Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zní to možná úsměvně, viďte, nicméně, i zimní příroda přikrytá sněhem nabízí náruč plnou léčivých darů. Ať už hovoříme o pryskyřici, kůře, mladých větvičkách, nezdolných bylinách či mrazuvzdorných houbách. Na své si přijdou i ti, kteří s nadšením sbírají seschlé, zapomenuté, avšak o to sladší plody šípků a trnek. Zimní příroda je velice léčivá, pojďme se společně vydat na dlouhou procházku.
Byliny v zimě spí, je tomu tak?
Zde by se dalo dlouze polemizovat. Některé léčivky jsou totiž schopny prosperovat i v mraze. Vzpomeňme sedmikrásku či ptačinec žabinec, mateřídoušku a tymián, které sice v zimě nerostou tak rychle, jejich listy si však zachovávají silné antiseptické silice. Roste také šalvěj, jejíž stříbřité listy často vydrží po celou zimu. A to se hodí, neboť šalvěj vládne protizánětlivým žezlem, kdy pomůže při rýmě, chřipce, nachlazení či poruchách trávení. Z některých bylin lze navíc posbírat i kořeny, ve kterých vězí životodárná síla celé rostliny. Zem však nesmí být zmrzlá na kost, to bychom kořeny dolovali těžko.
Léčivé kořeny: najděte si kostival
Naši předkové se takto vydávali například na kořen kostivalu. Většinou do vlhčích oblastí, kde i v zimě bylo možné pozorovat seschlé lístky kostivalu pokryté chloupky. Následně zem rozrývali a černý kořen tahali na světlo. Z něj pak doma chystali masti či kořen jednoduše nakládali do oleje či sádla.
Jak na kostivalovou mast
- Ingredience: 250 g nesoleného sádla, 50 g kostivalového kořene, 20 g včelího vosku
- Postup: Sádlo umístíme do hrnce a vložíme do vodní lázně. K sádlu přidáme omytý a nahrubo nastrouhaný kořen kostivalu. Bude dost klouzat, neboť obsahuje léčivé slizy. Ty jsou v masti velice potřebné. Stejně, jako i přítomný, protizánětlivý alantoin. Mast ve vodní lázni zahříváme vždy hodinu denně po dobu jednoho týdne. Následně mast přecedíme a uchováváme v dózách. Výtečně se hodí při bolestech kloubů, svalů namožených údů či zlomeninách.
V zimě se také chodívalo na křen, který, pokud teplota půdy dovolila a zem tedy neztvrdla na kost, předci s oblibou vyrývali. Křenu se přezdívá také české antibiotikum. Pokud jej máte vysazen na zahrádce, nakopat jej můžete i uprostřed mírnější zimy. Pomůže vám při chřipce, nastuzení či bolesti v krku.
A co stromy?
Můžeme říci, že stromy byly v kurzu. I když zdánlivým způsobem spaly. Velice oblíbené byly léčivé jehličnany, jako jsou například borovice a smrk. Lidé z nich sbírali jehličí, kůru, šišky či pryskyřici. Zajímavý byl právě sběr jehličí, o kterém si povíme více.
Majestátní smrk: odvar proti kašli
Smrkové jehličí je v lidové medicíně ceněno pro svůj vysoký obsah silic a ochranných látek. Smrk vykazuje výrazné regenerační a desinfekční účinky, ulevuje při rýmě, kašli, čistí nos. Smrkový nálev přidaný do koupele podporuje prokrvení, což může být výborným tipem zejména tehdy, pokud v zimě venku řádně promrzneme. I v dnešní době si můžeme připravit posilující proti kašlací odvar, který je příjemné chuti, ale i vůně.
- Ingredience: 2 polévkové lžíce smrkového jehličí, 300 ml vody
- Postup: Jehličí vložíme do studené vody a přivádíme k varu. Následně čaj necháme asi 10 minut louhovat. Při nachlazení popíjíme s medem. Nálev posiluje imunitu, nabízí extrémně vysoký obsah vitamínu C, ten se sice s varem vytrácí, nicméně, v čaji i po zavaření stále zůstane jeho nezanedbatelná část. Čaj působí mírně močopudně, čímž pomáhá tělu odvádět toxiny. Rozpouští hleny, dezinfikuje. Tím, že je čas vysoce aromatický, pomáhá při nervozitě, stresu a vyčerpání. Některé zdroje také uvádějí, že smrková silice zlepšuje paměť a soustředění. Pokud jste tvůrčího ducha, takový šálek smrkového čaje je pro vás vítanou zimní vzpruhou.
Zahřívající koupel ze smrku
Výše jsem zmínila smrkovou koupel, kterou vám určitě velmi ráda doporučím.
- Postup: Tehdy v hrnci vaříme 2 velké hrsti jehličí, přidat můžeme také smrkové větvičky. Vody použijeme asi 1 litr. Po 15 minutách varu odvar stáhneme z plotny a přidáme jej do nachystané lázně. Koupel prohřívá, ulevuje při revmatu, napomáhá snazšímu dýchání, přináší pocit klidu a relaxace. Pokud v zimě trpíme na suchou pokožku, smrk ji krásně prokrví a učiní vláčnou.
Smrkový olej
Jehličí pak doporučuji také naložit do oleje, například olivového, který necháme odpočívat zhruba 4 týdny. Takto připravený olej lze použít v kuchyni, třeba během přípravy salátů anebo jím nahraďte pleťový krém. Olej je možné také vetřít do vlasů, u kterých vyživí vlasové cibulky, vlasy rozzáří, zamezí jejich padání.
Léčivá pryskyřice
Sběr léčivé pryskyřice je kapitolou sama o sobě. Pryskyřice je totiž zázrakem při hojení ran, neboť vykazuje silné antibakteriální a antimykotické účinky. Finští vědci dokonce dokládají, že smrková pryskyřice dokáže léčit i velmi rezistentní infekce a chronické rány. Z pryskyřice se opět dělávala mast, případně vykuřovadla. Pryskyřice se také inhalovala, což velmi dobře zvlhčilo podrážděnou sliznici.
Jak na takový inhalační elixír?
- Ingredience: 2 hrsti smrkového jehličí, kousek smrkové pryskyřice, 500 ml vody
- Postup: Vše zahříváme, mícháme, aby se pryskyřice alespoň částečně rozpustila. Následně si s horkou nádobou vlezeme pod deku či plátno a dýcháme léčivé silice z jehličí a smůly. Páru dýcháme střídavě nosem i ústy.
Někteří lidé preferují suchou inhalaci, která spočívá v tom, že se kousek smůly umístí na žhavý uhlík. Jakmile pryskyřice začne doutnat a uvolňovat hustý aromatický kouř, z plných plic vdechujeme. Kouř obsahuje pinen a limonen, které vykazují silné antibakteriální vlastnosti.
Pozor! Inhalace je dráždivá pro astmatiky a ty, kteří mají slabší průdušky.
Zimní kůra stromů
Zatímco stromy a byliny odpočívají pevně ukotveny v zemi, jejich síla proudí kořeny a kůrou. Naši předkové sbírali kůru z vrby, která mírní horkost těla, díky přítomné kyselině salicylové (přírodní aspirin) a tiší bolest v kostech. Společně s tužebníkem jilmovým tak platí za vítanou úlevu při horečkách či vleklých, chronických neduzích pohybového aparátu. Tiší též bolest hlavy, nachlazení a zánět.
Vrbový odvar proti horečce
Tento recept je určen pro vnitřní užití při horečce, zimnici nebo bolestech hlavy a kloubů:
- Ingredience: 1 čajová lžička nadrcené sušené vrbové kůry či polévková lžíce čerstvé kůry, 250 ml vody
- Postup: Kůru vložíme do hrnce, zalijeme studenou vodou. Přivádíme k varu a necháme na ohni probublávat asi 10 minut. Poté z ohně sundáme a necháme dalších 10 minut louhovat. Čaj scedíme a pijeme teplý. Při horečce pijeme 2x-3x denně jeden šálek. Nebude-li po chuti trpká příchuť třísloviny, nápoj lze dosladit medem.
Kůra z olše
Oblíbenou medicínou je také kůra z olše, u které se využívá její silný antiseptický účinek. Odvar se hodí k omývání kůže, která má sklon k hnisání.
Doporučuje se nikdy neloupat kůru přímo z hlavního kmene živého stromu, což by jej zahubilo. Místo toho se zaměřme na mladé větvičky, ideálně větve o tloušťce 2-4 cm. Kůra z nich je hladká, dobře se sbírá a obsahuje nejvíce tříslovin.
Důležité upozornění: Čerstvá kůra olše a krušiny je mírně toxická a vyvolává zvracené nebo silné nevolnosti. Předkové ji proti nikdy neužívali hned. Kůra se musela buď rok nechat uležet, nebo se musela péci v peci, aby se dráždivé látky rozložily a zůstaly jen ty léčivé.
Bříza a její zimní dary
Chodit můžeme i na březové větvičky, ze kterých se sbírají jejich suché konce. Z těch lze uvařit silný čaj, který čistá lymfu a ulevuje ledvinám. Odvar je též účinný také při revmatu a bolestech kloubů. Zevně se pak používá jako skvělý oplach na vlasy a pleť. Vlasy zbavuje lupů a pleť činí pevnější a zářivější.
- Ingredience: 2 hrsti čerstvých březových větviček, 500 ml vody
- Postup: Větvičky dáme do hrnce a zalijeme studenou vodou. Přivádíme k varu a mírně zaváříme asi 8 minut. Odvar získá narůžovělou až lehce hnědou barvu, to je v pořádku a bude vonět po pryskyřici. Scedíme a pijeme vlažné. Spíše však v dopoledních hodinách, neboť odvar je velice močopudný. Pokud odvar provaříme déle, alespoň 20 minut, získáváme super silný koncentrát, který se dříve s oblibou používal do koupelí a při celkové únavě organismu.
A co mrazuvzdorné houby?
Sbírat dále může například Jidášovo ucho, houbu, které neublíží ani třeskutý mráz. Oblíbená bývala také v daleké minulosti. Naši předkové ji velmi dobře znali a cenili si jí zejména pro její snadnou dostupnost v hladových měsících. Sušila se, nebo se též používala čerstvá a přidávala do hutných, zahřívajících polévek. Oblíbená byla v bramboračce a česnečce. Věřilo se, že s mocí železnou čistí krev, zbavuje únavy a zahání slabost. Dnes víme, že obsahuje cenné beta glukany, které posilují imunitní systém.
Jidášovým uchem proti mnohým bolestem
Houba se namáčí a jako chladivý obklad přikládá všude tam, kde tělo trápí zánět či otok. S oblibou se pokládá na unavené oči. Odvar zmírní chrapot, nachlazení, bolest v krku. Někdo houbou také kloktá, zejména, pokud trpí na bolesti dásní. Houby si též ceníme zejména pro její silný protirakovinný efekt, doporučuje se k podpoře vykašlávání, trávení, mírnění výskytu hemeroidů.
V minulosti se z Jidášova ucha chystal odvar pro ženy po porodu, neboť se vědělo, že houba pomáhá ženě se snáze zotavit a nabrat potřebnou sílu k regeneraci a laktaci.