Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Občas se uskuteční něco, nad čím nám zůstává rozum stát, stále však věřím, že vše má svůj smysl. I když je to kolikrát nepochopitelné a navíc těžké přijmout. Letos poprvé se podařilo uchystat chatu pro děti s diabetem prvního typu. Jely v doprovodu maminek, každé bylo jiné, velmi hodné a chytré, a pokud byste je neviděli aplikovat inzulín, stěží byste našli nějakou odlišnost. Rostou a prospívají jako běžné děti, v mnoha ohledech to však mají těžší. To, co je často utajeno samotným dospělým, tyto děti zvládají s dojemným přehledem, bez mrknutí oka vám propočítají množství sacharidů v jednom pokrmu, velmi brzy se orientují ve světě potravin, milují čerstvou zeleninu a jsou tu tolik vděčné za každý kousek ovoce navíc, které si v sobě nese sladkou chuť. Mnohé si samy aplikují inzulín, na těle objevují místa, která jsou co nejméně bolestivá, počítají rozpíchané prstíky, hledají slova a třídí své pocity, aby si uvědomily, co je to hypoglykémie. Osobně je pokládám za malé křehké siláky, které život, z nějakého důvodu, potřebuje silnější. Diabetes učí vůli, sebepoznání, radosti z pohybu, hledání a objevování nových cest. To vše a mnohem, mnohem více… Víte, můžete tu pracovat a pomáhat dospělým, děti jsou však kolikrát dál, učí vás správným hodnotám, nedokážou se přetvařovat, v každém okamžiku svého života jsou upřímné, dělí se o své pocity, vybouchnou, pokud se jim něco znelíbí, aby se za moment přišly pomazlit, dát pusu na usmířenou. Myslím, že jsem své místo v široké záplavě pracovních příležitostí k dnešnímu dni našla…
Sedm dětí, plná zodpovědnost, vše musí plynout v absolutní harmonii a řádu, hypoglykémie, které se u dětí určitě objeví, zvykání si na nové inzulínové dávky, mám vůbec oprávnění se o ně starat? Nicméně, sama jsem diabetikem I. typu, a pokud funguje u mne, proč by pak nemělo pomoci jim. I tyhle děti si zaslouží pomocnou ruku, aby zde ve zdraví sílily a rostly. Protože současný zastaralý edukační systém mnohým dětem nefunguje. Během noci běžně padají do hypoglykémie, mnohé se co hodinu budí, aby se najedly, ráno pak vstávají rozespalé a unavené. Den běží v podobném rytmu.
Glykémie zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 3,3 – 5,9 mmol/l krve, po jídle se hladina cukru jemně navýší, nicméně, funkční slinivka inzulínem stáhne. Tyto děti svůj vlastní inzulín, díky autoimunitní reakci těla, postrádají, musejí tedy aplikovat injekčně. Celá řada z nich se pohybuje v rozmezí 3 – 15 mmol/ litr krve. S tím, že ony vyšší hodnoty ze 70 % převažují. Tomuto stavu se říká hyperglykémie, vyskytne-li se tu a tam, tělu neuškodí, je-li však dennodenní záležitostí, strádají ledviny, cévy a nervy, celkově se opotřebovává slinivka, přetěžují další orgány, tělo je překyseleno, dochází ke zvýšené spotřebě vápníku, kazí se zuby, den doprovází ospalost a únava. V pozdějším věku pak přicházejí první diabetické komplikace. Jsou-li tyto děti diabetiky již od brzkého věku, je třeba co nejvíce zabrat a hladinu krevního cukru optimálně stabilizovat, abychom všem těmto prognózám předešli.
A tak jsme začali, vařili z potravin, které děti neznaly, dokonce ani maminky, což byl sice risk, nicméně, o to větší nadšení celý pobyt provázelo. Jídelníček byl k nahlédnutí od prvního dne, děti, které již uměly číst, předčítaly těm, které ještě písmenka neznaly, bylo to skutečně dojemné a úsměvné. Jeden po druhém se mne vyptávaly, kdy bude rybička s bramborovým salátem a kešu majonézou, jahelná bábovka, špaldové koláčky, cizrnový hummus, pod kterým si představily kde co, jen ne, co jsem jim nakonec servírovala na talířky.
Sama vím, co tyhle pokrmy nízkého glykemického indexu dovedou, maminky jsem tedy upozornila, že děti budou častěji padat do hypoglykémií, čemuž předejdou, upraví-li inzulínový režim. Inzulínu tedy aplikují méně, množství sacharidů zůstane zachováno.
Sacharidový jídelníček tvořily potraviny nízkého glykemického indexu:
- pohanka
- jáhly
- quinoa
- amarant
- ječné kroupy
- brambory vařené ve slupce
- ovesné vločky
- cizrna
- červená čočka
- žitný kváskový chléb
Dále bychom mohli přidat ještě batáty, bezpluchý oves či jakékoli jiné luštěniny.
Knedlíky, klasicky vařené brambory, těstoviny, kuskus, bulgur či pšeničné pečivo jsme ponechali stranou, neboť mají tendenci hladinu krevního cukru neúměrně rozhoupat.
Ke každému slanému pokrmu děti pojídaly zeleninu, většinou ve formě zeleninového salátu. Sama jsem žasla, že pokud připravíte a opravdu hezky naservírujete, bez řečí si berou. Glykemický index lze pozitivně ovlivňovat tučnou složkou potravy, dětem jsem tedy do misky na sucho pražila dýňová a slunečnicová semínka. Posléze jsem jemně osolila himalájskou solí a ponechala na stole. Za nedlouho se po nich slehla zem.
Diabetické děti nesmějí mít pocit, že na nich šetříte. Talířky běžných dětí jsou vizuálně plnější, vezměme si třeba jen obyčejný koláč. Zdravému dítěti můžete ukrojit libovolný kus, tomu diabetickému však třeba pečlivě zvážit, a pokud dítě na svačinku přijímá 20 g sacharidů, ve výsledku se jedná o 40 g buchtu. Takový kousek pak položte na talíř, abyste zjistili, jak malinký je. Sacharidově sice jejich křehké tělíčko uspokojí, vizuálně však ne. A tak, je třeba najít rozumný kompromis, hledat a čarovat, aby to na talířku vypadalo monstrózně, famózně a chuťové pohárky se prohýbaly v radostných mexických vlnách.
Děti milují pomazánky a rovněž zbožňují, necháte-li je samotné namazat chléb. Ten rozkrajujte na co nejtenčí plátky, opticky nabude. Výborné je, máte-li čas a pomazánky můžete uchystat dvě, budou tak mít pocit volby a zmizí ony domněnky, že je šidíte. K pomazánce a kousku chleba pak uchystejte zeleninu, může být nakrájená, případně zpracována v salát. Máte-li čas, uvidíte, jak se prcci zaradují. Výborné jsou také kaše, nekupujte však kaše instantního typu. Ty jsou již většinou předvařené, znehodnocené, prosty minerálních látek, na své konto si pak připisují mnohem vyšší glykemický index. Jen zkuste dítě změřit po instantní pohankové kaši, následující den pak uchystejte z čerstvé pohanky, tato glykémie bude výrazně stabilnější. Kaše střídejte, jednou z pohanky, podruhé z ovesných vloček, amarantu, quinoy, případně pak servírujte žitný kváskový chleba. V doprovodu zeleniny. Jáhly upřednostněte v průběhu dne, ne však na snídani, ráno mají tendenci glykémii spíše zvedat. Směrem k večeru je pak tělo zužitkuje lépe.
Děti zbožňují sladké svačinky, nad kterými visí v knihách mnohdy otazník. Dle mého zcela zbytečně, vždyť odříkaného chleba největší krajíc. Na chatě jsem pro děti upekla jáhelník z 500 g jáhel a 1 kila jablek. Jedna výměnná jednotka pak činila asi 116 g jáhelníku. Měly-li zbaštit jednotky dvě, přála bych vám vidět jejich rozzářené oči. Pamatujte, jablka platí za nejlepší náplň do buchet, koláčů či bábovek. Vyšší poměr fruktózy hladinu cukru stabilizuje, fruktóza je totiž jediným cukrem, jež si buňky vezmou bez potřeby inzulínu. Obrovský úspěch sklidily košíčky, jejichž základem byla malá hrst datlí a stejná gramáž kokosu. Výsledný košíček pak plníme mangovým krémem. Sacharidová zátěž jednoho košíčku činí 12, 5 g. Řada dětí na odpolední svačinku zbaští 25 g sacharidů, což jsou dva krásné košíčky, ozdobené kousky ovoce.
Dále miluji luštěniny, přesněji červenou čočku, pokud ji promísíte se slunečnicovým semínkem a nasekanou petrželovou natí, směs opět nabude. Když pak na talíř nanesete dva kopečky čočky, jeden kopeček čerstvé zeleniny a jeden kopeček dušené cukety, opět docílíte parádní porce, která bude voňavá a zároveň pro oko líbivá.
Zbožňují polévky, jedno jaké. My vařili zeleninovou a dýňovou, do jedné jsme přimísili ječné kroupy a do té druhé křupavý amarant. Ten děti neznaly a moc jim chutnal. Glykémie byly přímo ukázkové, nejlepší však po quinoe, červené čočce, ječných kroupách a cizrně. Na snídani se osvědčila pohanka.
Pokud se tu a tam objevila hypoglykémie, spíše než hroznový cukr, upřednostňujme kousek ovoce, výborný je banán, případně sušené datle. To vše obsahuje hezké množství glukózy, která srovná hladinu krevního cukru do několika minut. Hroznový cukr taktéž, nicméně již nám nepřinese draslík, hořčík či vápník a fosfor, jako právě banán.
Během pobytu se děti stabilizovaly, celkově se zklidnily, pobíhaly v lese, užívaly čerstvého vzduchu, borůvčí a šišek. Snížil se počet aplikovaných inzulínových jednotek, strava chutnala, spoustu receptů se pro svou jednoduchost naučily samy, teď je vše opět na maminkách. Pevně však věřím, že dětem pomohou nalézt onu jemnou rovnováhu, která uklidní tělo, rozbouřenou duši, zmatenou mysl a dá dětem zakusit, jaké to je, cítit se zdraví a plní sil. Stejně jako se cítím, každé ráno já…