Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Stužkovec vystoupavý, latinsky Desmodium adscendens patří málo známé léčivé rostliny, které mají exotický původ a zajímavou historii.
Historie
Stužkovec se dlouhodobě používá v jihoamerickém přírodním léčitelství. Jeho využití při léčbě sahá až do doby dávných Inků. V kečuánštině, původním jazyce domorodých obyvatel dnešního Peru, který vzali za svůj i vládnoucí Inkové, se stužkovec nazývá „runa mana yupana“, což v překladu znamená „její vlastnosti jsou nesčetné“. Tento název se zkrátil do jména Manayupa, s kterým se nyní můžeme setkat u doplňků stravy, které stužkovec obsahují. Inkové (jejich říše se rozkládala na území Jižní Ameriky v letech 1438-1533) ji kromě léčby používali ve vyšších vrstvách k obřadním a kultovním účelům.
Popis rostliny
Stužkovec má plazivý, vystoupavý stonek, který se často ovíjí kolem kmene stromů. Má oválné listy a květy jsou bílé, růžové nebo až nafialovělé. Plodem jsou až dvacet milimetrů dlouhé lusky, v kterých dozrávají semena. Celá rostlina je porostlá hustými chloupky. Dorůstá výšky až 150 centimetrů. Patří do čeledi Fabaceae (fazolovité). Roste v horských oblastech podél luk a cest, od 2000 do 4000 metrů nadmořské výšky. Kromě Jižní Ameriky roste také v Austrálii a na západním pobřeží Afriky.
Obsažené látky
Z přírodních látek obsahuje stužkovec steroidy, taniny, minerály (hlavně vápník), vitamín K, alkaloidy, saponiny, flavonoidy, glycidy, aminokyseliny, éterické oleje, tanin a řadu dalších látek (v menším množství rutin, diosmetin a quercetin). Jako rostlinná droga se zpracovává celá nadzemní část rostliny. Je to dáno tím, že flavonoidy se vyskytují především v květech, typickým místem výskytu alkaloidů a saponinů (sojasaponinů) je list a stonek.
Využití v tradičním léčitelství Jižní Ameriky a Afriky
V jihoamerickém přírodním léčitelství se stužkovec používá k čištění ran a vředů, při bolestech hlavy, nemocech ledvin a žlučníku, kožních nemocech (atopický ekzém, akné, vyrážky,alergie), nemocech horních i dolních cest dýchacích (astma, kdy se využívá příznivého vlivu na dýchací svalstvo), pro celkovou očistu (detoxikaci) organismu nebo při gynekologických obtížích.
Brazilská tradiční medicína využívá rostlinu při léčbě vaginálních zánětů, zánětů vaječníků, bolestí, kapavky a průjmu. V africkém lidovém léčitelství se stužkovec používá v léčbě astmatu a spasmů hladkého svalstva.
Stužkovec vystoupavý ve světle vědeckých studií
Stejně jako jiným léčivým rostlinám, tak i stužkovci věnovali odborníci pozornost v řadě studií. Byl zjištěn hepatoprotektivní účinek ethanolického extraktu nebo antioxidační aktivita a schopnost vychytávat volné radikály. Takže to potvrzuje vlastně využití této léčivé rostlině při onemocnění jater, protože hepatoprotektivní účinek znamená, že ochraňuje jaterní buňky. Antioxidační aktivita znamená posílení imunity a obranyschopnosti organismu.
Při pokusech bylo také zjištěno, že vodný extrakt u morčat snižuje množství hladiny histaminu v plicích a inhibuje kontrakce střeva vyvolané histaminem. Což by odpovídalo, zase pozitivnímu působení stužkovce u alergií. Dále byl rovněž ověřen analgetický (tlumení bolesti) a spasmolytický (uvolnění křečí) účinek, ale jeho mechanismus působení zatím nebyl u této rostliny objasněn. Spasmolytické působení by zase potvrzovalo dobrou zkušenost z přírodní medicíny při různých žaludečních potíží. Je třeba ovšem zdůraznit, že to samozřejmě neznamená, že by se jednalo o lék, ale přináší některá zajímavá fakta o stužkovci vystoupavém.
Příbuzní v Číně
Na závěr je možná dobré připomenout, že stužkovec vystoupavý sice v Číně neroste (a tudíž není součástí tradiční čínské medicíny, známé pod anglickou zkratkou TCM), ale vyskytují se zde příbuzné druhy rodu Desmodium (Desmodium styracifolium -stužkovec pryskyřičnolistý, D. gyrans-známá jako tzv. tančící rostlina, D. pilosum, D. podocarpum a další). Zvláštní název “tančící rostlina” u Desmodium gyrans (latinsky též jako Codariocalyx motorius) je dán tím, že drobné lístky rostlinky se vlivem doteku, světla a dokonce i jemných vibrací hudby pohybují a na noc se sklápějí. V tradiční čínské medicíně (známé pod anglickou zkratkou TCM) se jednotlivé zmínění rostliny používají léčbě astmatu, horečky, malárie, tyfu a dalších nemocech. Jako rostlinná droga se používá celá nať, kořeny nebo listy, ve formě nálevů nebo odvarů k vnějšímu i vnitřnímu použití, nebo v nativním stavu (šťáva z listů).