Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pejsek
Několikrát v životě jsem se setkal s některými podobnostmi v chování a souvislostmi se zdravotním stavem, nacházejícími se jak u zvířat, tak u lidí.
Pozorujeme, jak se domácí zvířátka žijící v centru člověčí domácnosti někdy zcela uklidní a spí, jindy se začnou protahovat a rozvíjet svou aktivitu, jakmile postřehnou „pohyb“ či neklid u člověka. Oni takto vlastně vyciťují, jaké je momentální psychické naladění v dané rodině…
Častý jev se děje při venčení zvířat, jestliže se rodina třeba dohaduje, kdo půjde s pejskem na půlhodinku ven, aby pes vykonal ´velkou potřebu´. V čísi rodině psovi trvalo i několik dní, než potřebu zdárně vykonal. Záleželo i na tom, jak kdo v rodině „měl čas“ či ho neměl dostatek, také jak se mu chtělo či nechtělo jít právě „na vzduch“. A tu domácí paní napadla chlácholivá slova a vlídný tón k přesvědčení, že to tentokrát „dopadne dobře“. Vyšla ven a pejsek se konečně řádně vyprázdnil…
Vzpomněla si na skutečnost, že pejska před nimi jiný majitel odložil. A tu jí svitla myšlenka, že pes může mít strach, že ji venku, když si „nedá pozor“, třeba noví majitelé „zapomenou“, odloží také… Tak pes nemíval „klid k potřebě“.
Batole
Obdobná historka se týká batolete, které trpívalo zácpou. Ten okamžik, kdy bylo dítko poprvé posazeno na nočník, byl celou rodinou přijat s velkou radostí, protože tím bylo zahájeno období postupného ukončení nošení plen a starostí kolem toho. Skutečně se to podařilo a zanedlouho dítě běhalo bez plen. Matka nechodila do zaměstnání, dítě se naučilo pravidelně chodit na nočník a později na dětský záchodek, mělo volnost, bez nucení, samo si řeklo, že právě potřebuje jít. Pak nastala doba, kdy maminka musela nastoupit do práce, protože rodinný rozpočet nebylo možno nadále utáhnout jen z platu manžela, otce dítěte.
A tak jednoho dne muselo jít dítě do školky; vstávat brzy ráno, honem jít na záchod, nasnídat se – všechno pěkně ´v tempu´ – a spěchat do školky. A začaly problémy, dítě nechtělo jít na záchod ´na povel´ v jinou dobu, než bylo zvyklé. Takže ráno nemělo žádnou stolici, ve školce to bylo stejné, stolici zadržovalo a odpoledne už to také nešlo. Bříško bylo brzy plné, pocit hladu se nedostavil, dítě začalo být neklidné, plakalo pro bolest bříška. Když to trvalo týden, šla matka k lékařce na středisko, byla ordinována lactulóza (projímadlo) a čípek k vyvolání stolice. Maminka zůstala s dítětem doma. Za pomoci léčiv se stolice uvolnila, střeva se vyprázdnila. Po několika dnech mohlo znovu nastoupit do školky. A co se stalo?
Situace se opakovala. Dítě nepřijalo nový (vnucený) program, potřebovalo delší čas, než jej přijalo. Naštěstí rodiče pochopili požadavek dítěte a jejich problém se časem upravil.
Žel, není to tak vždy. Stává se, že dítě musí být dokonce hospitalizováno. A pokud se nepracuje s psychosomatickou příčinou, přejde situace do celoživotního chronického stavu…
Senior
Nebo uvedu jiný příklad, který se týká lidí v seniorském věku. Obdobný problém totiž vzniká s potřebou jít močit. Jde o souvislost s inkontinencí obecně, nebo u mužů se zvětšenou prostatou. Tito lidé se obávají přijímat tekutiny, aby nemuseli chodit v noci na záchod. Uvedeným krokem sice sníží počet návštěv WC, ale na druhou stranu zatíží funkci ledvin.
Princip pití tekutin a vylučování moči je klíčový pro tzv. „detoxikaci“ organismu. A čím je člověk starší, tím více jeho tělo potřebuje detoxikovat. A tak se dostávají do konfliktu dva protichůdné myšlenkové pochody: hodně pít a pak častěji chodit na záchod, ale tělo odlehčovat od vnitřních jedů, nebo méně pít a méně často se muset vypravit na záchod, a tak si nepříjemně přerušit spánek, ale způsobit si tímto rozhodnutím mnohem závažnější komplikace…
A je to také o psychosomatice; rozbor a rozhovor s naším seniorem může odhalit podstatu problému, a tím uklidnění jeho duše.
MUDr. P. Šácha