Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Česká republika je v rámci Evropské unie zemí nejhůře postiženou výskytem nebezpečných potravinářských mikrobů kampylobakter a salmonela. Vyplývá to ze studie, kterou v úterý v Bruselu představil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Podle výzkumu, který se zabýval výskytem infekčních onemocnění přenosných ze zvířat na člověka v EU v roce 2007, jsou choroby způsobené bakterií rodu kampylobakter v unii na vzestupu. Naopak počet pacientů trpících salmonelózou v EU klesá.
Kampylobakter, který podobně jako bakterie rodu salmonela způsobuje střevní infekce, se nejčastěji vyskytuje v syrovém mase, v drůbeži, v nepasterovaném mléce a ve vodě. V roce 2007 onemocnělo kvůli nákaze kampylobakterem v evropské sedmadvacítce celkem přes 200 000 lidí, což je čtrnácti-procentní nárůst oproti roku 2006. V Česku šlo asi o 24 000 nakažených, v přepočtu tedy o 234 případů na 100 000 obyvatel. To je nevyšší výskyt ze všech členských států unie. Po Česku ohrožuje kampylobakter nejvíce Německo, které však ve srovnání s ČR vychází ze statistik o poznání lépe: v roce 2007 zaznamenalo 80 případů na 100 000 obyvatel. Nejlépe je na tom Lotyšsko, kde nebyl nahlášen ani jeden případ onemocnění.
Andrea Ammonová z ECDC konstatovala, že je těžké říct, proč je na tom Česko o tolik hůř než ostatní státy unie. Souvisí to prý s mnoha faktory, které se stále ještě zkoumají. Přes 10 % evropských případů salmonelózy je v Česku. ČR však vychází nejhůře v unii i co se týče frekvence výskytu salmonelózy, která se projevuje průjmy, horečkou, zvracením a bolestmi hlavy. Původcem salmonelózy, kterou před dvěma lety onemocnělo v unii celkem přes 151 000 lidí, mohou být zkažené nebo syrové potraviny. V roce 2007 touto infekcí onemocnělo přes 17 000 lidí, což činí v přepočtu přes 170 nemocných na 100.000 obyvatel. Jen o trochu lépe jsou na tom Slováci, kterých v průměru na 100 000 obyvatel onemocnělo 155. Nízký výskyt mají Francie, Řecko, ale i Portugalsko či Rumunsko.
Jak se vyhnout salmonelóze:
- Nejčastějším zdrojem nákazy jsou maso, ryby, drůbež a vejce.
- Salmonely ničí teplota nad 75? Celsia, která musí trvat alespoň 15 minut. Proto se doporučuje zachovat alespoň 20 minut var, aby teplo proniklo dovnitř pokrmu.
- Salmonely nesnášejí kyselé prostředí, a tak když se do majonézy k vajíčkům přidá ocet, je riziko nulové.
- Vysoce riziková jsou naopak kuřata a hamburgery připravené na rotujícím grilu, kde na ně kape šťáva ze syrových kusů. Zničení salmonel nezaručí ani ohřev v mikrovlnné troubě.
- Riziková může být i zelenina. Při nákupu se vyplatí vybírat potraviny čerstvé a hlídat si data použitelnosti.
- U masa je varující zašedlá barva, nebo když se po zatlačení lžičkou důlek ihned nevyrovná. Chyba je kupovat uzeniny našedlé a nazelenalé a ovoce s hnilobnými skvrnami.
- Při vaření je nutné si neustále mýt ruce, zejména při přechodu od práce se syrovým masem k práci s masem uvařeným, od čištění syrové zeleniny k porcování knedlíků a podobně.