Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Rádi začínáte den ve společnosti bílého pečiva bohatě obloženého šunkou či salámem, případně lákavě vyhlížejícími nožkami, byť i dietních, párků? Klobásy, slanina a další libozvučné uzeniny, na které uši mnohých stále ještě slyší. Dnešním článkem bych velmi ráda upozornila na to, co je často ukryto pod „lákavě“ vyhlížejícím střívkem, obalem, krabičkou či umělou hmotou. Protože masné výrobky, jak je znaly ještě naše babičky, za tu hezkou řádku let podstatně změnily nejenom chuť, ale také složení.
Inspiraci a témata ke všem mým článkům většinou nese život sám. A mnohdy stačí před Silvestrem nakouknout do nákupních vozíků, které kolem projíždějí naložené až po samý kraj. Čím? Většinou nesmysly, které si naši energii, v podobě peněz, nezaslouží. Za takové „potraviny“ vnímám sladkosti, nejrůznější vyumělkované pečivo, například Homerův proslulý barevný koblih, mnohé slané pochutiny, těžký alkohol, polotovary, sladké limonády, ale také uzeniny. Pokud již máme chuť na nějakou tu dobrotu, upřednostněme spíše kvalitní sýr přírodního typu. Proč? Poslední dobou ke mně totiž přicházeli klienti s nejrůznějšími trávicími neduhy, mnohdy i kancerózního typu. A když jsem chtěla vidět, jak doposud jedli, jejich jídelníček se uzeninami jenom hemžil.
Čím nám uzeniny energii berou
Začněme například tím, že v mnohých uzeninách nacházíme často jen mizivé procento čistého masa, kdy zbytek produktu dotváří separát. Separátem rozumíme kosti, chrupavky, šlachy, na kterých ulpívají kusy masa, které se protlačí přes perforovaný plech. Vše, co se pod tíhou rozdrtí a přejde do masové směsi, konzumujeme. To, co tlaku nepodlehne, odchází pryč. Mnohdy tak kromě masa konzumujeme také chrupavky a rozdrcené kosti. Pokud by většina zastánců uzenek shlédla postup přípravy jejich milovaných svačinek, pevně věřím, že by se dala na veganskou cestu.
Sůl a nejrůznější posilovače chuti
Doporučená denní dávka soli čítá zhruba 5 g. Což je asi jedna čajová lžička. To by bylo v pořádku, kdybychom to se solí doslova nepřeháněli. Níže pro zajímavost uvádím obsah soli ve zcela běžně konzumovaných potravinách:
- loupák 1,2 g
- krajíček chleba 0,95 g
- bílý rohlík 0,55 g (v jednom rohlíku spolyká batole 100 % DDD soli pro něj určenou)
- 100 g dietních párku 6 g
- 100 g běžně prodávané šunky 2 g
- 100 g běžně prodávaného kečupu 2,5 g
- 100 g cereálií 1 g
Podtrženo sečteno, snídaně typu krajíc chleba + 100 g dietních párků + kečup, může čítat až 8 g soli. A to jsme zatím téměř nic nesnědli. Ještě nás čeká svačinka, oběd, večeře a třeba také malý snack.
Nadměrný příjem soli narušuje vodní hospodářství těla. Čím více soli, tím vyšší spotřeba tekutin, čím více tekutin, tím více jsou pak naše tkáně zavodněné, náchylné k prochladnutí a otokům či zánětům. Vyplavujeme-li nadmíru soli vyšším množstvím tekutiny, společně se solí odcházejí také další minerální látky. Ne nadarmo ti, kteří vehementně solí, vykazují nižší hodnoty hořčíku, které se projevují poruchou srdeční činnosti, křečemi v lýtku či nepříjemnou hyperventilační tetanií.
Glutaman sodný
Bylo o něm již napsáno spoustu, proč taky ne, vždyť jej nacházíme v hezké řádce produktů, kterými tady sytíme tělo. Soupis ingrediencí mnohdy nenese jeho celý název, namísto toho uvádí značku E621. A to je právě on, náš glutaman sodný. Jeho hlavním úkolem je zvýraznit chuť pokrmu, který je pak rádoby vyvážený, lahodný a jednoduše k nakousnutí. A my tak mnohdy sníme více, než bychom za normálních okolností pozřeli. Abych nekřivdila pouze uzeninám, nacházíme jej dále v nejrůznějších instantních výrobcích slaného typu, paštikách, omáčkách, bujónech, slaných pochutinách, dresinzích. Nevím, přijde mi však zbytečné konzumovat něco, co doslova balamutí chuťové buňky, mozek a nakonec i peněženku. Představme si, že jsme museli 15 minut pracovat, abychom si koupili kus, byť i dobré, uzeniny. A pak očekáváme, že se nám energie navrátí zpět. Tak se však neděje, než tělo zpracuje všechny zbytečné přísady, je sice najedené, ale chemicky zaneřáděné.
E250
Konečně jsem se k němu dostala, ano, dusitan sodný, neboli E250. Skóre škodlivosti na stupnici 1-5 je reprezentováno nejvyšším číslem, což jej řadí mezi silné alergeny. K čemu je tedy vlastně dobrý? Dusitan sodný se vyrábí tepelným rozkladem dusičnanu sodného. Patří mezi stabilizátory, tudíž prodlužuje trvanlivost produktu, zabraňuje oxidaci tuků, propůjčuje uzenině příjemně narůžovělou barvu. Bez něj by to samozřejmě rovněž šlo, nicméně, expirace produktu by vypršela do týdne a jak mnozí výrobci uvádějí, barva potraviny by nesla mdlý šedavý odstín. Takže vlastně opět konzumujeme něco, co je jen na oko žádoucí. Vystavujeme-li navíc potraviny obsahující E250 procesu smažení, z dusitanů vznikají rakovinotvorné nitrosaminy. Pozor tedy na oblíbená vejce se slaninou.
Pamatujme si tedy, že nadužívání párků, klobás, špekáčků, salámů, šunky, slaniny, ale třeba i uzeného lososa může podpořit rakovinu žaludku, zatěžovat játra, ledviny, slinivku břišní, v konečném důsledku pak také štítnou žlázu a vlastně, negativně se podepisuje na zdraví celého organismu. Pokud už tu a tam dostaneme na nějakou uzeninu chuť, vždy si k ní nachystejme pořádnou porci zeleninového salátu, neboť vitamín C a další přítomné antioxidanty eliminují negativní dopad tohoto nebezpečného stabilizátoru. Dětem uzeniny nenabízejme vůbec, dusitan sodný snadno reaguje s hemoglobinem, brání přenosu kyslíku v krvi a může způsobovat modrání, tzv. methemoglobinémii.
Nasycené mastné kyseliny
Poslední zmínku bych ráda věnovala nasyceným mastným kyselinám, které se ukrývají ve všech těch uzenářských výrobcích, o kterých dneska byla řeč. Má se za to a ono to tak nejspíše bude, že jsou jedním z předních viníků vzniku diabetu II. typu, kardiovaskulárních poruch, obezity, zvýšeného množství LDL cholesterolu či triglyceridů v krvi. K tomu přidejme nedostatek pohybu, stres a jídelníček, který se hemží potravinami vysokého glykemického indexu, cukru, bílé mouky, masa a nekvalitního tuku, na úkor vlákniny, zeleniny a čerstvého ovoce.
Mnozí mnohdy bezmyšlenkovitě vkládáme uzenářské lahůdky do košíku i z důvodu, že jednoduše nevíme, čím si každodenně ozvláštnit chléb. Existují však také pomazánky, jejichž základem může být avokádo, mrkev, sýr přírodního typu, tvaroh. Kvalitní pomazánku vykouzlíme také z luštěnin, pohanky, bezluchého ovsa, celé řádky zeleniny. A mnohé z nich jsou skutečně výtečné.
Ponechám již na vás, kterou z cest zvolíte, abychom však kráčeli plni sil, je lepší vybrat spojence, kteří naše kroky podpoří. A vězte, že uzeniny vrací o několik kroků zpět. Krásný nový rok.
Inspiraci ke zdravému stravování naleznete v naší nabídce knih.