Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Těhotné ženy by měly být očkovány proti černému kašli mezi 28. a 36. týdnem těhotenství. Pokud se tak nestalo, měly by dostat dávku vakcíny hned po porodu, aby se omezilo riziko přenosu onemocnění na novorozence.
Nejnovější doporučení vydané národní imunizační komisí zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Podle Společnosti pacientů s následky po očkování není doporučení dostatečně bezpečné, lépe by bylo očkovat ženy plánující těhotenství a členy jejich rodiny.
Černý kašel je vysoce infekční, nejrizikovější je nákaza pro neočkované a neúplně očkované malé děti, hrozí jim vážné komplikace i smrt. Vloni bylo v Česku hlášeno 2521 onemocnění, je to 23,98 případu na 100.000 obyvatel, což je nejvíc od roku 1963. Zvýšená je zejména nemocnost nejmenších dětí.
Očkování v těhotenství odůvodňují vakcinologové tím, že se mateřské protilátky přenesou přes placentu na plod a do mateřského mléka. Dítě je chráněno první dva až tři měsíce života, než může být očkováno. „Dosud nebylo prokázáno zvýšené riziko vedlejších reakcí po vakcinaci u těhotných žen ve třetím trimestru, ani u jejich dětí,“ uvedlo ministerstvo.
Podle předsedy Společnosti pacientů s následky po očkování Václava Hrabáka je očkování matek v těhotenství svým způsobem vakcinologickou novinkou, o které se toho ví vědecky jen velmi málo.
„Důsledky pro dítě v prenatálním období, v jeho nejkřehčí části vývoje, mohou být rozpoznány až za řadu let, což může být při masivním očkování statisíců těhotných žen již pozdě,“ varoval ve vyjádření pro ČTK. Sotva pětiletá praxe není podle Hrabáka dostatečným důkazem bezpečnosti vakcíny.
Doporučení komise se týká ročně zhruba 100.000 těhotných žen. „Zhruba 100.000 podaných dávek může v principu ohrozit zdraví 200.000 lidských bytostí,“ varoval Hrabák. Bezpečnější podle něj by bylo kontrolovat protilátky proti černému kašli u těhotných. Očkovány by pak byly jen ty, které mají protilátek málo nebo žádné, a to podle aktuální epidemiologické situace v daném čase, regionu, sociálním prostředí i s ohledem na jiná individuální rizika.
„Domníváme se, že doporučení odborníků ministerstva zdravotnictví není pro těhotné ženy a jejich budoucí děti dostatečně bezpečné. Budeme žádat odůvodnění tohoto rozhodnutí, jeho revidování, nebo poskytnutí dostatečných důkazů toho, že benefity tohoto doporučení převažují nad riziky,“ shrnul.