Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kojení, ten nejpřirozenější způsob, jak vy-živit své dítě, neboť mléko, které tělo matky vyprodukuje, je blahodárným koktejlem ušitým přímo děťátku na míru. Benefity kojení všichni dobře známe, nejenom, že upevňuje imunitu dítka, kdy prostřednictvím mateřského mléka kojenec získává prebiotické oligosacharidy, dále také prebiotika, jakožto kvalitní výživu pro přátelské bakterie střeva.
Kojení a imunita
Tyto cenné složky mateřského mléka zajišťují příznivé podmínky pro růst přínosných bakterií, pozitivně ovlivňující střevní mikroflóru, což činí miminko odolnější. Imunitu pak ovlivňují také omega 3 a 6 NMK, vitamín D či tzv. nukleotidy, které jsou zároveň klíčovými složkami pro vývoj mozku novorozence. Obsah nukleotidů v mateřském mléce postupem času klesá, nejbohatší na ně je kolostrum. Jejich minimální množství pak zaznamenáváme při přechodu dítěte na pevnou stravu. Jen pro zajímavost, frakce bohaté na nukleotidy, jsou v mateřském mléce zastoupeny z 20 %, zatímco v tom kravském pouze z 5 %. Za zmínku stojí také železo, kterého díky laktoferinu vstřebává kojenec až z 50 %. Pro zajímavost, z mléka syntetického pouhopouhých 10 %. Laktoferin má rovněž ochranný vliv, kdy blokuje růst některých bakterií, jako je Escherichia coli či Salmonella. Mateřské mléko dále obsahuje optimální množství aminokyselin cystinu, methioninu a taurinu, které jsou potřebné pro odpovídající rozvoj nervové soustavy.
Jaké jsou další výhody kojení?
- kojené děti jsou chráněny před průjmem
- vykazují nižší výskyt zánětu středního ucha, astmatu, alergií
- nižší výskyt autoimunitních poruch, jako je diabetes I. typu, Crohnova choroba, roztroušená skleróza, celiakie, revmatoidní artritida
- výrazné omezení atopického ekzému
- pevnější kosti v dospělosti
Během kojení ušetříme také čas, neboť nám odpadají úkony spojené s nákupem umělého mléka, kojenecké vody, jejím převařováním, sterilizací lahviček, saviček. To oceníme zejména v létě, v čase dovolených, kdy se nemusíme obávat vyrazit na výlet i s menším kojencem. Výrazně se rozvíjí taktéž i citový aspekt, o kterém dále poutavě píše francouzský porodník Michel Odent, jenž zároveň popisuje blažené pocity dětí, které jsou právě kojeny.
Plynoucí výhody však nejsou pouze jednostranné, neboť i maminka čerpá z tohoto láskyplného aktu. Zmiňme například výraznou redukci rakoviny prsu, vaječníků, předcházení vzniku osteoporózy, rychlejší návrat ke své původní váze, laskavější přístup ke světu, právě díky hormonům lásky, které se během kojení stále hlásí o slovo.
Samozřejmě, existují případy, kdy kojit nelze, dítě může vykazovat alergii na bílkovinu kravského mléka, které, ač není samotným kojencem konzumováno, přichází do těla prostřednictvím mateřského mléka matky, jejíž jídelníček čítá mléčné výrobky. Zde je pak na pováženou, zda se mléčných výrobků z kravského mléka vzdáti úplně, vápník suplovat z alternativních zdrojů, případně vyzkoušet mléčné výrobky na bázi kozího mléka. A pokud nelze, dítě odstavit a převelet na hypoalergenní mléko. Sama bych však byla pro první verzi.
Pokud dítě vykazuje intoleranci laktózy, zde si již, bohužel, absencí mléčných výrobků nepomůžeme. A to, i kdybychom jedly přímo výrobky upravené, tedy laktózy prosté. Laktóza, jak se dočtete dále, je totiž běžnou a zcela přirozenou složkou mateřského mléka. Tato nesnášenlivost se však vyskytuje naštěstí zcela výjimečně.
Sama jsem kojící maminkou dítěte, které během prvních týdnů života vykazovalo velmi silný vliv seborey, kterou pak doplnil atopický ekzém. Miminko taktéž pobolívalo bříško a trpělo střevními kolikami. Poté, co jsem z jídelníčku vyloučila veškeré mléčné výrobky, během týdne se vytratila seborea a s ní vymizel také atopický ekzém. Jídelníček kojící maminky je však závislý na vápníku, tuto situaci jsem tedy řešila dále. Klíčové pro mne bylo to, že chlapeček pozitivně reaguje na bez-mléčné stravování a nemusím jej tedy odstavit a dokrmovat syntetickým mlékem.
Kde čerpat vápník, když ne z mléka?
Kojící maminka by měla přijmout zhruba 1000 – 1400 mg vápníku denně, z nichž zhruba 300 mg náleží miminku. Vyloučíme-li mléčné výrobky, z těch rostlinných jsou velkými dárci vápníku mák, sezam (na ten však pozor, rovněž patří na seznam alergenů), mandle, kterými lze obohatit obilné kaše, případně z nich uchystat mandlové mléko. Dalším z kvalitních zdrojů bude také brokolice (nadýmá), květák (nadýmá), kapusta (nadýmá), fíky, cizrna (nadýmá), slunečnice, para ořechy, lískové ořechy, petrželová nať.
Z živočišných zdrojů jsou to pak ryby, jako je losos, ale také sardinky, kdy na 100 g jedlého podílu připadne zhruba 450 mg vápníku. Vysoce kvalitním zdrojem jsou dále šproty, 100 g = 1000 mg Ca. Vzhledem k jejich uzené formě však nedoporučuji. Pokud náš jídelníček obohatíme sardinkami, vybírejme ty ve vlastní šťávě, případně kvalitním olivovém oleji, sardinky naložené v oleji slunečnicovém a sójovém ponechme stranou, s rybičkami vytvářejí velmi nevyvážený poměr omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. Výsledná kombinace je spíše pro zánětlivá.
Pokud víme, že stravou nenaplníme onu doporučenou denní dávku, můžeme si vypomoci potravinovými doplňky, z nichž za kvalitní pokládám například Dologran. Ve 2 g nacházíme 280 mg Ca.
Přisvojování vápníku napomáhá vitamín D, hořčík, dále je to strava založená na zásaditějších potravinách, kdy především eliminujeme ty, které nás výrazně zakyselují. Dalším zajímavým faktem bude i to, že správně a pravidelně prokrvované kosti, pohybem, procházkou, plaváním, cvičením jógy, absorbují mnohem více vápníku, nežli tělo člověka, který lenivě ustrne.
Kozí mléko
Zhruba po třech měsících kojení, na čistě bez-mléčné dietě, jsem se začala zajímat o kozí mléko, u kterého jsem zjistila, že na rozdíl od kravského, vykazuje minimální množství αs1 kaseinu a tudíž bývá mnohými alergiky tolerováno. Porovnáme-li kozí mléko s kravským, obsah minerálů bude velmi podobný. I zde nacházíme vápník, hořčík, draslík, fosfor a celou řádku stopových prvků, jako je zinek, mangan, kobalt či chróm. Podobně na tom budou i vitamíny. Kozí mléko však obsahuje o něco méně kyseliny listové, taktéž vitamínu B12. Naopak vitamínu D pak vykazuje více, stejně tak fosforu a vápníku. Laktózy je naopak zhruba o 10 % méně. Zajímavé bude také vyšší množství tuku a omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin, které se zde nacházejí v odpovídajícím poměru. Tukové částečky jsou u kozího mléka celkově menší, což je typické i pro mléko mateřské. Z tohoto důvodu se nám zdá bližší.
Do stravy jsem tedy zařadila kozí jogurt, kefír a sýr, k dostání je také máslo. Po žádném z mnou konzumovaných kozích produktů se již atopický ekzém či seborea neobjevila. Odezněly taktéž i bolesti bříška, které tu a tam rozvířil „pouze“ Vigantol.
Nicméně, třeba vyzkoušet!!! To, co funguje u jedné maminky, nemusí nutně vyhovovat druhé. Dobrým ukazatelem nám bude spokojenost a stav kůže miminka.
Jaký je tedy závěr?
Na začátku jsem se snažila vyzvednout benefity kojení, které mnohonásobně převyšují využití umělého mléka. Samozřejmě, ne vždy je kojení možné, např. z důvodu již zmiňované laktózové intolerance, kdy nepomohou ani kozí produkty či striktní vyloučení kravského mléka. Laktóza je totiž běžnou složkou mateřského mléka. Zde je pak přechod na umělé mléko žádoucí. Pokud to však aspoň trošku jde, snažte se uzpůsobit jídelníček tak, aby mléko, které Vaše tělo produkuje, bylo i nadále děťátku na míru, bez zbytečných alergenních složek.