Slunečnice roční (Helianthus annuus)

cm slunecnice

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Je to statná, až 2 m vysoká jednoletá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Lodyha i velké střídavé řapíkaté listy se srdčitou čepelí jsou drsně chlupaté; koncový, úbor pověstný svým natáčením ke slunci může mít v průměru až 40 cm, jeho jazykovité květy tvořící paprsek jsou žluté a jalové, trubkovité oboupohlavné květy v terči jsou před rozkvětem černohnědé, po rozkvětu nahnědle žluté; plody jsou černé nažky bez chmýru.

Kvete od června do září. Pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje jako olejnina, medonosná rostlina a na siláž, občas zplaňuje. Semena obsahují olej dobré jakosti, který se hodí jak k jídlu, tak k průmyslovým účelům. Ze 100 kg semen se vytlačí 25 – 30 (i 50) kg oleje. Za studena lisovaného oleje se používá k jídlu, olej za horka tlačený. Slouží k výrobě jemnějších mýdel, barev, margarínů aj. Je to velmi často pěstovaná rostlina, a to jak na polích, tak i na zahradách.

Pochází pravděpodobně z Mexika, odkud se dostala do Evropy v 16. století. Je to jedna z nejdůležitějších hospodářských plodin v zemích bývalého Sovětského svazu a v Maďarsku. V léčitelství se využívá zejména semeno a okvětní lístky. Semena obsahují kolem 45 % rostlinného oleje, bílkoviny, glyceridy, steroly a další prvky.

Vyrábí se z nich slunečnicový olej, který obsahuje zejména kyselinu linoleovou a olejovou. Slunečnicový olej má proti-sklerotické účinky a je vynikající surovinou pro přípravu léčivých mastí. Užívá se zevně např. při zánětech, zapaření. Okvětní lístky se používají do čajových směsí pro snížení horečky a míry pocení, podporu trávení a stimulaci činnosti jater.