To, co jíme, ovlivňuje i naše duševní zdraví

I když ne všichni dietologové považují studii nazvanou Výživa duše za přesvědčivou, Britové tvrdí, že zjistili souvislost některých duševních poruch s nedostatkem určitých látek, které lze získat z potravin. Deprese prý souvisí s malou konzumací ryb. Organismu pak chybí nenasycené omega-3 mastné kyseliny, které mají vliv na dobrou funkci mozku. Také u schizofreniků byla zjištěna nízká hladina nenasycených mastných kyselin.

Před Alzheimerovou chorobou může chránit údajně vysoký podíl zeleniny ve stravě. U hyperaktivních dětí byl zjištěn nedostatek železa a mastných kyselin. Podle Andrewa McCullocha z nadace pro duševní zdraví jsou vědci teprve na počátku cesty k pochopení toho, do jaké míry strava ovlivňuje činnost mozku. Přesto prý ale změna jídelníčku u některých pacientů trpících duševní poruchou přinesla lepší výsledek než poradenství nebo léky.

Studie Výživa duše poukazuje na to, do jaké míry se v uplynulých 50 letech změnil poměr mezi vitamíny, minerály a tuky v lidské stravě. Velkochov skotu zavedl do zemědělství pesticidy a změnil složení tuku v tělech zvířat pěstovaných na maso.

Například kuřata jsou nyní vykrmena k porážce v polovičním čase než před 30 lety. Jejich maso tenkrát obsahovalo dvě procenta tuku, dnes 22 procent. Lidé konzumují stále více hotových jídel. Stoupá tím příjem nasycených tuků, které zpomalují mozkovou činnost.

Podle britské zprávy konzumují lidé ve srovnání s polovinou 20. století o 34 procent méně zeleniny a o dvě třetiny méně ryb. Mohou to být klíčové faktory přibývajících případů deprese, schizofrenie, Alzheimerovy choroby a dětské hyperaktivity.

Jedna z autorek studie Courtney Van de Weyerová považuje za dobrou zprávu fakt, že potraviny doporučitelné pro duševní zdraví jsou zároveň příznivé i pro zdraví tělesné. Špatné je ale podle ní to, že na trhu nebude dostatek zdravých a dostupných potravin, dokud se radikálně nezmění postoj k potravinám a zemědělským technologiím.

Zpět nahoru