Srůsty v těle: když se objevuje tah či bolest, ale jste zdraví

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Někdy se člověk po operaci, zánětu nebo delším gynekologickém trápení už „necítí ve svém těle stejně“. Břicho táhne, pánev je stažená, jizva je citlivá, při pohybu něco píchá, sex bolí nebo se objevují zvláštní zažívací potíže, které dřív netrápily. Jednou z možných příčin mohou být srůsty.

Srůsty nejsou nic mystického ani vzácného. Někdy ale mohou stát za obtížemi pacientů, co někteří lékaři odsoudí jako “psychosomatické“, v horším případě “v hlavě“,. Srůsty jsou spojení mezi tkáněmi a orgány, které po sobě za normálních okolností mají spíš klouzat a jemně spolupracovat, ne být slepené dohromady. Když k takovému spojení dojde, může tělo začít fungovat jinak: méně volně, méně pružně a často i s větším napětím, které se přenáší i na vzdálenější místa v těle než byl primární problém či operace.

Co jsou srůsty a jak vznikají

Srůsty, odborně adheze, vznikají nejčastěji po podráždění nebo poranění pobřišnice — tedy po operaci, zánětu, endometrióze nebo pánevním zánětu. Tělo v takové chvíli spustí hojivou reakci. Na začátku vznikají jemné fibrinové „můstky“, které mají v procesu hojení své místo. Někdy se ale tento proces nezastaví včas a místo dočasného spojení vznikne pevnější vazivová struktura, která v těle přetrvává dál. Postupně sílí, zraje a může v sobě mít i cévy a nervové struktury.

Jizva a srůst nejsou totéž

Tohle je důležité rozlišit. Jizva na kůži a vnitřní srůst nejsou totéž, i když spolu mohou souviset. Jizvu člověk vidí nebo si na ni může sáhnout. Může být citlivá, stažená, bolestivá nebo jakoby „přitažená“ ke spodině. Srůsty jsou naopak uvnitř těla — v oblasti pánve a dutiny břišní — a nemusí být na první pohled vůbec vidět. Přesto, pokud včas neustoupí, mohou ovlivňovat pohyb tkání, napětí i celkový pocit v těle.

Jak srůsty fungují jako zdroj napětí

Zjednodušeně se dá říct, že tam, kde by se měly tkáně volně pohybovat, vznikne vazba navíc. A tělo na ni musí nějak reagovat.

Když se nadechujete, otáčíte trupem, měníte polohu, jdete na stolici nebo je pánev vystavená tlaku a pohybu, potřebují orgány, fascie, svaly i jizvy mezi sebou dobře klouzat. Pokud je někde pohyb omezený, tělo si začne pomáhat jinde. Někde přidá tah, jinde ztuhne, jinde začne chránit. A právě tak může vznikat chronické napětí, které člověk nevnímá jen jako bolest, ale i jako sevření, tlak, tah nebo pocit, že je tělo „nějak stažené“.

Často se k tomu přidá i změna dechu. Břicho se méně uvolní, dech bývá opatrnější a mělčí, pánevní dno může zůstávat ve vyšším napětí a tělo se dostává do ochranné strategie. Je to způsob, jakým se tělo snaží poradit s tím, že někde ztratilo volnost.

Jak se srůsty mohou projevovat

Projevy srůstů nejsou vždy stejné. Někdo cítí tah či napětí, jiný má zažívací dyskomfort, zácpu, cítí bolest při určitém pohybu, bolest při menstruaci…

Bolest, která tam prostě je, i když jste zdraví

Srůsty mohou souviset s chronickou nebo opakovanou bolestí v pánvi a břiše. Někdy je bolest tupá, jindy píchavá, tahavá nebo se ozývá jen v určitých situacích. Může se zhoršovat při pohybu, při delším sezení, při větší námaze nebo při kontaktu s citlivou jizvou.

Nadýmání, tlak a potíže s trávením

U některých lidí se srůsty hlásí spíš přes nadýmání, tlak v břiše, nepříjemné pnutí nebo poruchy pasáže střev. Člověk může mít pocit, že břicho nepracuje volně, že se v něm něco „zadrhává“ nebo že je v něm trvalé vnitřní napětí. Samozřejmě vycházíme z předpokladu, že je člověk bez strukturálního nálezu.

Bolest při intimitě

V gynekologické oblasti se srůsty mohou podílet i na bolesti při styku, pocitu sevření v pánvi, funkční zácpě nebo bolesti při vyprazdňování. V takové chvíli bývají do celého obrazu zapojené nejen samotné srůsty, ale často i pánevní dno, nevhodný dechový vzor a obranné napětí těla.

Potíže s plodností

Pokud se srůsty nacházejí v pánvi, mohou zasahovat i do tématu (ne)plodnosti. To bývá pro ženu velmi citlivé, protože problém nemusí být na první pohled vidět, a přesto může v těle hrát roli. Závažné srůsty mohou způsobit i strukturální neplodnost, v terapii se ale dá velmi dobře pracovat s okolním napětím, které vzniká v důsledků srůstů jako takových.

Citlivá, přitažená nebo nepohyblivá jizva

Samotná jizva může být bolestivá, hypersenzitivní, tvrdší nebo přilepená ke spodním vrstvám. Člověk pak někdy necítí problém jen na povrchu, ale i hlouběji pod jizvou a v okolních tkáních.

Jak člověk pozná, že by za obtížemi mohly být srůsty?

Na srůsty neexistuje jeden jednoduchý domácí test. Často se na ně myslí tehdy, když se obtíže objevily po operaci, po zánětu, v souvislosti s endometriózou nebo po opakovaných zásazích v oblasti břicha a pánve. Vodítkem může být i to, že člověk vnímá tah, omezení, citlivost jizvy, bolest při pohybu nebo intimním kontaktu a dlouhodobě má pocit, že tělo není volné jako dřív.

Důležité ale je vědět, že podobné potíže mohou mít i jiné příčiny. Do obrazu se může promítat pánevní dno, svalově-fasciální napětí, neuropatická bolest, endometrióza nebo dráždivé střevo. Proto je dobré nevnímat srůsty jako jediné vysvětlení všeho, ale jako jednu z možných vrstev problému.

Kdo může se srůsty pomoci?

Pomoc nebývá jen jedna. U srůstů často dává největší smysl kombinace lékařského pohledu a citlivé práce s tělem.

  • Chirurg/gynekolog: Pokud jsou obtíže výrazné, vracejí se nebo se zhoršují, je důležité mít lékaře, který zná souvislosti operace, zánětu nebo endometriózy a dokáže posoudit, zda je na místě operační uvolnění.
  • Viscerální terapie: Jemná regenerační technika, která cílí na obnovení pohyblivosti vnitřních orgánů. Když je jejich mobilita a(nebo) motilita omezená (což u srůstů často je), mohou vyvolávat funkční obtíže (funkční zácpa, neplodnost, chronické napětí v pánvi, tlak v podžebří, a ovlivňovat kvalitu pohybu celého těla.
  • Jemná manuální práce s tělem: U některých lidí dává smysl i manuální práce zaměřená na zhojenou jizvu, podkoží, fascie, pa pohyblivost trupu. Smyslem takové péče není slibovat „rozpuštění srůstů“, ale ulevit tělu od přetížení, zlepšit jeho pohyblivost, snížit bolestivost a vracet mu větší pocit prostoru.
  • Gynekologická fyzioterapie a práce s pánevním dnem: Pokud ženy přichází po operativě v GYN oblasti, věnujeme se jak viscerální terapii, tak i uvolnění a případně posílení pánevního dna, a ošetření jeho bolestivých bodů, které se po operaci v pánvi často objevují. Práce může být velmi jemná a postupná.

Tam, kde je tělo dlouho ve stažení, bývá velmi důležité i zklidnění nervového systému. Dech, bezpečný dotek, pomalá práce a citlivé dávkování cvičení mohou pomoci tělu vystoupit z obranného napětí a znovu si dovolit víc volnosti. Z mé zkušenosti je to zejména u klientek s gynekologickými obtížemi velmi důležité.

Co od péče čekat?

U starších srůstů a chronických obtíží bývá cílem hlavně úleva od bolesti, tahů, lepší dech, větší volnost v pohybu, zklidnění pánve a lepší funkce v běžném životě. U jizev lze často pracovat i po delší době od operace. U vnitřních srůstů je cílem uvolnit to, co kolem nich zůstalo stažené. To samo o sobě může mít velký efekt na komfort člověka. Bohužel však srůsty manuální terapií rozrušit neumíme. To je důležité s klienty pravdivě komunikovat. Pro většinu lidí ale není důležité, co přesně se tam stane. Důležité je, že je jim lépe.

Kdy nečekat a řešit stav rychleji?

Jsou situace, kdy je na místě neotálet a (znovu) vyhledat lékařské dovyšetření. Patří sem hlavně nově se horšící nebo výrazné potíže, rychle se měnící stav, výrazný úbytek hmotnosti nebo akutní břišní obtíže. Je potřeba zbystřit také při horečce, novém zarudnutí, otoku, nebo při podezření na infekci či jinou komplikaci hojení.

Když tělo zůstalo po operaci nebo zánětu stažené

Srůsty nejsou jen „něco uvnitř“. Pro mnoho lidí představují hlavně dlouhodobý pocit tahu, omezení a napětí, který se promítá do pohybu, intimity, trávení i vztahu k vlastnímu tělu. A právě proto má smysl se jim věnovat citlivě, v souvislostech a bez tlaku.

Nikdy totiž nejde jen o samotnou jizvu nebo jedno místo bolesti. Jde o to, že se tělo po určité zkušenosti stáhlo — a už nedostalo dost prostoru znovu se uvolnit. A přetrvávají i třeba ochranné motorické vzory. Pomocí viscerální terapie můžeme tělu pomoci v regeneraci a znovu-nalezení prostoru.

S láskou,

A.