Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vyplatí se naučit regeneračním pozicím od učitele, který má zkušenosti s používáním pomůcek. Jemné individuální rozdíly při zaujímání těchto pozic může nesmírné zvýšit jejich účinky. Při podložení v pozici šavásana někteří lidé např. potřebují ještě navíc přeloženou přikrývku pod hlavou a krkem nebo něco pod kolena (pokud mají bolavá záda). Jestliže je regenerační pozice zaujata optimálně, měli byste v ní pocítit výrazné zklidnění už po několika minutách. Jakýkoliv neklid nebo podrážděnost mohou být signálem, že něco u vás není přizpůsobeno vašim potřebám.
| Pokud to čas dovoluje, Patricia navrhuje pro hlubokou relaxaci použít ještě dvě varianty opírání nohou o zeď. Poté, co máte nohy rovně vzhůru po dobu asi 5 minut, necháváte podložení polštářem a překřížíte nohy, které se stále opírají o zeď – jako by to byla pozice v sedu. Po jedné nebo dvou minutách přehoďte zkřížení nohou a zůstaňte tak ještě stejnou dobu. |  |
| Pak teprve uvolněte zkřížení, opřete se chodidly do zdi, nadzvedněte pánev a po odtlačení od zdi ji položte na podložku před polštářem. I v této pozici ještě můžete zkřížit nohy a položte si je na polštář a chvíli tak setrvejte a pak ještě změňte zkřížení. Tato sekvence je známá pod označením viparita karaní v cyklu. |  |
Ať už provádíte tuto nebo jinou regenerační sestavu, pokuste si podržet zklidnění, kterého jste dosáhli v jedné pozici i při přechodu do další pozice. Zpočátku vám možná bude vyhovovat výdrž v každé pozici po dobu 1-2 minuty a postupně se třeba dopracujete až k 15 minutovým dobám pro každou z pozic. Někteří lidé si k tomuto účelu pořizují časoměrné přístroje, aby věděli, kdy se mají věnovat další pozici. Pokud zvolíte takový způsob, ujistěte se, že vaše časomíra nemá zvukový alarm, který by vás rozčiloval (což může potenciálně i rušit přínosy provedených pozic).
JÓGANIDRÁ
Je sanskrtské označení pro jógový spánek, což je složitější forma řízené relaxace, která vás provází po cestě provázené desítkami různých vizualizací – obvykle při ní ležíte v pozici šavásana. Učitel nebo hlas na audionahrávce vás vedou cvičením, které může trvat od několika minut až po více než tři čtvrtě hodiny. Protože nasloucháte hlasu a přenášíte podle jeho instrukcí pozornost na různá místa těla a na různé vizualizace vaše mysl je stále zaměstnána. To je hodně velká výhoda pro lidi, kteří mají tendenci stále o něčem přemítat nebo se stát úzkostliví, pokud se pokouší relaxovat bez instrukcí. Jelikož jóganidrá vyžaduje málo úsilí, je to praktika, která je vhodná téměř pro každého – včetně těch, kteří jsou vážně nemocní a nemusí mít dostatek sil k provádění ásan nebo k meditaci v sedu.
Jak říká i známý učitel Rod Stryker, jóganidrá nám poskytuje výhody nejhlubšího spánku bez toho, že bychom byli neteční nebo nevědomí. Mnoho z toho, co lidé považují za relaxaci, je pouze částečné. Jóganidrá v sobě zahrnuje nejen relaxaci mysli a těla, ale i nervového systému a nevědomé mysli a dělá to systematickým způsobem. „Po celá tisíciletí byly vyvíjeny různé nástroje, aby se dosáhlo takových účinků a to, co máme k dispozici dneska je souhrnem různých typů technik, které lze použít,“ říká Rod, který je v současnosti zapojen ve dvou výzkumných projektech zaměřených na uzdravující potenciál této techniky. Nejlepší způsob jak jóganidru provádět, je přímo v kurzu vedeném učitelem, ale lze i doma podle zvukové nahrávky.
MEDITACE
V mnoha formách meditace se pokoušíte zaměřit svou koncentraci na jedinou věc – jogíni tomu říkají jednobodová pozornost. Předmětem, na který se lze soustřeďovat, může být dýchání, zvuk nebo melodie mantry, hořící svíčka, geometrický obrazec (jantra), obrázek božstva nebo gurua nebo světlo vyzařující ze středu vašeho těla. Prostě si zvolíte něco z toho, co vás právě nejvíce přitahuje a pokusíte se na to zaměřit po celou dobu ztišení. Těkání sem a tam mezi různými body soustředění k dosažení meditativního stavu moc nepomůže.
Velkou potíží pro zvládnutí meditace je to, že mnozí lidé mají odstrašující pocit z meditačních cvičení nebo z toho, co pokládají za neúspěšné pokusy o meditaci. Jejich mysl bývá tak zaneprázdněná, že usuzují, že pokoušet se o meditaci je jen zbytečná ztráta času. Faktem je však to, že uvědomění si nestálosti mysli je první krok směrem k opravdové meditaci a už jen samo o sobě to může být součást meditace – podobně jako meditace vnímavosti. Mějte na paměti, že z jógového pohledu je třeba ke zrealizování změny napřed jasně pochopit, o co jde. A nejčastější potíží většiny lidí je to, že nedokáží zaměřit pozornost na jedinou věc déle než několik vteřin. Myšlenky na ně naráží jako dotěrní sousedé. Takto se však cítí napoprvé všichni – dokonce i zkušení meditující zjišťují, že jejich mysl putuje znovu a znovu.
Součástí toho, jak se naučit meditaci, je všímat si veškerého posuzování ve vaší mysli. Nejsem v tom dobrý. To nefunguje. Nemůžu meditovat. Toto všechno jsou výkyvy mysli, tlachy, které vás oddalují od přímé zkušenosti. Pokud se vynořují při vašem meditačním cvičení, nepochybně se tak děje i ve vašem ostatním životě a rozeznání této skutečnosti je jedním z plodů takového cvičení. Meditace je podobná hře na hudební nástroj. Pokud strávíte všechen svůj čas s houslemi a budete myslet na to, jak jste neschopní, vaše zkušenost bude mučivá. Váš vnitřní monolog odvede vaši pozornost od toho, co se ve skutečnosti odehrává a vy nevyužijete příležitost opravdově slyšet, co vlastně děláte. Avšak přehráváním stupnic znovu a znovu navzdory svým pochybám můžete nalézt lehkost, která naplňuje vaše cvičení, jehož význam vám původně unikal.
Odborné studie nám ukazují, že mnoho fyziologických přínosů meditace (snížení krevního tlaku, tepu, hladiny stresových hormonů apod.) pomáhá i těm lidem, kteří nejsou přesvědčeni, že provádí meditační cvičení zcela správně. V jednom z takových projektů došel autor Jon Kabat-Zinn k závěru, že program, který zahrnoval meditaci pozornosti společně s prováděním ásan, přinesl lidem úlevu z potíží, které vyplývaly z jejich lékařské nebo psychiatrické diagnózy. „Pracujeme s lidmi s velkým rozsahem různých potíží a všichni jsou smícháni v jedné místnosti,“ říká. „Ať už jde o bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, syndrom dráždivých střev nebo to jsou lidé v rekonvalescenci po operaci srdečního bypassu či zhoubného nádoru, jejich odezva na úrovni mysli i těla bývá stejná z pohledu slábnutí příznaků i z pohledu subjektivní změny.“
Existuje jedna stará meditační technika založená na zvuku našeho dýchání. Pro jogíny může být dech sám o sobě mantrou. Slyší nádechy jako „só“ a výdechy zase jako „ham“ . V sanskrtu mantra só ham znamená „já jsem to“ a připomíná jim propojení s celým vesmírem, které umožňuje jejich dech.
VLASTNÍ ZKUŠENOST: MEDITACE SÓ HAM.
Usedněte pohodlně ve vzpřímené pozici – pokud to uznáte za vhodné, můžete si i lehnout. Zavřete oči a začněte si uvědomovat zvuk svého dechu. Představujte si, že s nádechem vydáváte zvuk „só“ a z výdechem „ham“. Jak nadechujete nosem, v mysli slyšíte „sóóóóó“ po celou dobu nadechování a „hammmmm“ po dobu výdechu. Pokud přitom vaše pozornost ochabne, neodsuzujte se za to, ale vraťte prostě své soustředění na dech. Abyste prohloubili cvičení, můžete se pokusit soustředit svou vnitřní pozornost do třetího oka, které máte ve středu hlavy za bodem na čele, kam si indické ženy malují ozdobnou tečku (bindi). Zůstaňte tak po dobu alespoň 5 minut (jakákoliv výdrž má svoji cenu, ale mnoho jogínů věří, že výraznější přínosy se dostaví, pokud je toto cvičení prováděno denně po dobu nejméně 20 minut).
Meditace by se podle tohoto popisu mohla jevit více jako práce než ostatní relaxační cvičení, která jsou zmíněna v této kapitole. Když se jí však začnete věnovat – dokonce i přestože máte pochybnosti a i když se vám třeba meditovat zpočátku nelíbí – po delší době opakovaných pokusů se pro vás meditace může stát vůbec nejmocnější technikou pro snížení stresu. Známá učitelka Shanti Shanti Kaur Khalsa zdůrazňuje, že „je rozdíl mezi pocity, které subjektivně vnímáte a konečným výsledkem. Meditace vás nemusí zrovna těšit, ale přesto vyvolá vaši transformaci.“ Nebo jako mnoho lidí, kteří jdou za objevováním, můžete i vy dosáhnout transformace prostřednictvím meditace a zároveň se z ní nesmírně těšit. A pokud uvěříte dávným mudrcům, i pro vás bude meditace klíčem k transformaci.
JAK SI UDĚLAT ČAS NA RELAXACI
Někteří čtenáři – především ti ze Spojených Států, kde lidé patří mezi nejzaneprázdněnější národy na světě – by možná řekli: „To je všechno hezké a určitě i dobré, ale kde mám najít pro sebe čas k relaxaci?“ Jediným způsobem, aby se něco takového mohlo pro vás stát skutečností, je dát tomu prioritu. Za posledních 30 let se produktivita práce v USA zdvojnásobila. Částečně se na tom podílí i téměř 200 přesčasových hodin, které Američané v průměru odpracují za rok. Dokud lidé a společnost nebudou mít vůli přezkoumat si předpoklady, které napomáhají v rozvoji stávajícího způsobu života, vyvolávajícího stres, nevyřeší zřejmě své problémy způsobené stresem a nezbaví se nemocí, které s ním souvisí. K tomu je zapotřebí tapas -jógová sebekontrola – potřebná pro naplánování a vyčlenění času k relaxaci, navzdory tomu, že vaše samskára (vaše zvyky) vás nutí dělat více a jet rychleji.
Pravidelně se dostávat ven z toho všeho je jiná životně důležitá cesta, jak se zbavit stresu, která bývá velmi často opomíjena.
Mnoho lidí na Západě a v poslední době i čím dál více Evropanů si jen zřídka bere dovolenou. A když už ji mají, berou si sebou i svou práci, nosí mobilní telefony, notebooky, aby se pojistili, že neztratí kontakt se zaměstnáním. Přestože to nebývá běžně uváděno jako rizikový faktor pro infarkt, neschopnost vzít si dovolenou může být i nebezpečnější než kouření nebo vysoký cholesterol. Ve známé Framinghamově studii o srdečních chorobách se došlo například k závěru, že ženy, které nebyly schopny si vzít dovolenou po dobu šesti let za sebou, onemocněly srdeční chorobou 8-16x častěji. Vyplňte si tedy svou dovolenou jógovým programem a určitě z ní budete mít ještě větší užitek.
Udělat si čas k meditaci může být podobně prosté, jako její vřazení do mezer ve vašem denním rozvrhu nebo nahrazení jednoho návyku jiným. Jste schopni si na 15 minut lehnout do pozice šavásana jednou za den místo sledování televize, čtení novin nebo telefonování? Můžete zavřít dveře své kanceláře a opřít si nohy o stěnu, pokud se cítíte odpoledne ospalí, místo abyste si dávali kávu? Učitelka Nischala Joy Devi říká, že i pár minut hluboké relaxace denně vám může připomenout, že navzdory vašemu vytížení ve vnějším světě existuje i tiché místo ve vás. „Dělejte tato cvičení, jako by na nich závisel váš život – protože tomu tak skutečně je,“ říká svým studentům.