypřícího prášku z vinného kamene
  • 1 lžička sezamu
  • 1 lžička lněného semínka
  • špetka soli

Náplň:

  • 1 balení uzeného tempehu
  • 1 nastrouhaná mrkev
  • 1/2 ledového salátu
  • další nakrájená zelenina dle chuti

Dresink:

  • 1 sojanéza nebo tofunéza
  • 1/2 lžičky francouzské hořčice
  • 1 lžíce třtinového cukru
  • 1 lžička jablečného octa

Připravíme si dresink smícháním surovin. Tempeh rozdrobíme v míse a přidáme nakrájenou zeleninu, dresink a dobře promícháme. Můžeme oživit bylinkami dle chuti. Dáme do sklenice vychladit. Smícháním surovin na placky vyrobíme těstíčko, které bude trošku řidší než na palačinky. Smažíme z obou stran na nepřilnavé pánvi nasucho nebo na trošce oleje či ghí. Plníme směsí zeleniny a tempehu.