Strumigeny v potravě

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Strumigeny jsou látky, které mohou narušit činnost štítné žlázy a způsobit její zvětšení. Od tohoto jevu pochází jejich název, protože zvětšené štítné žláze se odborně říká struma (česky se tomu říká vole). Struma ovšem nemusí vzniknout jen od narušené štítné žlázy. Jedná se prostě o zvětšení, které může mít několik příčin.

Může za ním stát autoimunitní onemocnění (náš imunitní systém produkuje protilátky proti buňkám našeho organismu), nádor nebo také v minulosti velmi častý nedostatek jódu v potravě či vodě (proto se můžeme setkat s jódem například v soli a rovněž ho obsahuje kravské mléko). Negativně působí také nedostatek selenu, vitamin D a málo spánku.  Strumigeny obsahují i některé léky – takže pacienti s nemocnou štítnou žlázou by se měli poradit se svým lékařem či lékárníkem ohledně předepsaných léků. Ke strumigenům patří též dusičnany, jodičnany, sulfonamidy, některé pesticidy, insekticidy a mnohé jiné látky.

Činnost štítné žlázy je pro náš život velmi důležitá a významná – prostřednictvím hormonů, které vytváří a uvolňuje do krve (thyroxin a trijodthyronin), ovlivňuje růst a vývoj, látkovou přeměnu (metabolismus), rozvoj a funkci centrálního nervového systému, srdeční činnost nebo termoregulaci (zvyšování či snižování produkce tepla).

Pokud nám nefunguje štítná žláza tak, jak má, lékař nám velmi pravděpodobně doporučí, abychom z potravy vyřadili potraviny, které obsahují strumigeny, protože mohou urychlit její zvětšení do podoby strumy. Může také dojít ke snížení činnosti štítné žlázy – tzv. hypothyreóze. V obou případech může pomoci užívat přírodní přípravky s obsahem jódu. Jód, ať už v potravě či v přírodních přípravcích, snižuje negativní účinek strumigenů. Měli bychom ale o jejich užívání informovat ošetřujícího lékaře. Jen na okraj uvedu, že naopak při zvýšené činnosti štítné žlázy (hyperthyreóze) by jód neměl být užíván!

Jaké potraviny to jsou?

Jedná se například o jáhly, některé druhy ovoce (jahody, broskve), některé oříšky (burské a piniové), sója či různé druhy brukvovité zeleniny (pekingské zelí, kedlubny, růžičková kapusta, květák, brokolice či ředkev). Důležité je, aby tyto potraviny netvořily příliš velkou část našeho jídelníčku.

Uklidnit nás ovšem může to, že pokud máme zdravou štítnou žlázu, je pravděpodobnost vzniku strumy velmi nízká. Pokud máte citlivou štítnou žlázu a přesto máte neodolatelnou chuť na brokolici či ředkev, musíte je uvařit a osolit již zmíněnou jódovanou solí (jód nedovolí strumigenům obsadit receptory ve štítné žláze a škodit). Rovněž platí, že po užití předepsaného léku na štítnou žlázu je třeba nekonzumovat potraviny obsahující strumigeny (což se asi bude týkat zejména sójových produktů).

Na závěr bych rád zdůraznil, že řada uvedených potravin, ať už se týká zejména brukvovité zeleniny nebo sóji, patří do zdravé výživy a obsahuje řadu užitečných a našemu organismu prospěšných látek, jen je zapotřebí si dát pozor, pokud nemáme v pořádku štítnou žlázu.