Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V životě si prošla zdravotním peklem. Měla spoustu chorob a zdravotních obtíží. Pak začala zkoumat různé možnosti uzdravování, především vliv stravy na tělo i psychiku. Začala jíst jinak, a protože jí to skoro až zázračně proměnilo, začala o tom psát na webu, který stylově nazvala Jimejinak.cz. Dnešním hostem Celostní medicíny, se kterým probírám, nejen, co dělat pro lepší imunitu, a co jíst v chladných podzimních dnech, je paní Eva Cikrytová.
Paní Evo, v jednom ze svých programů doporučujete zvláštní specialitu: čaj z lněného semínka. Jak se připravuje a k čemu je to dobré?
Čaj ze lněného semínka je taková moje oblíbená zkratka k ozdravení střeva a pročištění organismu. Lněný čaj je výborným pomocníkem jak při detoxikaci těla, tak při hubnutí nebo jakýchkoliv trávicích potížích od nadýmání, plynatosti, až po zácpu. Pomáhá při suchém kašli a jedinečný je také v těhotenství, kdy upravuje peristaltiku střeva a změkčuje stolici, zároveň pomáhá uvolňovat a zpružňovat pánevní vazy. Tyto všechny a mnohé další léčebné účinky způsobují zejména slizové látky, které se ze semínka při máčení a vaření uvolňují. Příprava je velmi snadná. Večer namočíme lžičku semínek do hrnečku s vodou, ráno krátce povaříme (3-5 minut), přecedíme a vypijeme. Čím více semínek dáme, tím hutnější a slizovitější nápoj dostaneme. Moje děti mu říkají provázkový čaj a mají jej rádi hutný, schválně čekají, až vychladne, a ještě více zhoustne. Pokud by vám konzistence vadila, dejte více vody a vypijte za tepla. Velkou výhodou tohoto léčebného nápoje je, že vás neprožene jako klasická projímadla, a nevzniká na něm závislost.
Co považujete v dnešní době za nejčastější stravovací chybu, která se nejvíce u lidí opakuje?
To by vydalo na knihu, takže to vezmu stručně. Říká se, že civilizační choroby způsobují tři věci – snídaně, oběd a večeře. Zásadní chybu děláme v tom, že jídlo podceňujeme. Jíme ho buď proto, abychom neměli hlad, nebo proto, že máme na něco chuť. Ale neuvědomujeme si, že je to náš hlavní zdroj energie, materiál na tvorbu naší krve, tkání a ve výsledku tedy, že strava zásadně ovlivňuje to, jak se cítíme nejen fyzicky, ale i psychicky. Nad tím, co a kdy jíme, se pak tolik nezamýšlíme a z nevědomosti si ubližujeme. Stačí se podívat kolem sebe, kolik lidí má nadváhu a zdravotní potíže, které ve většině případů jdou změnou životosprávy zásadně změnit nebo dokonce vyléčit, jak vidíme dnes a denně u našich klientů. S dobrým jídelníčkem během několika týdnů mizí ekzémy, vysoký tlak, zvýšený cholesterol, srovnává se cukr v krvi do normy. Pokud lidé vytrvají, zbavují se dokonce i vážných nemocí jako jsou zánětlivá onemocnění střev, Crohnova choroba, cukrovka, dna a mnohé další, běžnou cestou těžko léčitelné potíže. Z tohoto podcenění naší výživy pak plynou všechny další nešvary, které jako moderní lidé děláme – přejídání, přepíjení nebo naopak nedostatek tekutin, jídlo v nevhodnou dobu nebo ve špatných kombinacích. Přitom to není žádná věda, jak se nám někdy snaží média namluvit. Stačí respektovat přirozené rytmy našeho těla a jíst stravu, která je pro lidské trávení přirozená.
Máme podzim. Jaká jídla jsou pro nás vhodná specificky v těchto dnech a jakým se raději vyhnout?
Touhle otázkou jsme se zrovna dostali ke zmíněným biorytmům, které se odehrávají v přírodě a nevyhnutelně působí i na náš organismus. Abychom se vyhnuli typickým podzimním rýmám, chřipkám a kašlům, upravujeme jídelníček tak, aby organismus zahříval a nezahleňoval. Teplým zdravým jídlem organismus posílíme a lépe zvládneme přechod z léta do zimy. Pokud máme čisté průdušky a sliznice, pokud máme funkční obranné systémy, nemají patogeny jako viry a bakterie šanci se u nás zabydlet a množit. Omezujeme tedy syrovou zeleninu a ovoce, mléko a mléčné výrobky, moučné a cukrové pokrmy. Přednostně jíme zahřívající teplé pokrmy jako jsou polévky, omáčky, celozrnné obiloviny jako je rýže, dále kroupy, jáhly, pohanku a luštěniny, zejména hrách a fazole. Když využijeme to, co příroda právě nabízí, neuděláme chybu. Máme tu sezónu dýní, červené řepy, mrkve a další kořenové a kulaté zeleniny. To je přesně to, co potřebujeme dostat na talíř.
Jak ještě více podpořit na podzim imunitu?
Lidé se často ptají, jaké konkrétní potraviny pomohou imunitu zlepšit. Bohužel to není o tom, že si každý den dáte jednu mrkev nebo cibuli navíc a bude dobře. Ani to není o tom, že si zobnu tabletku céčka a mám to vyřešené. Imunitní systém není jen o vitamínech, je to o celkové kondici našeho organismu a o tom, jak zvládá situace, kterým ho vystavíme. Velká část imunity vzniká ve střevě. Pokud máme zdravý mikrobiom, tak se dokážeme ubránit kdejakému bacilu. Zrovna nedávno proběhly studie, které zkoumaly souvislosti mezi kvalitou osídlení střeva a průběhem onemocnění Covid. Vědci z university v Hongkongu přišli na to, že pacienti, kteří prodělali Covid 19, měli po zotavení pozměněný mikrobiom. V Jižní Koreji proběhla druhá studie, která dokazuje, že lidé, kteří nemají zdravý mikrobiom, mohou mít horší průběh tohoto onemocnění.
Studie, která proběhla v Hongkongu, zkoumala vzorky stolice a krve pacientů, kteří prodělali Covid 19 a poté je testovali 30 dní po zotavení znovu. Výzkum ukázal, že ti, kteří neměli v pořádku mikrobiom, trpěli příznaky déle než ti, kteří měli zdravý mikrobiom. Vědci zjistili, že pacienti měli po uzdravení přetrvávající příznaky jako je únava, dušnost, bolest kloubů, a také, že virus přeměnil po dobu 30 dní jejich mikrobiom, s tím, že se u některých pacientů vyskytovala vysoká hladina bakterií, jako jsou například Rumonicoccus gnavus a další, zatímco dobré bakterie, které pozitivně podporují imunitní systém, byly vyčerpány u pacientů, kteří Covid 19 prodělali.
Pokud tedy chceme podpořit svoji imunitu, je zásadní mít dobrou životosprávu – vyvážený jídelníček, dobrý spánkový režim, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a nezbytná je duševní hygiena, což se v posledních dvou letech ukázalo jako velmi zásadní a podceňované téma. Stres totiž naše střevo prokazatelně ničí stejně intenzivně jako špatná strava. A právě proto na stránkách Jíme Jinak ukazujeme, jak přirozeně zlepšit imunitu a zvládat stres.
Jednou jste někde říkala, že máme na podzim přirozenou tendenci přibírat. Jak tedy na podzim nepřibrat?
A jsme opět u těch cirkadiálních rytmů a biorytmů. Na podzim si celá příroda dělá zásoby a ukládá je na zimu pro dobu nedostatku. Zvířata nabírají tuk, stromy stahují mízu do kořenů. I my máme tendenci se pořádně najíst a nabrat. Příroda nám nabízí úrodu, dozrálo ovoce plné cukru, který se skvěle mění na tuk. Dříve to bylo výhodné, protože lidé žili v chladnějším prostředí, pracovali venku a tukové zásoby byly zdrojem energie a chránily je před chladem. My dnes máme vytopené byty, auta i kanceláře, takže nabírání nám neprospívá. Navíc velká část populace už nadváhu má a díky ní i různé zdravotní problémy, takže je chytré se inspirovat od předků a dopřát si to, čemu oni říkali adventní půst a my tomu říkáme podzimní detox. Každý rok v říjnu spouštíme na Jíme Jinak online program, kde upravujeme stravu týden po týdnu tak, aby se imunita posílila, organismus pročistil a váha srovnala na ideální pro daného jedince. Cílem detoxu není hladovět ale naopak dobře tělo vyživit, aby bylo odolné a pustilo přebytky. Takže se chutně a zdravě projíme až do Vánoc, a přitom si srovnáme váhu, zdraví a psychiku.
Které potraviny byste doporučila pro lepší náladu? Dá se podle Vašich zkušeností stravou zmírnit deprese?
Jednoznačně. Není to samozřejmě jen o jídle, je potřeba najít příčiny a ty řešit, ale strava je v léčbě psychických potíží neskutečně důležitá a velmi pomáhá získat energii, aby člověk dokázal vůbec normálně fungovat a měl dost sil se s problémem vypořádat. Běžně se setkáváme s tím, že klienti berou antidepresiva a s jejich stavem si lékaři neví rady. Mnoho žen bylo tak vyčerpaných a zoufalých, že si chtěly vzít život. Na našich stránkách Jíme Jinak si můžete přečíst jejich příběhy. Strava jim pomohla se konečně postavit na nohy a začít zase žít. Dokonce se po letech dokáží zbavit i těch antidepresiv.
Studie dokázaly, že lidé trpící depresí mají významné změny ve střevním mikrobiomu (tzv. střevní dysbiózu – nerovnováhu dobrých a špatných bakterií ve střevě) oproti zdravým jedincům. Proto strava může tak zásadně pomoci, abychom se cítili lépe. O zlepšení životní energie a nálady se zmiňuje takřka každý náš klient, přestože původně měnil stravu třeba kvůli bolestem kloubů nebo nadváze. Co se týče stravy, platí tady to, co už bylo řečeno – základ by měla tvořit přirozená strava složená z celozrnných produktů jako jsou obiloviny, luštěniny, široká škála zeleniny. Perfektní jsou fazole, olejnatá semena jako slunečnice, dýně, sezam a len, dále pak listová zelenina jako je kadeřávek, mangold, rukola, špenát a listy ředkví. Obloukem bychom se měli vyhnout fast foodům, průmyslově zpracovaným potravinám, potravinářské chemii a přidanému cukru.
Vaše jídelníčky a programy jsou prosté vajec. Vejce jsou potravinou, na nějž jsou různé názory. Vy jste proti jejich konzumaci a proč?
Jídelníčky, které jsou léčebné a detoxikační skutečně neobsahují vajíčka. Třeba v podzimním detoxu vyzýváme kurzisty, aby si zkusili týden jíst bez vajec. Pro tělo je to příjemná změna, odlehčení a příležitost ozdravit střeva. Není žádným tajemstvím, že přibývá lidí, kteří vejce těžko tráví, a aniž mají potvrzenou intoleranci ne mléko nebo bílek, tak díky našemu jídelníčku tyto dvě potraviny na čas vysadí, střevo se uzdraví, tělo pročistí a jim se zásadně uleví. Nemám nic proti vejcím od domácích slepic, která si zdravý člověk dá jednou za čas a přednostně v chladných měsících kvůli jejich energetickému účinku na naše tělo. Ale všem nemocným, kteří mají trávící nebo kloubní potíže doporučuji jejich spotřebu na čas zásadně omezit nebo přímo vynechat a porovnat rozdíl. Není to však jen o vejcích, aby si někdo nemyslel, že lidi učíme dietu bez vajec nebo něco podobného. Pokud chce být člověk zdravý a spokojený, je to o celkové skladbě jídelníčku a na vejcích to nestojí. Nicméně mám zkušenost, že mnoho lidí jich jí skutečně příliš mnoho, a to zatěžuje jejich trávení.
Ještě bych se rád zeptal na Váš názor na používání kokosového oleje – ať už ve studené nebo teplé kuchyni.
Kokosový olej si nechávám na dezerty, kde by se jinde běžně použil ztužený tuk, případně na něm smažím, protože má vysoký kouřový bod. Na běžné vaření ho nepoužívám. Spíše ho vnímám jako krém na tělo nebo základ do domácí přírodní kosmetiky.
Paní Evo, máte nějaké tipy, jak „přežít“ Vánoce?
Abychom se v lednu nevraceli do práce zničení, unavení, o tři kila těžší a s rozhozeným trávením, je dobré pustit se do změny jídelníčku už teď na podzim a vybudovat si dobré zvyky, které pak porušíme jen malinko v rámci svátků, kdy slavíme a jíme věci, které běžně nemíváme. Den dva nedokonalého jídelníčku nikoho neohrozí, problém je to dvoutýdenní přejídání, které provozuje většina národa celé svátky a pak to podle toho vypadá. V lednu jsou fitka přecpaná a hned v únoru opět poloprázdná… Než se trápit cvičením, hladem nebo chemickými hubnoucími koktejly, dává mi mnohem větší smysl upravit to, co si dáváme na talíř a o svátcích to nepřehánět. Přesně to si pochvalují naši čtenáři – s jídelníčkem Jíme Jinak hubnou, a přitom se dobře a chutně nají. I sváteční jídla se dají udělat lehká a zdravá.
A obecně: Jsme lidé, a nejen o Vánocích, ale v průběhu celého roku nám to občas třeba trochu „ujede“. Nebo jsme na cestách, kde stravování není úplně ideální. Jak se v těchto případech dostat co nejdříve do harmonie? Co nás nejlépe detoxikuje?
Oslavy, dovolené, cestování, to jsou chvíle, kdy si zdraví člověk může dovolit povolit a užít si něco, co doma běžně nejí. Na cestách rádi ochutnáváme místní jídla, na dovolené si dáme klidně dezert nebo zajdeme na pizzu. Doma se vrátíme k tomu, co jíme běžně a není to žádný problém. Pokud se to přežene, doporučuji dát si půst. Buď hladovku o vodě, pokud nám to vyhovuje, nebo odlehčený jídelníček o rýži a zelenině. První pomoc na přejedení a přepití je umeboši švestička, tu si pro jistotu vozím na všechny akce 😉
Paní Evo, moc Vám děkuji za rozhovor.
Webová stránka Evy Cikrytové: www.jimejinak.cz
Jiří Hamerský