Spalničky

cm vyrazka

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V současnosti upoutala média pozornost epidemie spalniček, hlavně v nemocnici v Ústí nad Labem a jejím okolí. Proč se najednou toto dětské onemocnění rozšířilo mezi dospělými a jak se bránit, abyste neonemocněli i vy?

Nejprve pár informací o spalničkách. Spalničky máme v paměti jako typicky dětskou nemoc, která se dnes, vzhledem k dlouholetému očkování příliš neobjevuje. Spalničky jsou velmi infekční virového onemocnění, jeho původci jsou viry ze skupiny paramyxovirů. Přenáší se vzduchem kapénkovou infekcí či také přímý stykem s nemocným. Ještě více tomu nahrává skutečnost, pokud se ocitneme s nemocným v jednom prostoru, což také sehrálo negativní roli při rozšíření současné epidemie.

Spalničky – příznaky

Inkubační doba je zhruba 10 dní. Nemoc začíná zvýšením teploty, poté začnou nepříjemně pálit a slzet oči, tak se projevuje zánět spojivek. K dalším příznakům patří rýma, suchý a dráždivý kašel, v ústech se objevují bílé pupínky. V další fázi, po několika dnech, dochází k nejcharakterističtějšímu projevu a k vyrážce, která vypadá jako malé, postupně tmavnoucí skvrny. Mají červenou až tmavě červenou barvu. První oblastí, kde se objeví, je oblast za ušima a pak se rozšiřuje po celém těle. Tato fáze trvá asi týden, pak vyrážka mizí. Nemocný je ještě infekční do pěti dnů po vymizení vyrážky.

Samotné spalničky se léčí symptomaticky, to znamená, že se nepodávají léky proti původci nemoci, virům, ale léky na zmírnění příznaků, tedy na snížení teploty či na léčbu komplikací, které mohou vzniknout jako následek nemoci.

A v tom je právě nebezpečí spalniček. Samotné příznaky jsou jistě nepříjemné, ale samy o sobě trvalé následky nezanechávají. Mezi tyto komplikace patří zápal plic, zánět středního ucha či nosních dutin, ale hlavně encefalitida, česky zánět mozku, která je z nich nejnebezpečnější. Encefalitida může skončit až poruchou funkce mozku či dokonce smrtí. Může zanechat trvalé následky i v případě vyléčení. Tyto nemoci se mohou projevit právě proto, že takříkajíc spalničky prorazí cestu tím, že oslabí imunitu. A to je právě silnější u dětí, které tvoří nejohroženější skupinu.

Proto jsou děti očkovány proti spalničkám, uvádí se, že první dávku dostanou v 15. měsíci života a druhou šest měsíců po první. Imunita by měla trvat celý život.

Otázkou tedy je, proč lidé v Ústí nad Labem, zejména zdravotníci onemocněli?

Navíc, jaksi automaticky předpokládáme, že zdravotníci, ať už se jedná o lékaře, zdravotní sestry nebo i lékárníky, by měli být odolnější proti různým nemocem a jejich imunita by měla být silná. Odpověď není jednoduchá.

Jednou z možností je, že v letech 1970 až 1980 dostávaly děti místo obvyklých dvou dávek pouze jednu. To mohlo vytvořit předpoklad pro snadnější oslabení imunity a vznik a rozvoj spalniček, nicméně toto nestačí. Dalším možným důvodem, jak uvádějí odborníci, je, že vyprchal ochranný účinek protilátek (i když by neměl). Mohlo také dojít ke změně. Mutaci cirkulujícího viru a současná vakcína už na něj nemusí účinkovat (tomu by nasvědčoval fakt, že původní zdroj, turista, si přivezl infekci z Indie).

Jak se tedy bránit?

Samozřejmě, nabízí se přeočkování. Nicméně, ruku na srdce, kdo z nás by se dal přeočkovat ještě před zprávami o infekci v Ústí nad Labem? A kdo se dá dnes, pokud se nevyskytuje někde v okolí infekce? Očkovací průkaz už většina z nás ztratila, či má nový, kde chybí staré údaje. Naopak někdo má pouze očkovací průkaz ze svého dětství. Navíc, při přeočkování se mohou objevit nežádoucí účinky (zarudnutí, vyrážka a jiné kožní problémy, průjem, nespavost, zvracení, nechutenství). Další věc, která to zpochybňuje, je již zmíněná možnost mutace viru.

Spalničky a očkování

O nesmyslnosti a škodlivosti očkování se můžete dočíst v řadě článků- například zde:

Citace z článku:

Zatímco výskyt nemocí, proti kterým se očkuje, klesá (k čemuž ale nedochází vlivem toxických vakcín), výskyt chronických onemocnění narůstá. Vakcíny, jak se běžně podávají, ničí přirozené imunitní procesy a urychlují procesy, jejichž důsledkem jsou různá autoimunitní onemocnění.

V roce 1900 se vyskytlo 13 případů úmrtí na spalničky na 100 000 lidí. V roce 1948: méně než jeden případ. Vakcíny proti spalničkám se začaly používat od roku 1963 a byly jim připsány zásluhy za něco, co nikdy neudělaly – a tím je snížení počtu onemocnění na spalničky. Zdravotnické organizace v Japonsku zjistily, že časná očkování naopak způsobují úmrtí kojenců, a proto je odložily až do věku 24 měsíců. Syndrom náhlého úmrtí kojenců poté prakticky zmizel.

Citace z článku:

Běžný mylný názor o vakcínách se nám snaží namluvit, že tyto byly primárně důvodem rapidního a trvalého poklesu četnosti infekčních onemocnění v první polovině 20. století. Nestranný pohled na statistiky ale ukazuje, že nemoci, jako je dětská obrna, břišní tyfus, spalničky nebo tuberkulóza, už byly na výrazném ústupu dávno předtím, než vznikly vakcíny. Skutečnou příčinou tohoto jevu bylo spíše zlepšení hygieny a stravování.

= graf který, tento podvod o vakcínách proti spalničkám potvrzuje, vypadá takto (spalničky jsou anglicky measles)

Graf byl převzat z článku: Skutečná historie: infekční nemoci ve 20.století nebyly zastaveny vakcínami

 

Co tedy můžeme udělat?

Jen pasivně čekat a doufat, že infekce se přežene? Může se objevit jiná, hlavně virového původu, protože viry se mění, mutují a vůbec se vyvíjejí, jako ostatně i my lidé.

Primární je posilovat svoji imunitu, žít zdravým životním stylem, sestavit si rozumný jídelníček s výrazným obsahem (pokud možno čerstvé) zeleniny a ovoce, ale i celozrnných obilovin a dalších zdravých složek (o tom se můžete dočíst v řadě článků na našem webu), snažit se žít v pohodě a bez stresu a nepřepínat své síly. Samozřejmě, jsme jenom lidé a proto je velmi užitečné posílit svoji imunitu užíváním přírodních přípravků, protože vše z toho, co jsem vyjmenoval, najednou nezvládneme (ale můžeme se pokusit tomu přiblížit).

Jaké přírodní přípravky se osvědčily?

Velmi užitečné jsou výtažky z léčivých rostlin, které jsou řazeny mezi adaptogeny. Jak název napovídá, tyto rostliny posilují náš organismus, zvyšují imunitu a vůbec zvýrazňují schopnost se přizpůsobit zvýšenému tlaku okolí, ať už se jedná o podmínky psychické, jako je stres nebo fyzické, jako je zvýšená námaha, oslabení těla po prodělané nemoci či větší nápor během zaměstnání. Často tento tlak existuje pospolu, ohrožena je jak psychika, tak i celé naše tělo.

Mezi nejznámější patří třapatka nachová (Echinacea purpurea), ženšen všehoj (Panax ginseng, obsahuje ginsenoidy), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy) a také indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Jako adaptogeny jsou označovány i další, exotické léčivé rostliny, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová.

Existují i kombinované přírodní přípravky,  kde můžete mezi dalšími výtažky z léčivých rostlin najít i echinaceu a ženšen.

Pomoci posílit imunitu Vám mohou i další přípravky, jako je rostlina z jižní Ameriky, známá jako vilcacora, uňa de gato či kočičí dráp, která obsahuje některé látky, které posilují i imunitní systém (ale má celou řadu další příznivých působení). Další rostlinou, pro změnu z Číny nebo Tibetu je housenice čínská (Cordyceps sinensis). Tato rostlina se používá v tradiční čínské medicíně již takřka tisíce let a mimo jiné i ona rovněž posiluje imunitu, zvláště v případě opakovaných infekcí (což značí celkově oslabenou imunitu).

Posilovat imunitu pomáhá samozřejmě i celá řada dalších látek – kromě známého a oblíbeného vitamínu C jsou to beta glukany, hlíva ústřičná, rakytník, colostrum a celá řada dalších, ale to by byl námět na řadu dalších článků. Čili – nebát se a snažit se být co nejvíce odolný a připravený na jakoukoliv infekci, na jaké je možné (či bude možné v budoucnu) narazit. Samozřejmě, důležité je zbytečně neriskovat, a pokud víme někde o ohnisku infekce, v každém případě se snažit jemu vyhnout.