prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Třapatka nachová (rudbeckie)(Echinacea purpurea)

01.10.2014
Echinacea

Třapatka se k nám dostala skrze severoamerické indiány, kterým rostla mezi týpíma zcela neorganizovaně za účelem dodávky divoké krásy americké přírody domorodým šamanům na zdravotní potíže s bolením v krku, zánětům, infekcím, ekzémům, bolavým ranám a vlastně na všechno. Tamní pionýři a v jejich šlépějích zlatokopové to ve své složité terénní situaci od indiánů okoukali a pili z třapatky čaj na všechny infekční starosti, nastydnutí, boláky a bolesti, protože stejně jiné léky neměli a na doktora také ne a ten také jiné léky neměl a navíc byl daleko a západní lékárny na východě obchodovaly se zdravím ještě dál... Třapatka se prostě osvědčila při dobývání západu a anexi domorodého území u příležitosti vítězství nad indiány, kteří většinou ani nechápali, že zem, která patří přírodě a všem, lze vlastnit, nechápali, že chtivé vlastnění je podstatou moderní civilizace a obecně nastupující kulturou akceptovatelným důvodem k jejich skalpování a vyhlazení.

Právě oni divocí a nezkrotní indiáni se dokázali významně uklidnit, meditovat a hovořit se zemí; i s kytkami, s časem, se zvířaty a chápali podstatu bytí, protože nebyli zatíženi vlastněním čehokoliv, co neunesli sami nebo po jejich spřátelení z dovozu prchlí a samovolně místně adaptovaní mustangové, jako výhodní nepůvodní dopravní druhové. A také jim nikdo neřekl, že to je blbost a že to nejde. To naštěstí víme vědecky my.


My víme všechno lépěji, protože máme za sebou kulturní revoluci. Když si ale chtěli udělat revoluci ve vlastnění i indiáni, tak vynálezy panů Winchestera a Colta jim ji zrušili i s indiánským biokrmivem v podobě živých bizonů, ze kterých udělali mrtvé a z většiny indiánů to samé. To je prostě úděl vyzbrojených lačných a silných nás, pánů tvorstva. A od té doby tyto vynálezy dobyly i zbytek světa ostatních indiánů i ostatních.


Zajímavé je, že indiáni se jmenují podle předpokladu pana Kolumba, že doplul do Indie od východu a nějak si neuvědomil, že mu v cestě překáží domorodý kontinent plný nepojmenovaných na slunci zřejmě připálených rudokožců trochu mongoloidního vzhledu i původu, protože přišli nějaký čas před ním přes Aljašku, když to ještě šlo suchou nohou, ze Sibiře, takže opalovací krémy s ochranným faktorem nemaje, byli zvláště v Latinské Americe, která ještě netušila, že bude Latinská, zřetelně a pochopitelně rudí.


Mustangové třapatku nejedí, jedině když kašlou a to ještě jenom list. Květy nechávají divokým hladovým pilně nalétávajícím motýlům z divočiny místně příslušných řídkých lesů v blízkosti vody, protože třapatka potřebuje zalévat. I indiáni ji zalévali a ona potom rostla až do velikosti indiánek. Indiánky s jejím zaléváním měly vrozené technické potíže a tak to nechávaly na lépe disponovaných mužských příslušníků kmene.


Až pod prsa bojovníka vytáhlá rostlina svými nádhernými květy láká nejen oko hmyzu z velké vzdálenosti, ale i oko šamanovo, který za patřičných obřadů a bubnování z kterékoliv části třapatky uvařil léčivý čaj a tento byl rituálně pilně popíjen za účelem příchodu zdraví. A ono se opravdu neobyčejně často zdraví navrátilo a z nemocných byli opět mocní a všehoschopní. Tím vešla rostlina ve známost a její pěstování se stalo až takovou samozřejmostí, že se tato kytka stala jednou z nejvíce pěstovaných ozdobných léčivek na světě.


U nás se ponejvíc pěstuje třapatka nachová, z pohledu mužského fialová šmrncnutá do červena. Žluté a jinak vybarvené ozdobné odrůdy jsou na účinné látky slabší a nevykupují se. Také se zvláště v Americe pěstuje světle nafialovělá hubená třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia), která se sbírá pro velmi léčivý kořen zvící menší mrkve, z něhož čerstvě vylisovaná šťáva se doporučuje i při všech rakovinách v denním množství asi tolik ml, kolik vážíte kg.


Jste-li rakovinář na čerstvé zeleninové šťávy, doporučuji přidat do lisu i červenou řepu pro protinádorový alkaloid betain, nať lichořeřišnice, maral, amarant a houbu hlívu ústřičnou. Bude to sice fujtajbl, ale říká se, že co je dobré, to nebývá zdravé. Tak toto je hodně fujtajblově nedobré a hodně zdravotní. Možná bych ještě pár kytek přidal, ale tohle by bylo gró. Nevím sice, co to je, ale zní to patřičně odborně a váženě jako základ.


Třapatčina drsně řídce chloupkatá nať při sušení velmi tuhne a z květů jsou ježaté koule, které doporučuji rozbít nějakým mixérem nebo šrotovníkem, protože při neskladné manipulaci hrozně píchají do dlaní. Chlorofyl v dobře nasušené, nařezané a uskladněné třapatce zůstává ve vysoké aktivitě i s ostatními účinnými látkami až deset let (někteří autoři placení producenty tekutých přípravků ale tvrdí pravý opak, takže pravda je asi někde uprostřed…) a pilně barví nápoj nejdříve do špinavé zeleně přecházející po chvíli oxidací do tmavohněda podobně jako kopřiva. Ovšem kopřiva má skladovací výdrž proti třapatce asi poloviční.


Třapatka umí být i úžasnou impozantní ozdobou interiérových váz. Vůni má slabou a lehce nasládle příjemnou. Kdyby té vůně ale bylo víc, asi by z ní bolela hlava. Proto se suší mimo obývací prostory.


Třapatku si berou k pózování i malíři, protože sytost jejích barev je velmi výrazná a kytka velmi krásná. I já jsem použil třapatku nachovou ve váze jako motiv obálky mé předchozí knihy, návodného románu o rakovině prsu: "Váza živých květin paní Říhové". Zde je třapatka významně obsažena v mojí Tymiánové směsi TK (viz str. XXX) na podporu imunity. Jinak jsem se v knize podle skutečných událostí více lidí vyřádil až tak, že se střední část mnohdy uchechtavšivše čte pod stolem. Ovšem úvod je smutnější. Hlásím, že všichni, podle kterých to bylo psáno, to přežili, až na auto pana Říhy.


Třapatková semena se zatím (mimo státy se zákazem pěstování bylin jako údajně USA a Španělsko) dají snadno sehnat a později, až toto nařízení bude prosazeno mocnými i u nás, se už bude množit sama jako spořádaný a nenáročný plevel. Při malé zálivce vyroste rostlina výrazně menší. V těžké půdě se kořen nedá těžit. Nať je ale léčebně dosti výkonná. Lze ji množit i vegetativně řízky a dělením trsů a trsat je asi 60 cm od sebe.


Z třapatky se dělají různé přípravky. Ektrakty, vysušené extrakty, drcené jednotlivé části byliny a výborná je i ve směsích s dalšími bylinami zesilujícími podporu imunity. Tekuté extrakty a tinktury mají typickou a trochu pálivou příchuť.


O třapatce se někdy říká s nadsázkou, že je přírodním antibiotikem, a užívá se podpůrně při nemocech z nachlazení, kašli, krkubolu, angíně, infekcích průdušek a plic, zánětech všude možně, například na ekzematické pokožce, v oběhovém systému, v urologickém systému, ženské pohlavní oblasti. Také při hnisavých příhodách a infekcích všemi mikropotvorami (viři, mikrobi, plísně) počínaje, ale nekonče. Když přece jen konče, tak zkusit nějaká antibiotika a cestou na hřbitov si nekupovat zpáteční lístek, ani kdyby vám to agent MHD vnucoval na výhodný úvěr.


Účinné látky třapatky stimulují imunitu, na které se podílí i zvýšení produkce interferonu. Pomoc imunitě je sice nepřehlédnutelná, ale nedoporučuji se spoléhat jen na třapatku nebo její směsi s dalšími bylinami, neboť imunita je individuální a složitý systém a u každého velmi jedinečný. Co funguje u jednoho, nemusí nutně zabrat stejně i u druhého. Nečekejte také, že vás dostane z moderních propracovaných infekcí podpořených administrativním stresem a šokující televizí jen tak bez vaší další komplexní snahy o přežití.


Bylo pozorováno s pomocí třapatky zlepšení autoimunních chorob a také pomohla při ekzémech, lupénkách, roztroušené skleróze, oparech, HPV, CMV, AIDS, H1N1, H5N1, H5N5, SARS, též DKBN a při chřipkách všech kmenů (namátkou Španělské, Mexické, honkongské, Ruské, prasečí, ptačí, zaječí, jezevčí a zvláště papouščí), protože zvyšuje celkovou odolnost organizmu. Bylinkáři třapatku doporučují i při chemoterapii a ozařování. (Pozn. aut. DKBN je "dědku kořenáři Břetislavu Novému" a Papouščí klon byl ze zákona předpokládán u téměř třicetiletého papouška v České Třebové, který se naučil od své majitelky imitovat kašel tak dobře, že i když se snažil konajícím policistům vysvětlit, že se jedná o legraci, že je nekuřák a zdravý a posledních čtvrt století neopustil byt, papouška z moci úřední zabili a infikovaná majitelka úřední blbostí se z toho už také neuzdravila…)


Zevně se používá odvar z kterékoliv části třapatky k omývání a obkladům na špatně se hojící rány a na zánětlivá kožní onemocnění. Někdy se používá i na nežity, akné, růžovku, růži, zánět pokožky nebo žil, popáleniny či proleženiny. Nicméně si myslím, že to chce opět směs s dalšími osvědčenými bylinami, jako například měsíček, lichořeřišnice, heřmánek, řepík, šalvěj, tymián a celá řada dalších dle odborně jasnovidného názoru vašeho osvědčeného obvodního bylinkáře, šamana či léčitele.


Třapatkou do čaje nešetřete a dávejte jí raději víc než méně. Tedy asi lžíci řezané nati či květu nebo 2 lžičky kořene ve 2-4 dcl vody. Nať doporučuji spařovat asi 20 minut a kořen půl až třičtvrtě hodiny. U nati nečekejte, že vám klesnou nasekané stvoly, plovoucí jako korkové špuntíky, ke dnu, protože ty klesají až druhý den.


Třapatka neboli echinacea nemá v obvyklém dávkování podle mnohých klinických studií žádné nežádoucí účinky.


Třapatka se dá sehnat samostatně snad ve stovce produktů tekutých i tabletových, protože je docela příjemné chuti. Také se používá ve směsích podle celkového záměru mixovatele a hlavně toho, kdo mu to povolil, protože jedna strana je snaha, ale druhá strana musí mít razítko. To je totiž drsná realita kapitalistického dneška a ne jako za nějakých divokých komančů…


Já dávám přednost tinkturám. Ale ne těm bezbarvým echinaceovým, kde si nejsem jist způsobem přípravy s nějakou mě neznámou chemickou rafinací. Indiáni dávali přednost zpracování rostliny čerstvé, protože byli toho názoru, že sušením v teepee se její účinek snižuje. Myslím ale, že to v tamním sušícím smradu mohlo chytnout i jiný odér nebo chytnout od v teepee udržovaného ohně. Zvláště, když teepee ztratilo komínová tah, tak tam mohlo být i docela dusno, hnusno, kašlo a mlhovno. A takový vyuzený indián, který si uvařil vyuzenou třapatku na vyuzený čaj nebo ji vykouřil v kamuletu, coby dýmce míru, musel být úplný balzamovaný zdravotní nezmar.

 

Celková nabídka přípravků obsahující Echinaceu.

Doporučujeme produkt Echinacea s vitamínem C.


Související články:
Zánět v dutinách
Vaginální mykózy - intimní, ale hodně nepříjemný problém
Borelioza - zkušenosti klientů s úspěšnou léčbou
Bylinky a imunita
Přichází jaro, přicházejí klíšťata


01.10.2014
autor: Břetislav Nový
další články v rubrice: Bylinky


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?

169,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS