Srdce centrem emocí

Lidské srdce je svým způsobem fascinujícím orgánem. Jeho pravidelný tlukot nám dává jistotu klidného života, je to neúnavná pumpa, která pracuje i v okamžicích, kdy ostatní orgány odpočívají. Jak je tedy možné, že tomuto cennému orgánu mnohdy tak krutě ubližujeme? Stresem, stravou, kouřením, chemikáliemi… Srdce zpočátku vše zvládá bezchybně. Za nějaký čas se ale unaví, začne bít nepravidelně a pak nám diktuje, co dělat můžeme a co již ne. S přibývajícími roky je pak těch zakázaných věcí a činností více. A i když je lidské tělo mnohdy schopno samo se opravit, tak na generální opravu srdce bývá často již pozdě, srdce i cévy přestávají být pružné a nám nezbývá, než se přizpůsobit okolnostem.

Srdeční sval se za den stáhne a uvolní více než 100 000x a přečerpá tak hezkých pár hektolitrů té nejcennější tekutiny – krve. Aby všechno toto zatížení zvládlo, potřebuje množství energie a výživných látek. Jakmile mu něco z toho chybí nebo přebývá, dá nám to hezky najevo. Jednou buší jako zběsilé, jindy tepe sotva znatelně. A ve všech těchto případech nám ukazuje zvednutý prst – pozor, něco se děje!

Pomoc hledejte včas
Ta pomoc se jmenuje prevence. Stále více lidí se zajímá o to, jak si zkvalitnit život a snaží se podpořit svoje zdraví ještě v době, kdy se cítí dobře a svěží.

Testy a výzkumy trvaly roky
Řešení je překvapivě jednoduché: hořčík, kyselina listová a vitaminy B6 a B12. Ovšem určit, proč jsou to právě tyto komponenty a pak stanovit jejich ideální poměry, již tak snadné nebylo, za tím stojí léta výzkumů a klinických testů. Společným jmenovatelem boje proti srdečním a cévním chorobám byla v tomto případě zvýšená hladina látky, která se jmenuje homocystein. Homocystein je v lidském těle za fyziologických podmínek neškodný a přirozený produkt buněčné látkové výměny. Zvýší-li se ovšem jeho hladina vlivem nepříznivých okolností (strava, stres, kouření, alkohol) nad určitou hodnotu, může představovat vážné zdravotní varování. Zpravidla dochází ke sklerotizaci (kornatění) stěn cév a ztrátě jejich pružnosti. V cévách reaguje homocystein s kyslíkem a výsledkem jsou volné radikály. Vytvářejí se usazeniny z tukových krevních látek (zejména LDL cholesterol) na stěnách cév, zvyšuje se krevní tlak a na práci srdce jsou kladeny vyšší nároky. Přímé ohrožení na životě pak nastává, když dojde k úplnému uzávěru cévy. Srdce i mozek jsou životně závislé na přístupu kyslíku a jsou-li od něho odstřiženy a není k dispozici okamžitá lékařská pomoc, pak bývají následky tragické.

Prevence?
Všechny tyto změny se ale nedějí ze dne na den. Dlouhodobě se nám prohlodávají naším zdravím a pak najednou udeří. Také hladina homocysteinu a vzniklých volných radikálů se zvyšuje pozvolna. Díky nim se pak mohou rozvinout nejen srdeční či cévní choroby, ale i revmatické onemocnění kloubů, vředy žaludku a dvanáctníku, záněty střev, lupenka, neplodnost, deprese, osteoporóza a další. Nejdůležitější roli zde hrají kyselina listová, vitaminy B6 a B12, které můžeme právem považovat za vitaminy „kritické“.

Např. kyselina listová je nezbytná pro zdravý vývoj plodu v těhotenství, pravidelný přísun vitaminů B6 a B12 dokáže určitým způsobem předejít třeba srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici. Získat ale dostatečné množství těchto živin z běžné stravy vyžaduje znalosti z oblasti složení potravin a také cit pro jejich co nejšetrnější kuchyňskou přípravu. Říká se, že srdce je centrem emocí, včetně lásky. Tak ať nám všem ještě dlouho vydrží zdravé.

Zpět nahoru