Škola živé stravy – živá strava jako Cesta: Čas zimní a vánoční

cm cteni knihy2

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Život je plný různorodostí. Nabízí nám všemožné Cesty k tomu, abychom jej mohli prožít v opravdovém naplnění. A to jak tvůrčím, kde můžeme uplatnit všechny dary, jimiž jsme byli na tuto Cestu obdarováni, tak duchovním, kdy porozumíme tomu všemu dění v nás i okolo nás. Člověk na základě svých zkušeností dojde k poznání, že pokud chce svůj život prožít dobře a ve zdraví, pak musí skutečně naslouchat všem poselstvím, která mu Život nese. Jedním z těchto Poselství je Cesta živé stravy.

Proč živá strava?

Živá strava a život mají společný slovní základ: živ. Patří tedy nerozlučně k sobě. Přesně tak, jak to pro nás příroda od počátku našeho Bytí zde na Zemi naplánovala. Podívejme se kolem sebe, jaké dary jsme dostali, abychom mohli být skutečně živí, tedy zdraví a tím plni radosti a lásky. Ty úžasné a nádherné plody na stromech plné vůní a barev. Ořechy na stromech i keřích, v zemi různé kořínky a oddenky, trávy a jejich semena a byliny. V dnešní době, kdy se dlouhodobým vývojem spousta plodin vyšlechtila a spousta rostlin díky kupeckým cestám zdomácněla v různých krajích, je jejich nabídka obrovská. V prvopočátcích svého vývoje člověk jedl šťavnaté plody. Postupně s vývojem začal jíst tvrdá semena a oddenky trav. V dobách, kdy nebylo dostatek rostlinné stravy, stával se lovcem, ale jen za účelem přežití, živočišná potrava v celkovém složení jeho potravy nepřevládala. Potřeba vlákniny, tuků a bílkovin byla kryta hlavně z rostlinných zdrojů. Tolik vědecké výzkumy.

Co se stalo, že není dodnes živá strava součástí našeho života?

Člověk se svým příchodem na svět rozhodl pro dualitu jako prostředku svého Poznání. I tak bychom mohli možná nazvat odklon člověka od daru přírody, jimž byla živá strava, když jednoho dne začal vařit. Příroda je natolik moudrá, že dala člověku dar přežít i v nejdrsnějších podmínkách. Ale dar vařené stravy to nebyl. A tak se člověk sám dobrovolně rozhodl pro další dualitu života, a tou je zdraví a nemoc.

V čem tkví princip živé stravy?

Živá strava je založena především na zachování živosti enzymů. Enzymy jsou substance bílkovinné povahy, tzv. katalyzátory, které se účastní každé biochemické reakce v našem těle. Zajišťují jeho obnovu, obranyschopnost a rovnováhu. Jsou pro nás nezbytně nutné, bez nich bychom nežili. Díky nim vznikl život na zemi, díky nim žije všechno kolem nás, díky nim žijeme my. Dostáváme jich při svém narození určitou zásobu pro celý svůj život. Ta je dostatečná k tomu, abychom mohli prožít zdravý život. Avšak nebylo počítáno s tím, že je začneme odčerpávat na trávení vařené stravy. Enzymy žijí do 42 °C, jen velmi málo jich snese teplotu vyšší. Pokud jíme stravu tepelně neupravenou, zůstávají v ní její vlastní enzymy, které umožní, aby se v našem těle tato strava přibližně ze 75 % trávila sama. Orgány těla tak nejsou zatěžovány nadměrnou tvorbou trávicích enzymů na trávení vařené (neživé) stravy a mohou ve zdraví vykonávat své funkce.

Jaký trávící proces nastává, pokud jíme vařenou stravu?

Prvně nastává tzv. trávicí leukocytóza, tj. zvýšení bílých krvinek. Imunitní systém vnímá vařenou stravu jako nepřítele, a proto zaujme bojovou pohotovost. Je vědecky dokázáno, že při trávení živé-tepelně neupravené stravy k tomuto jevu nedochází. Tělo spolehlivě reaguje na to, co je pro něj určeno a co není. Pokud jíme živou stravu, předcházíme odčerpávání energie potřebné pro náš život. Při našem způsobu stravování však vyčerpáváme náš imunitní systém několikrát denně. Tím se snižuje naše odolnost proti nemocem.

Dále se díky vařené stravě v našem těle zvyšuje tvorba kyselin, které jsou potřebné k rozložení této stravy. Tělo se snaží jejich nadbytek udržet v rovnováze zásobami zásaditých látek. Protože je však ve své stravě dostatečně nedoplňujeme prostřednictvím živých potravin (byliny, ovoce, zelenina, naklíčená semena a ořechy), ale naopak je stále prostřednictvím vaření a chemických úprav potravin našemu tělu odčerpáváme, dochází k překyselení organismu, a tím k nemocem. Při trávení vařené a chemicky upravené stravy vznikají odpady, toxiny, hleny a různé anorganické látky, které tělo není schopno zpracovat a ukládá je postupně v různých orgánech. To jim znemožňuje správnou činnost, dochází k jejich energetickému i fyzickému oslabení, což se projeví postupně na zdravotním stavu člověka. Pokud přijímáme dostatek zásadotvorných živých potravin, tělo si z nich vytváří potřebnou zásobu na vyrovnávání poměru mezi kyselinami a zásadami v těle a nemusí je odčerpávat z různých orgánů (např. vápník ze zubů, kostí, cévních stěn atd.).

V živé stravě jsou obsaženy potřebné minerály a vitamíny, které se prostřednictvím vaření ničí. I při Živé stravě je ovšem potřeba jíst takové potraviny, které jsou plnohodnotné, tedy pěstované ve správných a kvalitních půdních podmínkách. Je to jen krátký úvod do oblasti Živé stravy. Kolem stravování je dnes tolik diskutovaných směrů a témat a je jen na každém z nás, k jakému směru se přikloníme. Většinou své původní stravovací návyky diskutujeme a měníme až po získání vlastních zkušeností, které se většinou projeví ztrátou zdraví a prostřednictvím nemoci. To nás přivádí k poznání, že je třeba něco změnit. Pokud chceme dojít ke zdraví, je třeba změnit staré zvyky. Kolik je na světě lidských společenství, tolik je filozofických i výživových směrů. Pokud chceme dojít k tomu, co vnitřně cítíme jako svou Cestu, je dobře se na tato témata podívat.

Cílem Školy živé stravy je ukázat i tyto směry, aby člověk mohl učinit svobodná rozhodnutí. Není cestou dogmatickou. Ukazuje, proč by se měl člověk vrátit k prvopočátečním stravovacím návykům a k darům Přírody, jež mu dala do vínku.

Zima je časem spánku a oddechu.

Všechny plody naší práce přinesly výsledky a nyní je čas pro odpočinek. Zimní čas využívali lidé ke vzájemnému setkávání a vyprávění příběhů ze svého života, které se předávaly z generace na generaci a byly zdrojem k čerpání přirozené moudrosti. Je to čas pro zklidnění po intenzivní práci od jara do podzimu, tak jak tomu bývalo u našich předků, kdy se po celoroční práci a následné sklizni věnovali pracím domácím, jako bylo draní peří, šití, pletení, předení, tkaní atd. I my jsme v podzimním čase sklidili ovoce, zeleninu, semínka, ořechy. Z ovoce jsme si nasušili křížaly, ze zeleniny „kořenící směs“. Do vhodných skladovacích prostor jsme uskladnili čerstvou zeleninu a ovoce. V tomto období máme více času na vytváření nových receptů a přípravy „hutnějších“ jídel.

Příroda nám v podzimních měsících nabídla různé druhy ořechů a semen, které jsou plné důležitých a potřebných látek pro naše tělo a jsou plné zdravých a potřebných tuků. Vynikajícím zdrojem vitamínu C je šípek, který jsme si mohli v říjnu natrhat a usušit. Také plody Bezu černého (bezinky) a Jeřábu černého (aronie). Pokud jsme v létě sbírali listy jahodníku a maliníku, spolu s těmito plody si můžeme vytvořit lahodný a zdravý nápoj. Zalijeme vše vodou teplou do 40°C a necháme cca 2 hod. vyluhovat.

S přicházející zimou je třeba více ochraňovat své vnitřní teplo a svou energii. Teplo podpoříme potravinami se záhřevným charakterem a energii šetříme tak, že chodíme dříve spát a déle si poležíme.

Jedním z mýtů o živé stravě je představa, že vše syrové se jí studené.

Potraviny, které jíme, uchováváme v pokojové teplotě – např. v kuchyni v košíku. Šťávy, polévky i kaše můžeme ohřívat ve vodní lázni do teploty 40°C. Používáme záhřevná koření a jíme podzimní potraviny. Můžeme více klíčit luštěniny (fazolky mungo a adzuki, čočku a cizrnu). Také semena pohanky, qiunoi, amarantu, z nichž si můžeme vytvářet kaše. Vynikající jsou různá ořechová a semínková mléka, která lze opět ohřát do teploty 40°C.

Nabídka marketů nás může zmást ve výběru potravin, kdy v každém ročním období najdeme na jejich pultech stejné potraviny (rajčata, okurky, papriky, pomeranče atd.). Lákají nás tyto potraviny zařazovat i v nadcházejícím chladném období. Je jen na nás, jestli podlehneme tomuto byznysovému lákadlu, či přece jen přihlédneme k moudrosti přírody a moudrosti našich předků a budeme jíst to, co právě v tento čas příroda nabízí a co jedli naši předkové. A pokud necháme v sobě toto moudro zakořenit, můžeme i v tomto období nadcházející zimy žít dobře a zdravě se živou stravou.

Naši předkové, i když neměli ani potuchy o vitamínech, minerálech či bílkovinách, měli výživu pestrou a bohatou. Stavba jídelníčku byla ovlivněna podnebím, typem hospodaření i ročním obdobím. V každém kraji během staletí dospěla do optimální podoby. Jednou z úžasných a chutných potravin jsou vlašské ořechy. Větvička ze stromu ořešáku schovaná pod polštářem měla přivolat věštecké sny. Vlašské ořechy mají sladkou chuť, teplou povahu a působí na dráhy ledvin, plic a tlustého střeva. Vyživují ledviny, prohřívají oblast kolem pasu a kolenou.

Ořešák královský (Juglans regia) začíná plodit ve věku 8-10 let a dožívá se až stovky let, ve výjimečných případech až 300 let. Dorůstá výšky asi 20 metrů. Plodem je nepravá peckovice s jádrem. Jádro, tzv. vlašský ořech, je výtečná pochoutka s léčivými vlastnostmi. Z vlašských ořechů se lisuje vysoce kvalitní olej, který je zdrojem nenasycených mastných kyselin. Nachází se v nich železo, selen, zinek, vitamín E a skupina vitamínů řady B. Ořechy svým tvarem připomínají malý mozek s levou a pravou hemisférou, vyšší velký mozek a nižší malý mozek. Dokonce brázdy a záhyby jsou na ořechu jako na mozkové kůře. Mají rovněž protizánětlivé vlastnosti a podporují chuť k jídlu. Léčebný efekt vlašských ořechů se projeví při pravidelné a dlouhodobé konzumaci. Měli bychom si dopřát asi pět ořechů denně. Ořechy je potřeba skladovat na temném a suchém místě, neboť olej v jádrech snadno oxiduje. Uchováváme je ve slupce a vyloupeme si vždy čerstvý ořech. Můžeme je také vyloupat, hned uzavřít do sklenice a uchovávat v lednici. Vlašské ořechy mají vysoký obsah tuků (až sedmdesát procent), navzdory zažité představě však nevede přiměřená konzumace vlašských ořechů k tloustnutí.

Knihu Škola živé stravy – Vitariánství jako cesta naleznete v naší nabídce.