Smetanka lékařská, pampeliška, prostě pamprdle

cm bylinky2

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pod názvem pampeliška ji zná snad každé dítě. Odborné jméno Taraxacum officiale Weber má perský původ. Roste jako nepříjemný a úporný plevel na trávnících, vyhýbá se většinou vlhkým loukám. Ale zlatý koberec zářících květů nás uklidňuje a obšťastňuje.

Vytrvalá bylina dorůstá podle podmínek 5 – 40 cm, silný kořen s oddenkem proniká hluboko do půdy. Z přízemní růžice ostře vykrajovaných listů vyrůstají duté stvoly, které nesou zářivě žluté květy, složené z více než dvou set jazykových kvítků. Po odkvětu se vytvoří bílé ochmýřené nažky, které milují děti a foukáním do sněhobílých hvězdiček podporují množení byliny. Celou rostlinu prostupují mléčnice, při poranění roní mléčnou, hořkou a lepkavou šťávu – latex. Rostlinka je vzdálenou příbuznou salátů locika.

„Ženy mají obyčej mýti se pampeliškovou vodou domnívaje se, že tehdy jasné a hladké tváře dostanou, trudovitost, uhry zaženou.“ Již staří Arabové ji uznávali jako bylinu na čištění krve, proto se používala i na pěstování krásy.

Rostlina obsahuje velmi mnoho účinných a léčivých látek. Vitamín C, vitamíny skupiny B, hodně karotenu, jehož množství je srovnatelné s mrkví a vitamín D. Dále se v ní skrývá inulín, zvláště v kořenech. Je bohatá na hořčinu taraxacin, cholin, silice s fytoncindním účinkem, fytosteroly, saponiny, třísloviny a různé minerální látky.

Pro velký obsah léčivých substancí se zařazuje mezi vysoce účinné léčivky. Má vliv na dýchací cesty, rozpouští hleny, ale hlavně léčí choroby žlučníku, jater a sleziny, doporučuje se i při léčbě dny a revmatismu.

Lidové léčitelství radí při chronickém zánětu jater, ale i při cukrovce, denně dobře rozžvýkat deset omytých stonků. Zprvu chutnají hořce svíravě, ale potom si na chuť zvykneme. Účinky dostatečně vynahradí poněkud nepříjemnou chuť. Smetanka dělá jarní úklid v organismu. Podporuje látkovou výměnu, vylučování žluče i moči, zvláště kořeny obsahují množství inulínu. Snižuje krevní tlak a působí proti husté krvi.

Kořeny se dobývají ze země na jaře nebo na podzim. Důkladně je očistíme, nakrájíme na menší kousky a sušíme tak, aby nezplesnivěly. Sušenou drogu používáme na čajové odvary, polévkovou lžíci kořene zalijeme půl litrem vody, krátce povaříme a necháme odstát. Pijeme po doušcích během dne.

Listy se sbírají na jaře před kvetením. V Německu a ve Francii pampeliška patří k oblíbeným salátovým rostlinám. Listy se bělí, aby získaly křehkost. Můžeme si pomoci tak, že vybrané silné trsy zakryjeme květináčem nebo bedničkou a během dvou, tří dnů sklízíme světlé, jemné a šťavnaté lístky.

Ty potom využijeme k přípravě chutného a zdravého salátu: Půl kila nejlépe vybělených pampeliškových listů důkladně omyjeme pod tekoucí vodou. Rozkrájíme nebo roztrháme na kousky a přelijeme smetanovou zálivkou. Tu připravíme ze šálku kysané smetany, pepře, soli a lžíce olivového oleje. Pokapeme citrónovou šťávou a necháme proležet. Nejchutnější je dobře vychlazený.

Nakrájené syrové listy chutnají s vařeným bramborem a vejci naměkko. Bylina se řadí mezi medonosné rostliny. A když chutná včelkám, můžeme si med nebo sirup vyrobit také. Do jednoho litru vody nasypeme asi 400 květů (dvě plné dvojhrstě) a pomalu zahříváme až k varu. Necháme vzkypět a přes noc vyluhujeme. Druhý den scedíme, květy rukou vymačkáme. Do vzniklé tekutiny nasypeme 1 kg přírodního cukru a citrón nakrájený na plátky i s kůrou. Hrnec mírně zahříváme, ale nevaříme. V průběhu odpařování necháme asi dvakrát vychladnout, abychom zajistili správnou konzistenci medu. Nesmí být moc hustý, protože později krystalizuje, ani řídký, aby pak nekvasil. Používá se místo medu, na pečivo s máslem, můžeme jím sladit.

Z uvedeného vyplývá, že zlatohlavá pampeliška se jako velmi cenná bylina stává pravým klenotem v lidovém léčitelství. Lidé ji však moc neuznávají a ke své škodě považují jen za dotěrný plevel. Přitom svoji krásou dokáže povzbudit duši a léčivým obsahem tělo.