Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Když se řekne svízel, nejspíše si vybavíme hojnou lymfatickou bylinku svízel přítulu, případně svízel vonný, kdy svízel syřišťový, kvetoucí v létě, zůstává až na okraji našeho zájmu. Přitom, jedná se o výtečnou, ledviny podporující léčivku, která má navíc velmi příjemnou, medovou vůni. Obecných bylinkových článků existuje nespočet, já sama bych vám však dnes ráda svízel představila z pohledu užití, funkčnosti, abyste po nasbírání přesně věděli, jak jej dále upotřebit či vmíchat do účinné čajové směsi.
Jak svízel syřišťový poznáme?
Řekla bych, jděte po čichu, nicméně, u bylinek platí, že než je posbíráme, ubezpečíme se, že skutečně sbíráme to, co chceme. Na mysl mi nyní přišel například medvědí česnek, který se před rozkvětem dá zaměnit s listy jedovaté konvalinky vonné. Případně, léčivý černý bez, který můžeme zaměnit s jedovatým bezem chebdím. A tak je dobré, kromě čichu, zapojit též oko a hmat. Případně i šestý smysl, pokud jím vládneme a bylinky k nám dokážou promlouvat. Což se mnohým bylinářům děje.
Svízel syřišťový je vytrvalou bylinkou, která vyhání z pevného, dřevnatého oddenku zhruba půl metru vysoké lodyhy. Pro bylinku jsou typické drobné žluté, po medu voňavé květy, které jsou složeny v bohatých latách. Plodem je pak suchá dvounažka, složená ze dvou lysých tvrdek. Léčivka kvete právě nyní, tedy od června do srpna, kdy ji je možné sbírat a následně i sušit.
Kde sbírat?
Roste často na slunných, obnažených loukách, podhorských pastvinách, suchých stráních. Osobně se se svízelem nejvíce setkávám v oblasti Bílých Karpat, často pak v okolí Žítkové, kde společně s třezalkou, chrpou, klinopádem a řepíkem utvářejí prostory hýřící svěžími barvami. Svízel je bylinkou medonosnou, přitahuje tedy i včely.
Jak svízel syřišťový nasušit?
Svízel je jednou z bylinek, které lze sušit pěkně vcelku. Nejlépe pak v útlých kyticích, které zavěsíme do tmavé, dobře větrané místnosti, kde bylinka velmi dobře a též i rychle proschne. Následně lze takto vcelku i uchovat. Osobně bylinku drtím vždy až před samotnou konzumací v čaji. Takto si obecně léčivky zachovají co nejvíce užitných látek, ale také vůně. Pokud na svízel syřišťový z nějakého důvodu nenatrefíme, ve směsi jej lze pak nahradit svízelem povázkou, svízelem přítulou či natí svízele lesního. Všechny jsou léčivé, ale na rozdíl od svízele syřišťového kvetou bíle.
Využití svízele syřišťového
Bylinka obsahuje glykosid galiosin, rubiadinglykosid, silice, enzymy, pryskyřici, třísloviny, ale také saponiny a některé z minerálů.
- Léčivka se osvědčuje především v urologii, neboť je značně močopudná.
- Z mého nutričního pohledu je pak zajímavý fakt, že bylinka snižuje chuť k jídlu. Z tohoto důvodu ji lze doporučit všem, které trápí neustálé chutě na sladké či každodenní ustavičné uzobávání.
- Žvýkáním čerstvé nati, případně kloktáním a vyplachováním ústní dutiny je možné léčit afty, dásně či traumata dutiny ústní. Společně s hřebíčkem a šalvějí pak tlumí zánětlivé procesy v ústech.
- Zajímavé je také působení protirevmatické, kdy kombinujeme vnitřní a vnější užití. To znamená, že na postižené, oteklé klouby aplikujeme kašovitý rozvar ze svízele syřišťového (takto lze s úspěchem léčit i nehojící se rány, furunkly, kožní záněty či akné), léčbu podpoříme i popíjením nálevu ze zmíněné bylinky.
- Léčivka též působí při nočních křečích v nohou či rukou, pro tento případ pak bylinku podáváme vnitřně ve formě nálevu.
- Bylinku lze aplikovat také při lymfatických potížích, podobný účinek též vykazuje příbuzný svízel přítula.
- Bylináři je svízel doporučován jako doplňková léčba při rakovině jazyku.
Vhodnou formou užívání je nálev, to znamená, bylinku zalijeme vroucí vodou a necháme ji zhruba 10 minut louhovat. Případně ji též můžeme krátce povařit, ne však déle nežli dvě minuty. Jelikož sice bylinka velmi hezky voní, její silná chuť již není tak atraktivní, proto se často kombinuje do směsí, většinou takových, které podporují zdraví močových cest.
Čaj pro podporu ledvin
Mým oblíbeným bylinkovým tipem k podpoře ledvin je pak tato čajová směs: 50 g celíku zlatobýlu, 30 g svízele syřišťového, 20 g květu pitulníku žlutého.
- Bylinky smísíme, odebereme 1 polévkovou lžíci, kterou zalijeme 300 ml vroucí vody, směs necháme louhovat. Následně ji přecedíme a pijeme po malých doušcích v průběhu jedné hodiny.
Zmíněné bylinky lze v našich krajích velmi snadno sbírat. Pokud bychom však nenarazili na celík zlatobýl, lze jej vyměnit za sice méně účinný zlatobýl obecný, který je však oproti celíku zlatobýlu mnohem hojnější.
Ráda taky připomenu památný výrok faráře Künzleho: Neřežte, prosím, ledviny, jestliže máte po ruce zlatobýl a svízel. Mezi další čajové tipy patří třeba…
Ledvinový čaj J. Janči
Z úžasné knihy Herbář léčivých rostlin 4, od Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha, mám opsán tento ledvinový předpis: 100 g nati celíku zlatobýlu, 60 g nati svízele syřišťového, 60 g nati suchopýru, 20 g nati popence břečťanolistého, 10 g nati mateřídoušky.
- Bylinky smísíme, odebereme 1 polévkovou lžíci, kterou přelijeme 300 ml vroucí vody, směs necháme 10 minut louhovat.
- Podáváme 4 x denně 300 ml nálevu.
- Čaj je zaměřen především na léčbu chronické glomerulonefritidy a pochází z pera slavného bylináře Josefa Pospíšila z Otrokovic.
Směs Pavla Váni při chronické nefritidě
50 g nati svízele syřišťového, 40 g lněného semínka, 30 g kořene jehlice trnité, 30 g listu břízy
- Bylinky smísíme, odebereme 1 polévkovou lžíci, kterou nasypeme do 250 ml studené vody, macerujeme 6 hodin.
- Poté krátce povaříme a dále ještě 20 minut louhujeme.
- Čaj pijeme 3 x denně po jídle.
Recept: tinktura ze svízele
Svízel syřišťový lze také naložit do podoby tinktury, kterou uchystáme následujícím způsobem:
- 100 g čerstvé natě svízele syřišťového, 350 ml kvalitní pálenky, alespoň 40%
Bylinku nakrájíme, vložíme do lahvičky, do které nalijeme pálenku. Necháme odpočívat asi 6 týdnů v tmavé místnosti při pokojové teplotě. Tinkturu kapeme při ledvinových potížích, případně ji lze také naředit vodou a dále kloktat, zejména při potížích ústní dutiny.
Jaké máme další způsoby, jak využít svízel?
Osobně velmi ráda bylinky zpracovávám do podoby mastí, kdy tu ze svízele můžeme použít k masáži a rozproudění lymfatického systému, případně jí lze mírnit ekzematické stavy kůže, akné či spáleniny od slunce. Jak na takovou léčivou mast?
Léčivá mast ze svízele
- 1 hrst pokrájené nati svízele syřišťového, 250 ml olivového oleje, 50 g včelího vosku
- Bylinku naložíme do oleje a po dobu jednoho týdne prohříváme ve vodní lázni vždy hodinu denně.
- Následně směs přecedíme a v čistém oleji s výtažkem ze svízele necháme rozpustit včelí vosk.
- Hotovou mastí pak plníme dózy, uchováváme ji při pokojové teplotě, případně v lednici.
Šťáva ze svízele syřišťového
Pokud máme k dispozici čerstvou nať bylinku a tu je třeba akutně použít, svízel je možné také odšťavnit a výslednou šťávou pak potírat nemocí narušenou pokožku, případně jí také kloktat. Za mne osobně se jedná o výtečný způsob, jak pomoci aknózní pleti, případně pak kůži spálené sluncem.
Obklad z čerstvých listů svízele syřišťového
Můj bylinkový kamarád, MUDr. Zbyněk Mlčoch pak doporučuje i tento způsob, jak využít svízel:
- Čerstvé listy svízele umyjeme a na válu rozmačkáme válečkem na nudle.
- Čerstvou listovou kaši přiložíme na nemocné místo na těle.
Nechť je vám tato úžasná bylinka v létě nápomocná. A pokud ji najdete mnoho, nasbírejte si ji také do vázy. Její opojná vůně vám pak může být inspirací například při některé z milých tvůrčích činností.
V článku jsou použity informace z knihy: JANČA, Jiří, ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 4. Praha: Eminent, 1996. 288 str. ISBN 80-85876-02-5.