Streptokok – angína, zánět mandlí, spála..

Streptococcus pyogenes – patří k beta-hemolytickým streptokokům skupiny A. U člověka dokáže vyvolat známý zánět mandlí, je původcem spály, hnisavého zánětu kůže, revmatické horečky a zánětu ledvin. Tento bacil obsahuje důležité látky, které se pak podílejí na vývoji a charakteru onemocnění. Například obsahuje bílkovinu tzv. M-protein, který umožňuje přichycení mikroba na povrch sliznice a dokonce odolává obrannému systému těla člověka (fagocytóze), aby byl bacil zneškodněn.

Dokáže uvolňovat jedy (toxiny), které pak způsobí zčervenání kůže u spály a v tom nejhorším případě šok organizmu. Z dalších biologicky aktivních produktů uvedu streptolyzin O, protože se čtenář může setkat s laboratorním testem ASLO. Organizmus si totiž vytvoří protilátky proti tomuto streptolyzinu a my pak podle hladiny protilátek můžeme nepřímo streptokoka diagnostikovat. Zdrojem nákazy jsou nemocní lidé nebo bacilonosiči – lidé, kteří v sobě přechovávají bacil. Ten jim neškodí, ale mohou jej přenést na jiného člověka, kterému již může způsobit nemoc. Streptokoky tvoří běžně 15 až 20 % zánětů mandlí. V době epidemie až 30 %. Vstupní branou je sliznice nosohltanu, streptokoky pronikají do lymfoidní tkáně nejen kolem krku, ale i ve vzdálených místech břicha apod. Onemocnění začíná horečkou, zimnicí, bolestmi v krku, polykacími obtížemi, mohou být bolesti svalů, bolesti břicha. Rozvíjí se šarlatové zbarvení mandlí a okolní tkáně, zduření podčelistních uzlin, které jsou na dotyk citlivé.

Scarlatina – spála. Je to vlastně streptokoková angína s červenou drobnoskrvrnitou vyrážkou, tzv. spálovým exantémem. Je vyvolán uvolněným toxinem, který se váže na stěnu kapilár kůže a sliznic. Kůže je na pohmat drsná a v rekonvalescenci se může šupinovitě olupovat, na dlaních a ploskách nohou se olupuje v cárech. Streptokok dokáže také způsobit zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin, zápal plic – je příčinou asi u 3 % těchto nemocí. Terapie všech uvedených nemocí je stejná. Lékem volby je penicilin.

Pozornost celostní medicíny je směřována hlavně do oblasti prevence a rekonvalescence. Grampozitivní koky jsou součástí normální mikrobiální flóry u zdravých jedinců. Nejsou důvodem k antibiotické léčbě. Pokud je onemocnění jasně vyjádřeno výše popsanými klinickými projevy, pak antibiotická léčba je samozřejmá. Do mé ordinace přijde pacient a chce vyléčit angínu bez podání antibiotik. Můj první dotaz zní: “Budete se léčit v posteli nebo budete v práci?” Základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí léčby je klid na lůžku. Organizmus se musí vypořádat s bacilem, potřebuje k tomu klid. Jde o imunitní systém. Ten s bacilem normálně komunikuje, bacil v organizmu normálně je. V případě porušení rovnováhy = oslabení imunitního systému vyčerpáním, prochlazením, stresem se v těle vytvoří podmínky, kdy se začne streptokok uplatňovat. V začátku nemoci musíme do postele, musíme dát šanci imunitnímu systému. Lokálně provádět dezinfekci, kloktat různými přírodními prostředky i heřmánkem, šalvějí, slabým roztokem hypermanganu nebo roztokem z, GrepoSeptu. Od Bylináře můžeme použít Angin – bylinný roztok.

V začátku nemoci lékař provede výtěr z krku, odešle jej na mikrobiologické vyšetření a po dvou dnech provede kontrolu stavu. Pokud je výtěr negativní a klinický stav je přijatelný, pokračujeme v uvedené léčbě, pokud je ve výtěru přítomen přemnožený bacil a klinický stav nevede ke zlepšování, pak musíme nasadit antibiotikum. Na podporu imunitního systému používáme  např. echinaceu a mnoho dalších bylinek. Hodí se podat extrakt z bezu černého (Zianica Phlogist) nebo rakytníku (Zianica Denaxieta).

V rekonvalescenci se pak zaměříme na obnovu střevní mikroflóry probiotiky. Po antibiotické léčbě je nejprve vhodné nastolit “pořádek” ve střevu podáváním probiotik. Tímto krokem se nepřímo posílí imunita, která se snadněji vrátí do normy. Také se tím zajistí lymfatická drenáž, tolik potřebná u zduřelých uzlin. I zde můžeme použít již uváděný Angin od Bylináře, z antihomotoxických prostředků je namístě Lymphomyosot. Jde současně o prevenci přemnožení kvasinky a ulehčíme jaterní buňce a ledvinám. Z tohoto důvodu doporučuji nakonec zařadit extrakt z červené řepy (Zianica Imunogen).

 

Zpět nahoru