Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Spánek je přirozenou součástí každodenního života, ale podobně, jako s mnoha jeho součástí, i spánku začneme věnovat zvýšenou pozornost teprve tehdy, když se v něm vyskytnou nějaké potíže. Jednou z potíží a poruch, které můžou spánek hodně narušovat a ohrožovat i jiné funkce organismu je apnoe, což je úplné přerušení dýchání po určitou dobu, řádově několik vteřin (cca 10 vteřin). Hypopnoe je pak epizodou redukovaného dýchání, což je rozdíl od apnoe, kde dýchání na určitou dobu přestává úplně. Syndrom spánkové apnoe, která se zařazuje mezi poruchy spánku, může nabývat několika forem:
Obstrukční spánková apnoe je charakterizovaná úplnou zástavou dechu po určitou dobu, při které se postižený jedinec snaží nadechnout. Jako primární příčina se uvádí nedostatek svalového tonu v hrtanu během spánku, zduření tkaniva horních dýchacích cest, nebo jiné anatomické abnormality horních cest dýchacích a čelisti (velikost měkkého patra nebo patrového čipku (uvula), zvětšené mandle, uložení a anatomie jazyka apod.). Společným jmenovatelem je zamezení dostatečného průchodu vzduchu určitou (anatomicko-fyziologickou) překážkou. Je nejčastější ze subtypů spánkových apnoe.
Centrální spánková apnoe je charakterizovaná snížením aktivity nádechových svalů, přičemž příčinou mohou být vlivy jak mechanické, farmakologické, tak třeba různé cévní potíže, záněty apod. Jako centrální se označuje proto, že při ní dochází ke snížení reakce z centrálního nervového systému do svalů a je tedy poškozeno dechové centrum sídlící v prodloužené míše. V rámci poruch spánkových apnoe se její výskyt uvádí přibližně v rozmezí 5 až 10 %.
Smíšený typ apnoe představuje dýchací potíže během spánku, které nabývají znaků obou předchozích typů, tedy jak obstrukční tak centrální apnoe.
Mezi primární příznaky syndromu spánkové apnoe můžeme zařadit:
- nadměrná denní ospalost,
- pozorovatelné zástavy dechu během spánku (nejčastěji blízkými nebo jinými osobami, kteří jsou přítomni během spánku) – Tyto tzv. apnoické pauzy bývají dlouhé někdy i víc než 10 vteřin a opakují se několikrát během spánku (cca 10 krát za hodinu);
- chrápání (které se spojuje především s obstrukčním typem apnoe, ne s centrální spánkovou apnoe);
- nepravidelné dýchání během spánku,
- potíže s pamětí,
- potíže s koncentrací,
- a pozorností
- motorická neobratnost,
- bolest hlavy (zejména po ránu),
- změny nálad jako je iritabilita nebo pocity smutku,
- sexuální potíže (poruchy potence)
Nejvýraznějšími riziky spojující se s onemocněním syndromem spánkové apnoe můžou obnášet takové potíže, jako je například hypertenze, infarkt a jiné potíže kardiovaskulárního systému a srdcová selhání, cévní mozkové příhody (mrtvice) spojené se snížením kyslíku do mozku během apnoických pauz, deprese, dopravní nehody (způsobené náhlým nástupem spánku během jízdy) apod. Syndromem spánkové apnoe trpí v populaci o něco víc muži, než ženy, přičemž rizikem je zejména obezita a výše zmíněná fyziologie dýchacích orgánů (hrtan, mandle, měkké patro, čelist), užití alkoholu před spaním nebo užití některých sedativ nebo hypnotik.
Zdravá životospráva, zahrnující spánkovou hygienu, stravovací návyky (zejména v rámci prevence obezity, vyhýbání se užívání alkoholu a nikotinu, jako i nezodpovědné užívání některých medikamentů ze skupiny sedativ a hypnotik představují významné preventivní činitele spánkové apnoe. Doporučuje se taky usínat na poloze v boku, spíše než na zádech.
Při dlouhotrvajících či hlubších potížích je nezbytné obrátit se na svého praktického lékaře, který doporučí na základě komplexního posouzení zdravotního stavu a vyšetření další vhodný postup a léčbu.