Těstoviny – zdravá součást jídelníčku?

testoviny

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Těstoviny, ať už zmíníme špagety, lasagne, penne, tagliatelle, fetuccine, dokonce sem řadíme také oblíbený kuskus, vyplňují podstatnou část našeho jídelníčku. Vždy, když klienty nutričně vedu, chci vidět, jak se v průběhu týdne stravují. Těstoviny, ať už jako příloha, zavářka, či hlavní chod, utvářejí hezkou řádku obědů či večeří. Zařazujeme je často, možná i z úsporného důvodu, neboť jejich příprava není na čas náročná. Nejsou však těstoviny jako těstoviny. Z čeho jsou vlastně složeny? Jsou vůbec zdravé? A proč jsme jim u nás v Česku doslova propadli?

Kde vznikly těstoviny

Pokud jste si mysleli, že kolébkou těstovin je slunná Itálie, není tomu tak, neboť těstoviny jsou čínským „vynálezem“, jenž ve 13. století přivezl z objevných cest do Itálie Marco Polo. Ten se společně se svým otcem a strýcem vydal do Číny po tzv. Hedvábné stezce. Kromě špaget přivezl Marco také porcelán a světu daroval svůj rozsáhlý cestopisný spis, který se jmenuje Milión. Je však pravdou, že pokud Čína světu představila špagety, ony nejrůznější tvary, ať už hovoříme o motýlcích, kolíncích, vřetenech, mušlích, flíčcích, písmenkách, případně též dutých makarónech, mají na svědomí právě Italové. Možná i proto jsou těstoviny tolik lákavé. Dají se totiž zapékat, servírovat do úhledných tvarů, nabídnout je jako milou zavářku, zvláště jedná-li se o písmenka, dají se uchystat na sladko či slano, vizuálně též mohou suplovat rýži, neboť na trhu najdeme též rýži těstovinovou.

Z čeho se skládají

Jejich hlavní ingrediencí je pšeničná mouka či krupice, v tom ideálním případě pak krupice z tvrdé pšenice. Dále se během procesu výroby používá voda, v některých předpisech také vejce, extrakt ze zeleniny, koření či sójová mouka. Bezlepková kuchyně zná jistě rýžové či kukuřičné těstoviny a zdravější výživové směry pak také těstoviny z čočky, cizrny a žlutého hrachu. Na trhu se můžeme setkat i s tzv. konjakovými těstovinami, které se vyrábějí z rostliny Konjac Amorphophallus, česky zmijovce indického. Ta se sbírá v podobě hlíz, které se po usušení rozemelou na mouku. Konečný výrobek neobsahuje žádné sacharidy, tuky, je bez lepku a plný vlákniny. Při jejich konzumaci je však třeba o něco více navýšit pitný režim.

Výborným tipem pak mohou být také těstoviny z cukety, které se navlní na speciálním přístroji zvaném spiralizér. Takový oběd či lehká večeře skvěle doprovodí letní horko či příjemné posezení s přáteli na zahradě. Osobně z takto připravených špaget formuji hnízda, která plním šunkou, bylinkami a rozklepnutým vejcem. Následně je zapeču v troubě.

Těstoviny je třeba umět správně uvařit

Těstoviny mají tu výhodu, že jejich příprava nezabere čas. Rovněž jsou velmi dobře stravitelné, poměrně rychle zasytí, nicméně neumíme-li je správně připravit, to znamená, že je během chystání rozvařujeme, jejich glykemický index rovnající se zhruba hodnotě 60 se poněkud navýší. A to se nám již nehodí, pokud si hlídáme váhu, máme diabetes, případně konzumujeme mnoho sacharidových jídel na úkor bílkoviny, případně též bojujeme s neustálým pocitem hladu. Těstoviny se naučme vždy uchystat na skus.

Problém též vnímám, jsme-li na bezlepkové dietě a jídelníček stavíme na rýžových či kukuřičných nudlích. Zde se glykemický index vyšplhá k hodnotě 90. Jen pro zajímavost, glukóza disponuje cifrou 100, pivo pak 110. Je jen velmi málo potravin, které by dosahovaly těchto vysokých hodnot. Máme-li tedy celiakii, volme z glykemicky výhodnějších luštěninových těstovin.

Můj tip

Osobně bych navíc upřednostnila i těstoviny celozrnné, nevadí-li nám, například ty z žita. Vaříme je rovněž na skus, a to následujícím způsobem: na každých 100 g těstovin použijeme 1 litr vody, jakmile voda zavře, přidáme sůl, těstoviny vkládáme až do vroucí vody, v průběhu přípravy těstoviny tu a tam promícháme, to, aby se nepřilepily k sobě, těstoviny vaříme s minutkou, dle návodu, aby byly skutečně na skus, během přípravy je ochutnáváme, těstoviny pouze přecedíme, už je neproplachujeme studenou vodou, tento počin jim ubírá na chuti.

Dále pak s těstovinami pracujeme tak, jak jsme zvyklí, tedy je promísíme s nachystanou omáčkou, masem, sýrem, zeleninou, doplníme je o dobrý olej, nejlépe olivový za studena lisovaný.

Na těstovinách však opravdu svůj jídelníček nestavme. Přeci jen, srovnáme-li je s luštěninou či přílohou typu čirok, quinoa, slzovka, pohanka či jáhly, kdy tyto sacharidové potraviny obohatí též tělo o cenné minerály, mnohdy též látky jako je např. cholin (regeneruje jaterní lalůčky a najdeme jej v pohance), těstovinami bych jídelníček zpestřila nanejvýš 2krát týdně. Výjimku budou tvořit již zmíněné luštěninové těstoviny, které jsou nutričně o něco bohatší.

Chceme-li si ukrátit čas, pohanka je zrovna tím typem přílohy, která je uvařena za 12 minut. Podobně na tom budou i jáhly, quinoa. Čirok, pravda, nás v kuchyni zaměstná, stejně jako i slzovka, kterou je navíc potřeba dopředu namočit. Nutričně i chuťově jsou však výtečné, nenechme se tedy odradit delší dobou přípravy.

Chystáme-li těstoviny dětem, které milují kombinaci špaget a kečupu, snažme se jim pokrm vždy doplnit o lžičku olivového oleje a rovněž bílkovinu. Tou může být maso v podobě boloňské omáčky, případně sýr. Nemají-li jej děti rádi, upřednostněme právě maso. Ke špagetám vždy nabídněme něco z čerstvé zeleniny, ať už se jedná o sladký polníček, cherry rajčátka, nebo i na kousky pokrájenou ředkvičku.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.