Snižovat horečku ano či ne?

Snizovat horecku ano ci ne

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Zásadní teorie

Je to téma, které přibližuji čtenářům v různých článcích již 30 let. Vychází z teorie Heinricha Reckewega (1877-1944) a následně jeho synů Klause Günthera Reckewega a dr. med. Alfreda Reckewega. Jasně popisuje, co se odehrává v těle, pokud je přítomný příznak (horečka) potlačen lékem. Teorie je již hodně stará a v době, kdy vznikla, neměli takové výzkumné možnosti, jako jsou dnes. Nicméně, teorie stále platí, i když je popisována výrazy, které již nejsou akceptovány současnou vědeckou úrovní.

Hovoří o tom, že zánět je nástrojem imunity, jímž tělo bojuje s infekcí. Doslova říká, že v „ohni“ zánětu chce spálit homotoxiny (lidské jedy) a že horečka vadí existenci viru.

Pokud se horečka sníží alopatickým způsobem, klesne, jedinci se uleví, ale ve své podstatě tím vzniknou ideální podmínky k tomu, aby se prosadil virus! Tím, že horečku potlačíte, bráníte vlastnímu imunitnímu systému, aby se ubránil a tělo vyléčil. Vím, že nad touto teorií, byť mnoha desetiletími ověřenou, leckdo mávne rukou a nerespektuje ji, zvláště když na něj denně vyskakuje televizní reklama o tom, jak moc je (údajně) prospěšné hned v začátku nemoci užívat prostředek na potlačení horečky při chřipce. Uvedená teorie se mi však i v praxi potvrdila.
Do ordinace lékařů přicházejí pacienti s únavou, je jim stanovena diagnóza chronického únavového syndromu (CFS), a právě oni mají v anamnéze předpisy na léky potlačující horečku, a dokonce je jim lék ordinován k trvalému užívání, právě pro onu únavu…

Aspirin jako příklad

Mezi nejstarší alopatický, syntetický lék patří aspirin, což je kyselina acetylosalicylová. Roku 1918 běžela světem tzv. španělská chřipka, a tehdy byl hlavně používán již objevený aspirin. Vědci měli možnost provádět první výzkum epidemie a léčby a ze závěru vyplývá, že vysoká úmrtnost při chřipce mohla být způsobena právě také přičiněním podávaného aspirinu – tedy potlačováním horečky – ve srovnání s pacienty, kteří aspirin nedostávali. Ti měli sice dramatičtější průběh nemoci, ale úmrtnost byla rozhodně nižší.

Z praxe

V době, kdy jsem pracoval jako mladý pediatr v nemocnici, byla u dětí kyselina acetylosalicylová zcela vytlačena ze seznamu léčiv, protože se hodně hovořilo o smrtelných komplikacích ledvin a jater souvisejících s tzv. Reyovým syndromem. A byl proto používán paracetamol a (tehdy do Československa vzácně dovážen) brufen – i navzdory faktu, že oba léky mají zásadní nevýhodu toxicity pro játra.

Mechanismus horečky

Když tedy nebudu psát o teorii Dr. Reckewega, zaměřím se zjednodušeně na popis mechanismu horečky. Lidský termoregulační mechanismus je nastaven velmi dokonale, aby udržel základní životní funkce. Pokud probíhá v těle infekce, vytvoří uvedený mechanizmus horečku a začnou se do krve vyplavovat tzv. mediátory zánětu, tj. např. prostaglandiny a interleukiny, jež lze chápat jako přenašeče informace do mozkového termoregulačního centra. To vydává signál ke zvýšení teploty.

Při tomto procesu se zrychluje metabolismus včetně detoxikační činnosti jater (dr. Reckeweg popisuje, že se spálí lidské jedy) a zrychlují se aktivity buněk imunitního systému (Reckeweg popisuje, že je to nástroj imunity). Poté, kdy organismus infekci zvládl, přestanou krví kolovat mediátory zánětu, a proto seřídí termoregulační centrum teplotu, aby se vrátila do standardních hodnot. A co se děje, pokud je situace ovlivněna lékem proti horečce?

Protichůdný postup

Lék zaměřený proti horečce působí tak, že blokuje tvorbu mediátorů zánětu. Ty se tedy už netvoří, a tak mozek nedostává informace, je vlastně oklamán, nemá potřebu tvořit teplotu, metabolismus se zpomalí, imunitní reakce se zpomalí, a to v situaci, kdy je reálně v těle přítomen virus… A následně se přemnoží i bakterie. Na ty pak dotyčný dostane antibiotikum, které opět obchází imunitu a problém za ni řeší. Ve střevu se navíc poruší rovnováha mikrobiomu, ještě více se imunita oslabí a rozjíždí se celý následný příčinný řetězec, jenž vede časem k diagnóze s názvem chronický zánět.

Je velké množství lidí, kteří mávnou rukou i nad tímto procesem, vědci popsaným. A to proto, že potřebují být rychle zdraví, ´nemohou si dovolit´ ležet při chřipce v posteli a pít čaj. Vypnout na několik dní je pro ně nemyslitelné. Jednou, dvakrát to projde, ale popsané zákony se nedají obcházet; potřetí přichází vážná diagnóza. Samozřejmě nejde jen o pobyt v posteli při akutnosti infekce. Je třeba změnit stravování, dodržet dobrou dobu rekonvalescence, jezdit do přírody, správně dýchat, mít pohyb, věnovat čas spánku. Žel, hovořím tu o skupině lidí, které zastihne infekce v oslabené situaci, a to vše je znásobeno okamžitým podání léku. Peníze, které ten člověk vydělá hektickým způsobem života, posléze utratí za svou léčbu chronického únavového syndromu se svalovou slabostí, ke kterému se přidají stavy nesoustředěnosti, bolesti hlavy, poruchy paměti.

Navíc jedincům patřícím do skupiny lidí hůře metabolizujících paralen (je to individuální) se při dlouhodobém užívání toxický metabolit paralenu v těle postupně hromadí…! Tento proces souvisí s oxidativním stresem, tělo jej nedokáže zvládnout antioxidanty, a víme, že v takových případech klesá hladina antioxidantu glutathionu, nezbytného pro imunitní funkce a kontrolu zánětu. A dále je známo, že vyšší hladina odpadních látek poškodí buněčné mitochondrie, ´buněčné elektrárny´, kde se děje využití živin za přítomnosti kyslíku. Výsledkem je prodloužení doby nemoci a prodloužení léčebného procesu.

Prosazuji názor, že před každým potlačením projevu infekce má přijít rozbor situace a mají se vytvořit priority pro a proti. Pokud je průběh infekce náhlý, agresivní a život ohrožující, pak je pochopitelné, že je třeba použít cokoliv k zastavení život ohrožující agrese – o tom není sporu.

Svůj názor vycházející z 30 leté praxe popsal
MUDr. P. Šácha

MUDr. Pavel Šácha

MUDr. Pavel Šácha

Jsem zastáncem takové medicíny, která postupuje podle pojmenované příčiny. Napřed musí být vyjasněno, co přesně se má léčit, a pokud se to nestane, pak jde o ošetřování jen obecné, nespecifické a samozřejmě s nejistým účinkem.
Líbil se vám článek? Sdílejte ho!
Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.