Tenké střevo a celiakie

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V loňském červnovém vydání Vitae jsme psali o zánětech střev. Zatím jsme opominuli velmi častý problém, tedy celiakii. Jde o alergii na lepek, ale existuje i méně těžká forma potíží, zhoršená tolerance lepku. A tu má v naší populaci kdekdo.

TRÁVENÍ POTRAVY

Tenké střevo je orgán, o jehož funkci se často nepřemýšlí. Jeho činnost probíhá automaticky a podprahově, tedy – dokud o něm nevíme, je vše v pořádku. Co vlastně dělá a zajišťuje? To se liší podle místa, které pozorujeme. Střevo má totiž tři části, jež na sebe bez jasných předělů navazují. Ihned po promísení potravy se silnou kyselinou chlorovodíkovou v žaludku postupuje trávenina jídla dále, do prvního oddílu tenkého střeva – dvanáctníku. Tam se k ní přidávají naopak silně zásadité šťávy slinivkové, které obsahují obrovské množství enzymů. Jedná se o látky umožňující štěpení složitých molekul na jednoduché – týká se to tuků, cukrů i bílkovin, a podle toho se enzymy nazývají lipázy, amylázy a proteinázy. Tyto enzymy jsou vysoce výkonné a trávení bez nich není možné. Pro jejich funkci je potřeba zásadité prostředí, takže součástí slinivkové šťávy je i velké množství zásadotvorných látek. Samotný dvanáctník (latinsky duodenum) – tedy buňky jeho stěny – jsou specializované na trávení tuků, k čemuž ale potřebují žluč. Ta se vylučuje ze žlučníku nebo přímo z jater, pokud žlučník chybí, a je odváděna do dvanáctníku žlučovodem ústícím v oblasti takzvané Vaterské papily – jakéhosi pahrbku, kde se nachází společný vývod pro žlučník i slinivku. Žluč pak dokáže tuky tzv. emulgovat, tedy rozptýlit do malých kapiček, takže výsledná trávenina se podobá mýdlové pěně. A to je velmi důležité, protože jen tak se mohou vstřebat nejen tuky, ale i látky v nich rozpustné. Z uvedeného vyplývá, že ve dvanáctníku se pohybují extrémně silné kyseliny i zásady, dochází tam k velmi důležitým pochodům a po průchodu touto oblastí tenkého střeva je už trávenina lehce zásaditá a pokračuje dál. Proto jsou stěny střeva chráněny hlenem, který vylučují právě buňky dvanáctníku, tzv. mucinem. Sliznice také produkuje hormon sekretin, který se vstřebává do krve a podporuje tvorbu žluči a slinivkových šťáv. Následujícím oddílem tenkého střeva je pak lačník (jejunum), následuje kyčelník (ileum). Tenké střevo má obrovský povrch. Pokud byste vzali trubku stejné délky a stejného průměru, tak střevo má povrch 1 500x větší! Moudrá příroda to takto zařídila proto, abychom měli dostatečně velký prostor ke vstřebávání živin. Sliznice se neustále obnovuje, buňky tenkého střeva žijí velmi krátce, kolem dvou dnů. Tomuto procesu se říká línání střeva. A jakým způsobem se vstřebávají živiny? Některé jdou prostě po koncentračním spádu – tedy z místa větší koncentrace do místa koncentrace nižší. Buňky tenkého střeva umí i tzv. aktivní transport, tedy pohltit nějakou částici a spolknout ji, aby z ní mohly něco vytvořit. Děje se tak tehdy, kdy je koncentrace látky v okolí větší než ve střevě. K tomu všemu vylučují další a další enzymy. Živiny se tedy vstřebávají na velké ploše, pak se dostávají do střevních buněk, krve a dál do organismu. Nicméně čínská medicína to vidí jinak. Hlavním trávicím orgánem je dle jejího soudu slezina-slinivka, ale QI tenkého střeva jí pomáhá mimo jiné tím, že připravuje a přidržuje tráveninu tak, aby z ní mohla potravu extrahovat.

CELIAKIE

Příčiny

V poslední době výrazně narůstá počet lidí s intolerancí lepku nebo vysloveně celiakií – tedy alergií na lepek. Proč tomu tak je? Teorií je více. Jedna z nich praví, že jíme mnohonásobně více lepku než naši předci, takže se rychle zaplní místa pro jeho zpracování. Dalším faktorem jsou nové odrůdy pšenice, které obsahují několikanásobně více lepku než odrůdy původní. Ze svých zkušeností v praxi vím, že je zde obrovské oslabení sleziny-slinivky, a jak víme, jedná se o orgán ovlivňovaný nejenom jídlem, ale i psychikou. Přemýšlení, trampoty, mudrování, přemítání o těžkostech stále dokola, to ji velmi rychle oslabí a pak stačí už málo. Navíc slezina-slinivka bývá také často orgánem od narození slabším. To jsou ty děti, které místo toho, aby po jídle spokojeně spaly, křičí bolestí. V pozdějším věku můžeme očekávat horší prospívání a průjmy, kde vysazení lepku obvykle velmi pomůže. Jedná-li se o pravou celiakii, jde o autoimunitní proces, tedy vyslovenou alergii na lepek. Toto onemocnění spouští mnoho faktorů, velmi souvisí i s psychikou. Jako u každé autoimunity zde bývá nátlak na sebe, přemrštěné požadavky a jistá netečnost k signálům těla. Někdy se dokonce tvrdí, že člověk s celiakií se v životě cítil jako otrok, zneužíván a učen tomu, že jeho pocity nejsou důležité, pouze výkon. Byla mu také odepřena hojnost, odměna – tedy pšenice. U intolerance lepku jsou potíže mnohem, mnohem mírnější. Obvykle skončí u nadýmání či bolestí břicha po požití lepku. I zde se hodí jej omezit, radikální vysazení však není nezbytné, situace není zdaleka tak dramatická.

Příběh z praxe

Povím vám příběh kamarádky, která má dlouhodobé potíže s trávením. Je to šedesátiletá žena a už asi 20 let trpí průjmy a bolestmi břicha. Zkoušela vysadit laktózu (mléčný cukr), problémy se zmírnily jen málo. Tak nasadila bezlepkovou dietu, jež pomohla také jen částečně, nicméně v té době jedla mléčné produkty. Řídila se doporučeními jako při ulcerózní kolitidě, jedla makrobioticky, bezezbytkově, prostě vymýšlela kdeco všechno. A pořád měla potíže, bolesti. Nyní byla znovu, již poněkolikáté u lékaře a potvrdila se intolerance (nesnášenlivost) laktózy. Navíc se ukázalo, že má lehce zvýšené jaterní testy a anti-TSG. Tato hodnota ukazuje, jak to vypadá s takzvanou transglutaminázou, tedy enzymem, který štěpí lepek. Při alergii na lepek se proti ní začnou tvořit protilátky, které v konečném důsledku poškozují tenké střevo. Je to tedy jeden z ukazatelů celiakie. Takže bylo třeba vysadit jak mléko, tak lepek a pak se jí konečně po letech ulevilo.

Příznaky

Jak je vidět, celiakie jde celkem často ruku v ruce s problémem strávit laktózu. Navíc se může projevovat mnoha dalšími, mimostřevními příznaky. Například hepatopatií (poruchou funkce jater), dále chudokrevností, osteoporózou (řídnutím kostí), zvýšenou kazivostí zubů (poruchami skloviny), afty, bolestmi kloubů, únavou, či duševními obtížemi – depresí a úzkostí. U žen celiakie může být spojena s pozdějším nástupem menstruace a její nepravidelností, častá je neplodnost a spontánní potraty. Někdy se celiakie sdružuje s dalšími autoimunitními nemocemi. Diagnostika se obvykle opírá hlavně o střevní biopsii, ale je třeba na ni jít v plné zátěži lepkem! Jinak se může ukázat falešně negativní výsledek. Střevo pacienta s celiakií má zánětem postižené, různě poslepované a snížené klky, které nemohou vstřebávat živiny (viz obrázek níže), a proto tělo vykazuje příznaky jistého strádání, nedostatku, uprostřed hojnosti.

Řešení

Co tedy dělat, abychom předešli problémům se vstřebáváním lepku? Udržovat mikroflóru těla, jíst přece jen méně lepkové obilniny, zejména rýži, jáhly, oves, žito a také ječmen – v lidské výživě velmi opomíjenou obilninu. A v neposlední řadě posilovat slezinu-slinivku bylinnými produkty, ale také psychohygienou ve smyslu přesunutí pozornosti od stále se opakujících myšlenek, ideálně k tomu, co se děje teď a tady. Jak na to? Kdykoli zachytíme rozbíhající se „kolečko“, přesuneme pozornost na to, jak stojíme, kde máme ruce, jak držíme kabelku… A tím myšlenky zajdou, jak se říká, na úbytě. Tenké střevo náleží k elementu Ohně a nezapomínejme, že Oheň je hlavně o radosti.

A tu vám ze srdce přeji.

MUDr. ALEXANDRA VOSÁTKOVÁ

zdroj: www.energy.cz

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.