Skryté příčiny alergie

cm alergie3

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Alergie je reakce imunitního systému, nutno říci, že přemrštěná, a tento jev nazýváme imunologickou přecitlivělostí.

Atopie

Nevíme přesně, kde je začátek, ale velmi pravděpodobně je vše podmíněno tzv. atopickou dispozicí. Hovoříme o genetickém předpokladu, že alergie může vzniknout. Takový člověk je zcela zdráv a nemá žádné alergické příznaky, ale pokud provedeme alergologické testy, lze zjistit zvýšenou dráždivost jeho imunitního systému. Během života tohoto jedince se pak kdykoliv může atopie změnit v alergii. Když otec trpí alergií a matka také, pak lze předpokládat, že i jejich dítě bude jistým procentem trpět alergií. Při pátrání v rodokmenu můžeme vidět jev, že dítě i předběhne alergickými projevy své rodiče, jimž se alergie projeví později.

Práh citlivosti

Všichni lidé přicházejí do styku s nesčetným množstvím různorodých látek. Prvním místem kontaktu jsou sliznice, nebo pokožka. Existují charakteristické chemické skupiny, proti kterým se vytvoří protilátky. Člověk bez dispozice na ně reaguje normálně, ale člověk s dispozicí si opakovaným kontaktem s látkou, která bude jeho budoucím alergenem, vytváří narůstající práh citlivosti a určitou dobu se neprojeví žádné projevy, až do chvíle, kdy zmíněný práh citlivosti dosáhne vrcholu, a tehdy se projeví alergie. Projevy jsou rozmanité, závislé na tom, která sliznice je napadena.

Potraviny

Alergický jedinec je alergický na své konkrétní potraviny, tytéž potraviny jiným lidem nic nezpůsobí. A někteří lidé nejsou alergičtí na žádné potraviny. Existují však potraviny, na něž bývají lidé alergičtí častěji. Z historie známe zejména tropické ovoce – pomeranče, citróny, kiwi apod., z domácích produktů vznikají alergie na ořechy, jahody, obilniny, ryby, někteří lidé si musí dávat pozor na jídla obsahující mořské živočichy a na některá koření.

Tolerance – na řadu látek se během života, a zejména na jeho počátku, vyvine (dočasný) útlum, čili tolerance. Která látka to je v začátku života? Mléko, bílkovina kravského mléka, nebo třeba bílkovina vaječného bílku – ovalbumin atd. Tato situace nastane, když dítě přestane být kojeno a dostává některý z derivátů kravského mléka. A čím kratší dobu je dítě kojeno a čím dříve dojde k převodu na kravské mléko, tím snadněji vzniká u tohoto predisponovaného kojence uvedená přecitlivělost. Zpočátku kojenec blinká, tělo se brání, ale později si na to zvykne a na mléko se adaptuje, dítě viditelně a objektivně prospívá a nic nenaznačuje, že se v jeho těle zamaskovala alergie. Tato schopnost adaptace trvá různě dlouhou dobu a také trvá různě dlouho, než se projeví atopický příznak – vyrážka, ekzém, sekrece z nosu, kašel, bolesti břicha, bolesti hlavy, změna chování apod.

Podmínka

Podmínkou pro vznik alergie je přítomnost speciálního seskupení komplexu molekul, které jsou bílkovinné povahy a vykonávají funkci nosiče. Nesou imunologicky aktivní skupiny sloužící jako antigen směrem k cílové imunitní buňce. Tam dojde k reakci, při ní se uvolní mediátor histamin, a ten pak podmiňuje problém – slzení, pálení, svědění…

Algoritmus

Takže si můžeme popsat algoritmus:

Alergen se naváže na nosič, který jej donese k imunitní buňce, z ní se uvolní histamin, a ten způsobí potíže. Klasicky tedy dostanete antihistaminikum, které zablokuje uvolněný histamin, a tím uleví od potíží. Ovšem podle popsaného algoritmu je zřejmé, že tím řešíte až ten následek, kdy se alergen dostal k imunitní buňce, a ta uvolnila histamin.

Ve své praxi jsem mnohokrát použil popsaný algoritmus, abych pacientům trpícím sezónní pylovou alergii vysvětlil, že mají před svou pylovou sezónou vyřadit z jídelníčku živočišné bílkoviny (maso, mléko, vejce), a to co nejvíce, jak dokážou. Pokud to skutečně udělali a živočišné bílkoviny nepřijímali, pak mi při kontrole na podzim referovali, že jejich alergické problémy byly o 50 % menší, že nemuseli tak často užívat antihistaminika. Co se stalo? Alergen se nemohl snadno dostat k imunitní buňce, protože se nemohl dostatečně navázat na nosič.

A tento jev má mnoho dalších variant. Např. pacient má alergické problémy, byl testován na potraviny, jako jsou maso, mléko, vejce, a testy byly negativní. A bylo mu s určitostí sděleno, že na tyto potraviny alergický není a že je může normálně konzumovat. Vysvětlil jsem mu algoritmus, funkci nosiče v procesu alergie a to, že nemusí mít alergii na uvedené bílkovinné potraviny, ale přesto se ony mohou podílet na jeho alergických projevech. Je zajímavé, jaké mohou vznikat varianty. Platí pravidlo, že se nestačí jen řídit podle výsledku testu nebo veličiny zjištěné laboratoří, ale lékař s tou veličinou musí pracovat, vytvořit si celou mozaiku souvislostí a teprve potom vyslovit názor.

Alergen v potravě může reagovat již se sliznicí v ústech a vyvolat pálivé pocity, jsou to většinou tzv. histaminoliberátory, látky, jež se nacházejí v barvivu pestrobarevného ovoce či zeleniny (jahody, papriky, rajčata, kiwi), z nich se uvolňují a přímo působí.

Špatně strávená složka stravy

U vlastních potravinových alergií existuje fakt, že při trávení zůstanou nerozštěpené ty složky potravy, které jsou často opět bílkovinné povahy; ty pak vstupují v takovémto nedostatečně zpracovaném stavu do vnitřního prostředí těla a „poslouží“ jako alergen. Takové jsou alergie např. na arašídy, sóju…

Propustnost střevní stěny

Zvýšenou střevní propustnost bílkovin mohou způsobovat některé léky, např. nesteroidní antiflogistika. I zde se může uvolnit histamin, léky mohou ovlivnit prozánětlivé mediátory – leukotrieny, prostaglandiny…

Jiné faktory

  • Alergickou reakci dokáže ovlivnit námaha, uplatní se při ní toxo-alergický vliv nezpracovaných meziproduktů při zvýšeném energetickém metabolizmu…
  • Dysbalance= dysbióza ovlivňuje střevní bariéru.
  • Alkohol a kofein mají přímý farmakologický vliv na prozánětlivé pochody a také se uplatní histaminoliberace.
  • Infekce a následně teplota dokáže spustit histaminoliberaci – uvolnění histaminu.
  • Chybné štěpení bílkoviny trávicími enzymy změní složení aminokyselin, a to také může ovlivnit navazování cukerných zbytků v řetězci peptidů. Cukerné zbytky se totiž podílejí na utváření imunologického determinantu (epitop), a tak může vzniknout nový antigen. Znamená to, že malá mutace v běžné bílkovině, jež nám v minulosti nevadila, může v určitém okamžiku fungovat jako alergen.

Jícnový reflux, rozbor případu

Pracoval jsem na rozboru potíží u 50letého pacienta. Léta trpěl zažívacími problémy, byl léčen na jícnový reflux, trápil se urputnými, nevysvětlitelnými alergiemi rozmanitého charakteru a několik let na ně užíval antihistaminika. Lékařům se nedařilo zjistit, na co tak reaguje. Pátrání tedy stagnovalo a vše zůstalo u trvalého užívání antihistaminika.

Při rozboru jsme se dostali až k otázce, zda netrpí při svých zažívacích potížích hypochlorhydrií, tedy stavem, kdy se tvoří málo kyseliny chlorovodíkové (HCl). Tu si tvoří sliznice žaludeční. Její význam je v tom, že zabíjí parazity, bakterie a viry, které se dostávají do těla s potravou. Kyselina chlorovodíková je nutná k uvolňování minerálních látek z potravy, zvlášť k vstřebávání vitaminu B12. Ale ten fakt, který nás v tomto případě zajímá, je, že kyselina chlorovodíková v žaludku podporuje enzymy k správnému štěpení bílkovin na aminokyseliny. Nedostatek žaludeční kyseliny vede k špatné funkci enzymů, narušení metabolizmu bílkovin, a tím pádem k trávicím potížím a alergiím. Pokud reaguje imunitní systém alergicky, reaguje tak na podkladě bílkovin. Takže jsme se dostali k jádru problému, k vysvětlení, proč jeho tělo reaguje alergicky.

Ellisův poznatek

A na podobném principu je také postaveno vysvětlení doktora Ellise, proč mléko způsobuje alergie. Mléko prý dráždí buňky v dolních dvou třetinách žaludku. Tam vznikají žaludeční trávicí šťávy a HCl. Když se mléko a jeho produkty užívají pravidelně, funkce těchto buněk se vyčerpává, oslabuje a postupně ničí. Lidé holdující mléku mají oslabené trávicí šťávy a nedostatek tolik potřebné kyseliny solné – HCl. Výsledkem toho je, že bílkoviny nemohou být plně využity. Jen částečně strávené bílkoviny vstupují do krevního oběhu. V krvi vytvářejí agresivní kyselé prostředí, dráždí tkáně a vyvolávají nepříjemné vyrážky a jiné alergické reakce. Nejen u dětí, ale také u dospělých vládne stejný mechanizmus: Kravské mléko provokuje alergické reakce. Tím, že mléko dráždí tkáně, oslabuje i odolnost organizmu vůči dalším alergenům.

Kolem alergií je stále hodně záhad a neplatí zde šablony. Je to vždy individuální, každý člověk reaguje po svém, specificky. Mnohdy se dostáváme také k psychosomatice a zde se kladou otázky typu: Na co, respektive na koho jsi, člověče, alergický? A rozhodně i tyto otázky hrají svou roli.