Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Se syndromem dráždivého tračníku, který označujeme zkratkou IBS, žije až 20 % evropské populace. Diagnóza zahrnuje chronické onemocnění, které postihuje trávicí systém, zejména pak střevo. Pacienti si často stěžují na poruchu vyprazdňování spojenou s břišním diskomfortem, ponejvíce bolestí. Jak žít se syndromem dráždivého tračníku? A jak se stravovat, jak svůj život směrovat, abychom střevům co nejvíce ulevili?
Hlavní příznaky IBS
Ráda bych upozornila, že IBS lze zaměnit za jakoukoli jinou i vážnější chorobu a vždy je tedy na místě nejdříve podstoupit lékařské vyšetření. Přesto vše, mezi hlavní příznaky můžeme zařadit:
- Poruchu vyprazdňování,
- Častou až nutkavou potřebu defekace, u IBS je narušena pravidelnost stolice,
- Pocit neúplného vyprázdnění,
- Bolest břicha, která se mírní po samotném vyprázdnění,
- Časté průjmy střídající se se zácpou,
- Nadýmání, celkový břišní diskomfort,
- Křeče v břiše,
- Hlen ve stolici.
Jedním z hlavních vodítek nám může být právě stolice, přesněji průjem. Pokud je vodnatý, bez přítomnosti krve, se zbytky nestrávené potravy, poukazuje to spíše na postižení tenkého střeva. Průjmy, které jsou objemné, s hlenem a krví, které zároveň doprovází pocit neúplného vyprázdnění, pak poukazují na postižení tračníku nebo konečníku.
Funkční tipy a dietetika
V současné době je velice módní dieta s nízkým obsahem FODMAP. Co je tím myšleno? Takové stravování upouští od konzumace snadno zkvasitelných sacharidů, které by ve střevě podpořily nadýmání, bolest a samozřejmě také narušily pravidelnost stolice. Tato dieta se zdá být logickou cestou, neboť staví na velmi jemném základě. Ve své podstatě upřednostňuje potraviny, které jsou pro střevo léčivé a šetrné. Dieta často upouští od lepku.
Zásady FODMAP stravování: co tam určitě nepatří?
1) Fruktóza
Fruktózu můžeme znát také pod pojmem ovocný cukr, který je součástí ovoce, medu, některých druhů kořenové zeleniny. Vázaná s glukózou vytváří sacharózu, tedy řepný cukr. Mezi ovoce, které je na fruktózu bohaté, budou patřit banány, hroznové víno, meruňky, mango, meloun, ale také hrušky. Drobnější plody, jako jahody, borůvky, ostružiny a maliny pak fruktózy obsahují podstatně méně.
Jak to celé uchopit? Zaměřit se spíše na drobnější ovoce, na kterém však nestavět svačiny, neboť například 200 g ovoce by již pro střevo bylo velkou zátěží. Vodítkem nám může být jednoduchý test, během kterého si vyzkoušíme snížit množství zkonzumovaného ovoce. To částečně nahradíme zeleninou, abychom nespadli do enzymatického deficitu.
Z jídelníčku pak nekompromisně vyjmeme vysoce zpracované potraviny s glukózo-fruktózovým sirupem (jogurty, sušenky, oplatky, nápoje, vysoce zpracované potraviny), potraviny zakonzervované, instantní, doplněné o aditiva, barviva aj. Zcela upouštíme od ovocných džusů.
2) Fruktany
Fruktany řadíme na seznam sacharidů, které jsou přirozenou součástí některých druhů ovoce, zeleniny, ale také obilovin. V rostlinách plní zásobní energetickou funkci, chrání buněčnou stěnu rostlin před poškozením. V lidském těle se pak fruktany chovají jako rozpustná vláknina, kterou člověk se zdravým střevem bez problémů zpracuje. Osobám s citlivějším trávením pak fruktany naopak mohou činit problém.
Mezi bohaté zdroje fruktanů řadíme:
- Zralé banány, granátové jablko, švestky
- Hroznové víno a rozinky
- Nektarinky, hrušky, kaki
- Vodní meloun
- Růžičková kapusta
- Česnek, cibule, pór, zelí
- Cizrna, sója
- Kešu
- Pšenice, ječmen, žito
- Agáve sirup
Při IBS se velmi často doporučuje dodržovat bezlepkovou dietu, čímž se vyhneme nejenom střevo zatěžujícímu lepku, ale také fruktanům. Pokud se nechceme vrhat do výzvy bezlepkového stravování, namísto klasické pšenice upřednostněme alespoň špaldu, která je na fruktany o něco chudší.
3) Laktóza
Laktóza neboli mléčný cukr, může spustit celou řádku trávících potíží. Čím jsme starší, tím naše tělo vyrobí méně laktázy, enzymu, který dokáže laktózu v tenkém střevě rozštěpit. Tolerance laktózy je na světě různá. Zatímco severské evropské země jsou vůči laktóze velmi dobře vnímavé, v Japonsku tráví mléčný cukr pouhopouhých 10 % populace.
Pro nás bude vodítkem, že až 70 % pacientů s diagnózou IBS hlásí potíže po požití laktózy. Nejčastěji pak zmiňují průjem, nadýmání, trávicí diskomfort.
Pokud jsme si jisti, že laktózu netolerujeme, můžeme přejít na výrobky bez laktózy, které jsou obohaceny enzymem laktázou. V dnešní době je lze zakoupit již prakticky kdekoli, zahrnují jak mléko, sýr, jogurt, tvaroh, tak také smetanu či zakysanou smetanu. Nutno však upozornit, že některým klientům nesedí ani tyto výrobky. Pak je dobré od mléčné složky zcela upustit a zdroje probiotik, vápníku a bílkoviny hledat ve zcela jiných zdrojích.
4) Polyoly
Možná jste již slyšeli o tzv. polyolech neboli alkoholových cukrech, které se velmi často uplatňují v dietním, zejména pak diabetickém stravování. Jejich nespornou výhodou je, že nezvyšují hladinu krevního cukru. Často se prodávají ve formě sypkého prášku, kterým lze sladit. Mezi polyoly řadíme například sorbitol, mannitol, xylitol, isomalt či maltitol. Přirozeně se pak vyskytují v různých druzích ovoce, jako jsou jablka, nektarinky, broskve, hrušky, švestky, meloun. Pokud jsme na FODMAP dietě, terapeut nám často doporučí zařadit jen velmi malé množství potravin s přirozenými polyoly, kdy se může jednat o maximálně tři kusy třešní, čtvrtku avokáda, stonek řapíkatého celeru či 90 g batátu.
Ze zdravějších sladidel, které můžeme bez obav zařadit, zmíním například javorový sirup anebo stévii. V každém případě bude lepší i tak množství sladidel umenšit, neboť cukr podporuje tvorbu kvasinek a kvasinky vychylují harmonii střeva. IBS následně mohou zhoršit.
5) Oligosacharidy
Oligosacharidy jsou právě ty nadýmavé složky luštěnin, které po jejich požití způsobují výrazný trávicí diskomfort. Dobrou zprávou je, že jsou dobře rozpustné ve vodě a dostatečným namáčením se jich ve stravě můžeme zbavit. Nicméně, při IBS je lepší od nich zcela upustit. Dietní stravování povoluje snad jen 20 g konzervované cizrny na den.
Jak se tedy u IBS stravovat?
Vím, že tato dieta je celkově velmi náročná, neboť je třeba se mnohé naučit, pochopit, a ještě velmi rozumně skloubit. Naštěstí naše těla jsou při IBS schopné okamžité reakce a my tak brzy pochopíme, co ano a co opravdu již příště ne. Pro mne osobně jsou velmi důležité tyto potraviny, na kterých můžeme jídelníček stavět. Na nákupní seznam si tedy zapišme:
- Čekanka, fenykl, zelené fazolky,
- Okurka, zázvor, brambory, mrkev, pak choi,
- Rukola, hlávkový salát, špenát, cuketa
- Ananas, borůvky, jahody, maliny,
- Mandarinky, nektarinky, rakytník, citron,
- Pohanka, oves, proso, polenta,
- Quinoa, hnědá rýže, špalda,
- Bezlaktózové výrobky,
- Dýňové semínko, len,
- Vejce, ryby, drůbeží maso,
- Javorový sirup, stévie,
- Domácí vývar,
- Zázvor, koriandr, petržel, rozmarýn,
- Pažitka, tymián, majoránka,
- vodní kefír.
Tipy na jídelníček při IBS
- Snídaně: ovesná kaše se lnem, borůvkami a bezlaktózovým tvarohem
- Desátá: špaldový rohlík s vejcem, rukola
- Oběd: domácí vývar s rýží, pečený losos na rozmarýnu, quinoa, mrkvový salát
- Svačina: polenta s jahodami
- Večeře: kuřecí nožky na fazolkách, dušený brambor.
Bylinky při IBS
Bylinky určitě doporučuji, neboť mohou tento náročný stav velmi hezky mírnit. Pokud se pro ně rozhodneme, upřednostněme mátu, zázvor, fenykl, kmín (i z něj lze uvařit výborný odvar, který je možno popíjet), dále se osvědčuje protizánětlivá šalvěj, která rovněž nastoluje trávicí komfort.