Terapie tmou – jak může pomoci tělu i duši

cm terapie tmou

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Prožil jsem deset dní v naprosté tmě. Pokud si kladete otázku „Je to vhodné i pro mě?“, rád se s vámi podělím o to, jak nám tato intenzivní terapie může pomoci po zdravotní, psychické i spirituální stránce.

Hledáme odpovědi. Chceme znát řešení svých problémů. Když nám někdo řekne „Všechno, co potřebuješ vědět, máš uvnitř sebe,“ často nás taková věta pobouří. Při pobytu ve tmě se stáváme sami k sobě více citliví. Objevujeme svůj vnitřní potenciál a zjišťujeme, že v tichu, ve stavu totálního odevzdání a nebránění, problémy ustupují. Získáváme přístup k našim vnitřním zdrojům, k vědění, k úplnosti.

Pro koho je terapie tmou vhodná – zdravotní účinky

Na rovinu. Je to síla. Nevydrží to každý. Osoby s duševní poruchou mohou na terapii tmou rovnou zapomenout. Na některých místech, kde se terapie tmou nabízí, podepisujete na začátku prohlášení, že pobyt absolvujete na vlastní riziko a že netrpíte žádnou psychiatrickou diagnózou.

Ze zdravotního hlediska pobyt ve tmě pomáhá zejména lidem s náročným povoláním – jako prevence stavů vyhoření a stresu. Jak říká jeden z propagátorů této metody v ČR, psycholog A. Urbiš, pouze za naprosté tmy se vytváří hormon melatonin, který působí proti nádorovému bujení. Pobyt působí blahodárně na kardiovaskulární, imunitní i endokrynní systém. Právě hormon melatonin zpomaluje proces stárnutí.

Jak terapie tmou probíhá, přínos pro naši psychiku

Na dobu vámi zvolenou (obvykle jeden týden a více) se ocitáte v naprosté tmě. Po celou dobu musíte mít vypnutý mobilní telefon, nemáte žádné spojení se světem. Jediný, s kým přicházíte do styku, je opatrovník, který vám nosí do tmy každý den jídlo. Můžete ho také požádat o krátké terapeutické sdílení. Veškeré běžné úkony provádíte po tmě, sociální zařízení je samozřejmostí.

Toto byl už můj třetí pobyt a vždy se těším z barevnějších a plastičtějších snů. Podle profesora Vernona dochází při senzorické deprivaci ke zlepšení koncentrace a schopnosti učení. Kdybych měl já sám nejpřesněji vystihnout, co se děje s psychikou, je to jakoby probíhalo permanentní čištění „emailové schránky“ – zpracováváte traumata z minulosti, odhazujete zbytečné nánosy, stáváte se lehčími, doslova průzračnějšími.

Otevírání srdce

Vždy, když o něco přijdeme, trpíme nebo prožíváme nedostatek (např. slunečního světla); uvědomujeme si, že nic není samozřejmost. Vrací se nám okouzlení z obyčejných věcí – stav, o kterém zpívá Tomáš Klus: „Vzpomeň jak´s očima dítěte hleděl na letící ptáky, jak krásné bylo být na světě, s vědomím, že umíš to taky.“

Při pobytu ve tmě prudce roste nejen vděčnost, vnímavost, citlivost a intuice, ale téměř každý si prožije i krizi a sáhne na dno svých sil. Učíme se s pokorou milovat i to, co jsme do té doby odmítali. Nic nepotlačujeme, jen přijímáme. Život se před námi ve své úplnosti otevírá…