Stravování podle principů východu: ájurvéda

cm ajurveda stravovani

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Na východě ještě chvíli od minula zůstaneme a seznámíme se s ájurvédou, tradičním indickým léčebným učením. Slovo ájurvéda pochází ze sanskrtu a dá se přeložit jako „vědění o životě“. Je považována za jeden z nejstarších holistických systémů péče o zdraví. Její stáří se odhaduje na 3 000 let. Skutečný počátek ájurvédy však nelze určit. Nejvýznačnější klasická ájurvédská díla byla napsána v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POJMY

Stěžejní myšlenkou ájurvédy je, že vesmír je jeden velký organismus tvořený pěti životními prvky – zemí, vodou, ohněm, vzduchem a éterem. Z těchto pěti prvků jsou tvořeny tři základní energetické složky člověka, tzv. DÓŠY – VÁTA (éter a vzduch), PITTA (oheň a voda) a KAPHA (voda a země). Všichni v sobě máme obsaženy všechny tři dóšy. Jejich poměr je však v každém z nás originální a jedinečný. Podle naší individuální konstituce se pak odvíjí i způsob stravování. Naším cílem by mělo být udržování těchto sil v rovnováze, která vede ke zdraví a spokojenosti. Naopak jejich nerovnováha VIKRITI způsobuje nepříjemné pocity, bolesti, onemocnění a choroby.

Dalším důležitým a jedinečným pojmem je AGNI – to, co podpaluje, co způsobuje hoření, rozdmýchává oheň v každé buňce. V souvislosti se stravováním můžeme mluvit o agni jako o trávicím ohni, který sídlí v žaludku. Má na starosti zpracování a využití potravy, koordinaci trávicích šťáv i vylučování.

Tak, jak rozdělujeme energii člověka na dóšy, dělíme podle ájurvédy i stravu do tří skupin: SATTVA, RAJAS a TAMAS:

  • Sattva je to nejlepší jídlo – dodává potřebnou energii, ale zároveň nezatěžuje tělo. Patří sem např. ovoce, klíčky, obiloviny, bylinky a koření, přepuštěné máslo– ghí, luštěniny, rýže basmati.
  • Strava rajas obsahuje vysoký podíl bílkovin a zahrnuje především maso a luštěniny. Podle ájurvédy mohou tyto pokrmy člověka aktivovat, ale zároveň způsobovat zlost a bolest. Patří sem papriky, lilky, rajčata, brambory, česnek, luštěniny, bílé maso, káva, černý čaj, tabák atd.
  • Slovo tamas označuje jídla a nápoje, která nám nesvědčí. Třeba dlouho skladovaná, chuťově nedobrá, mražená, konzervovaná, ale i ohřívaná, smažená jídla, polotovary, geneticky modifikované suroviny, ale také alkohol a červené maso. Tato strava způsobuje únavu, protože vyžaduje velké množství naší energie na strávení, a pesimismus.

JÍDLO PODLE ÁJURVÉDY A OBECNÉ ZÁSADY STRAVOVÁNÍ

Ájurvéda hlásá, že jíme proto, abychom načerpali energii a živiny, na tomto základě stanovuje jistá obecná pravidla:

  • Přednost bychom měli dávat doma čerstvě připraveným a teplým pokrmům. Jídlu bychom se měli vědomě věnovat, zklidnit se, nerozptylovat se jinou činností, jíst v příjemném prostředí.
  • Velikost porce by měla být taková, abychom se cítili plni ze tří čtvrtin. Ani příliš sytí, ani hladoví.
  • Mezi jídly by měl být časový rozestup 3–6 hodin podle typu konstituce.
  • Pít bychom měli 30–60 minut před a po jídle, ideálně vodu či nápoj pokojové teploty.
  • V každém jídle by mělo být zastoupeno všech šest chutí – sladká, slaná, hořká, kyselá, trpká a pálivá.
  • Hlavním jídlem dne je oběd, kdy je agni trávení největší. Na rozdíl od našeho názoru, že snídaně je základ denní stravy. Podle ájurvédy by snídaně a večeře měly být spíše lehké.
  • Potravu musíme dobře rozžvýkat.
  • Nejezme větší množství syrových potravin.
  • Nejezme před spaním, po jídle hned nezačínejme s velkou fyzickou zátěží.
  • Jídlo bychom měli připravovat s radostí, mělo by nám vonět, chutnat a přinášet potěšení.

KONSTITUČNÍ TYPY – KDO JSME A CO BYCHOM MĚLI JÍST

O tom, jaké je vaše osobní zastoupení jednotlivých dóš, se dozvíte, když si uděláte nějaký z testů dostupných v ájurvédské literatuře, případně i orientačně na internetu, nebo navštívíte odborníka. Každému vřele doporučuji alespoň testík, kdy se zamyslíte nad tím, jak vaše tělo funguje a co mu prospívá, či nikoli.

  • Lidé s převahou KAPHA bývají silnější postavy, ale zároveň disponují velkou fyzickou silou a energií. Mívají studenou a bledou kůži, jsou klidní a dobře si pamatují. Rádi spí, jsou tolerantní a srdeční, občas však bývají samolibí. Z jídel těmto lidem vyhovuje nejvíce to, co je teplé, suché a světlé, například sójové mléko, klíčky, listová zelenina, luštěniny, fíky, meruňky, granátová jablka a další.
  • VÁTA typy bývají naopak štíhlí, rychle jednající lidé. Mívají špatný, přerušovaný spánek a stravují se nepravidelně. Často zapomínají, jsou náladoví, ale také starostliví. Kladou na sebe vysoké nároky. Typické jsou pro ně přílivy a propady energie. Z jídel by měli volit to, co je teplé a hutné, například teplé mléko, máslo, zázvor, teplé polévky, sladké ovoce a mandle.
  • Osoby ze skupiny PITTA bývají střední postavy, hlad a žízeň mají častěji. Mívají hnědé či zrzavé vlasy, nemají v lásce horko a sluneční záření, jsou vznětliví, mluví jasně a věcně, jsou bystří a podnikaví. Z jídel jim vyhovuje to, co je těžké, suché a studené, například brokolice, okurky, listová zelenina, luštěniny, slunečnicová semínka, mléko či máslo.

Existují však potraviny, které jsou vhodné pro všechny, jako je basmati rýže, hrách, přepuštěné máslo neboli ghí, kozí mléko, zelené fazolky, meruňky, jablka, jahody atd. Co se týče typu jídel, patří sem KHIČRÍ – směs rýže, čočky či jiné luštěniny a koření a LASSI – nápoj skládající se z bílého jogurtu, vody a kmínu.

MŮJ NÁZOR

Na principech ájurvédy se mi velice líbí její zaměření na individualitu člověka. Na to, že jsme každý jiný a každému vyhovuje jiná strava. Zohledňuje okolní prostředí, denní i roční dobu, přírodní zákony. Navíc ájurvéda rozhodně není striktní ve svých příkazech jako jiné tzv. alternativní výživové směry. Za důležitý považuje klid a vyrovnanost bez stresu z jídla. Podle ájurvédy je jídlo rituálem a mělo by chutnat, což je pro mě velmi podstatné. Já, jako typická pitta a gurmán to velmi oceňuji.

DOMÁCÍ JOGURT SE ZÁZVOREM

  • 1 litr kvalitního mléka
  • kousek zázvorového kořene
  • 1 kelímek (240 ml) jogurtu s aktivní kulturou

Mléko přivedeme do varu s kouskem zázvoru a povaříme 10 minut na mírném plameni. Necháme zchladit na teplotu mírně vyšší než tělesnou (cca 43 °C), vmícháme jogurt. Směs necháme v teple zrát v termosce zabalené do ručníku. Nebo ji vložíme do skleněné či keramické nádoby a dáme do mírně vyhřáté trouby na cca 4 hodiny bez otvírání dvířek. Pokud je venku teplo, může zrát i na sluníčku 4–6 hodin. Čím déle zraje, tím bude jogurt hustší a kyselejší. Hotový jogurt uchováváme v ledničce, abychom zastavili zrání.

SLADKOSTI: BANÁN A JABLKO

Banán rozmačkáme se lžičkou ghí a přidáme mletý kardamom. Případně si můžeme podusit na troše ghí nakrájené jablko, ochutíme ho skořicí, hřebíčkem a kardamonem. Váta a pitta mohou přisladit třtinovým cukrem, sirupem či medem.

NAKLÍČENÉ MUNGO

Mungo v množství, které si přejete naklíčit, ponořte do misky s vlažnou vodou. Vodu 2x denně vyměňujte. Na teplém místě při pokojové teplotě mungo za 2–3 dny vyklíčí. Potom ho můžete uchovávat ještě další 1–2 dny v lednici. Lze ho jíst v salátech čerstvé, opražit si jej na ghí s kořením nebo trochou sójové omáčky, přidávat do polévek či směsí se zeleninou a rýží basmati.