Vánoční lidové ozdoby

advetní věnec e1575629586419

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Možná si také vzpomenete na ozdůbky z dětství, které dotvářely teplo vánočního domova, ať už ze šišek, ořechů či sušených jablek. Osobně velmi ráda vzpomínám na krásné červené jablko, do jehož středu maminka umístila svíci. A po stranách pak párátka se sušeným ovocem, bonbonky a drobnými zvonky. Úžasné bylo, že jakmile jablko splnilo účel, neboť jej měl zažehnout příchod Ježíška a umístění dárků pod vánoční stromek, veškeré dobroty jsme si mohli sníst.

Více než tisíc let se česká kultura formovala pod vlivem křesťanství. Rané křesťanství zasazuje své významné svátky do období pohanských kultovních obřadů ve snaze zmírnit v povědomí lidu vliv pohanské tradice. Tyto snahy se církvi naplnily pouze částečně. Spíše se podařilo překrýt a sloučit staré zvyklosti s novou oficiální podobou křesťanských svátků. Je tomu tak i v případě Vánoc. Prolínáním obou fenoménů, lidových tradic předkřesťanské doby a nového vnímání světa pod vlivem církve, se utvářel specifický tvar českých Vánoc. Toto významové prolínání se projevuje i na předmětech, které Vánoce provázely a které nazýváme zvykoslovné. Zvykoslovné předměty byly zhotovovány těsně před příležitostí, pro kterou byly určeny a také se v rámci obřadu zlikvidovaly, ať už konzumací či obřadným spálením.

Tak jako zvyky, obřady a výroční obyčeje existovaly, nikoliv pro pouhou zábavu, ale především měly svůj význam ovlivnit prosperitu, dobrý chod hospodářství, počasí i zdraví, život a osud člověka, tak i zvykoslovné předměty, jako součást obřadů nebyly jen bezduchou dekorací, ale měly svůj závazný význam, symboliku a funkci. Oživit tyto předměty a vrátit je jako poselství dávných dob do dneška není nikterak složité. Spíše je dobré znát jejich původní smysl a respektovat závaznou barevnost, materiály, symboly. Tak mohou obohatit i dnešní svátky, přinést radost z vlastní tvořivosti a provonět, zpříjemnit vánoční atmosféru domova.

Vánoční symboly

Nejčastěji se vyobrazují symboly života, světla, zdraví, štěstí, ať už zelený strom a ratolest, červené jablko, plné vejce, pestré tkaniny, figurální pečivo, svíce.

  • Symboly plodnosti, bohatství, hojnosti, nabývání majetku = hrách, čočka, sušené ovoce a houby, obilí, šípek, makovice, ořechy, kynuté pečivo.
  • Symboly ochrany stavení, lidí, dobytka a polí = chléb, česnek, sůl, med, trny, trnité pruty, čaromocné byliny, svěcené ratolesti a pokrmy, červená barva.
  • Symboly smrti, zmaru, pohany = vymlácená sláma, prázdní skořápky, přelomená svíce, bílá barva (která však zároveň symbolizuje čistotu).

Zahrádka

Velice oblíbeným zvykoslovným předmětem byla právě zahrádka, ve které figurovalo pět větších, červených jablek, která, pokud se doplnila o svíce, splnila i funkci půvabného štědrovečerního svícnu. Jedná se tedy o stavbu z pěti jablek, vzájemně propojenými špejlemi, na nichž jsou navlečeny rozinky. Na vrcholcích jablek jsou zelené větvičky krušpánku (zimostráz, buxus, myrta) a popřípadě ony zmíněné svíčky. Ty je ale potřeba předem upravit. Jak? Ponoř je na chvíli do teplé vody, aby sahala asi do dvou centimetrů spodní části svíčky. Pak snadno do změklého vosku vpíchneš párátko. K zakrytí případného poškození svíčky vodou využiješ manžetku z proužku zlaté fólie. Fólii také nalep na tuhý papír, vystřihni kolečko, uprostřed udělej otvor, kterým provlékneš párátko svíčky. Takto upravenou svíčku umísti do jádřince jablíčka.

Trnková větev

Trnité letorosty z trnky trochu připomínají vánoční stromek. V lidovém zvykosloví měly trnité větve funkci ochrannou. Jak na tuto tradici? Menší letorost z trnky, pěkně rovný a rozvětvený, vbodni do velkého jablka v místě okvětí, stopku předem odstraň nebo zkrať, aby jablko pevně stálo. Na bodliny napíchej naklíčený hrách, kromě hrachu mohou být na konci bodlin i jiné ozdoby podobného významu – šípky, sušené ovoce, pestrý lidový textil nastříhaný na kolečka či čtverečky nebo kolečka červeného a zlatého papíru. Na vrcholu prutu napíchni zlacený ořech nebo menší svíčku upravenou dle předešlého návrhu. Krásně dekorativní je velká, dramaticky rozvětvená trnková nebo hlohová větev, na jejíž bodlinky napícháš množství hrášků a občas ozdobíš červenobílým kostkovaným nebo proužkovým kanafáskem a třeba několika ptáčky pečenými z těsta.

Polaz

V mnoha vánočních a novoročních zvykoslovných předmětech lze najít původní slunovratovou symboliku. Kulatý základ v červeném jablku nebo zlatě se lesknoucím kynutém pečivu a v něm paprskovitě napíchány nejrůznější symboly plodnosti, světla, zdraví, hojnosti – to jsou vlastně malá slunéčka, která pomáhají lidem v době zimních depresí, strachu ze zimy a nemoci. Pro člověka v minulosti bylo slunce základem života, přinášelo světlo, teplo, příští úrodu. Proto byly svátky zimního slunovratu slaveny v pohanských dobách i ve středověku s velkou úctou.

Jedním ze jmenovaných obřadních předmětů nesoucích podobu slunce je podstropní závěs polaz (zřejmě od staroslovanského polaziti, koledovati). Polaz visel v síni domu a koledníci přicházející s vinšováním a dary do domu směli z polazu obírat pamlsky. Původně to bylo jablko nebo brambor, do nichž bylo paprskovitě napícháno množství štěpin dřeva s navlečenými dobrotami. Jak na to však nyní?
Pokud se pokusíš zhotovit polaz dnes, použij modelovací hmoty, polystyrenovou kouli nebo pevnou kouli z mechu obtočenou tenkým drátkem, konce špejlí před zapíchnutím omoč do lepidla nebo použij tavící pistoli. Na polaz přijde cca 150 špejlí. Tato záležitost je vcelku pracná, nicméně, výsledek stojí za to.

Štědrovečerní věneček s plody

Na štědrovečerní stůl pokládali lidé dříve vše, co se urodilo a co si přáli sklidit i v následujícím roce. Dnes můžeme tuto vzpomínku na naše předky a jejich zvyky upravit v trochu stylizované podobě, v níž se ale neodkloníme od původní symboliky a významu věcí.

Jak na takový věneček? Upeč menší těstovitý věnec. Připrav si všechny potřebné atributy do svazečků, ty následně připevni na krátká zahrocená dřívka. Na věnec pak aranžuj vpichováním svazek klásků, svazek lnu, všechno sušené ovoce napíchané na dřívka, malé jablíčko, cibuli, česnek, ořechy, pečivo ve tvaru ptáčků, perníčky, červenou pentličku, snítku zeleného krušpánku, pěkně nasušené houby. Můžeš přidat i čtyři svíčky, kdy věneček poslouží zároveň jako hezký svícen. Jen je potřeba dbát na to, aby se svíčka příliš nepřibližovala hořlavému materiálu.

Tvarované pečivo

Většinu významných výročních obyčejů provázelo v minulosti pečivo. Kynuté pečivo nabývá na objemu, mělo tedy zajistit v pověrečných představách lidí nabytí majetku, dobrou úrodu. Dal-li pečivu člověk podobu zvířete či magického tvaru, násobil tím jeho účinek. Osoba, která figurální pečivo dostala darem a snědla, měla získat nejen bohatství a štěstí, ale i vlastnosti, které se různým živočichům přisuzovaly – hbitost ještěrky, moudrost hada, mužnou ušlechtilost jelena atd.

 

Nechť jsou i Vaše vánoční svátky něčím výjimečné, nechť na stole nesvítí pouze adventní věnec, ale vyrobíte si pro radost něco hezkého, co v sobě ponese i moudrost předešlých věků a tiché přání, ať už za zdraví, lásku, štěstí či hojnost.

V článku jsou použity informace z knihy Vánoční svátky o století zpátky od Kamily Skopové.