Síla podzimního ovoce

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

S podzimem přichází i doba, kdy dozrávají a sklízí se některé druhy ovoce, typického pro tuto roční dobu. Je jich celá řada, nicméně v tomto článku se budu věnovat jen několika z nich, těm nejznámějším, mezi něž patří například jablka nebo hrušky. Běžně je jíme, ale často ani netušíme, jaké nejrůznější látky obsahují a jak jsou tyto látky důležité pro náš organismus.

Jablka

Na prvním místě je třeba zmínit jablka, která patří k nejběžnějším druhům ovoce nejen u nás, ale i na celém světě. Před konzumací je důležité si uvědomit, že ve slupkách se skrývá nejen vláknina, ale celé řada dalších látek, zejména vitamínů, proto není správné slupku oloupat. Jaké látky tedy jablka obsahují? V první řadě je to již zmiňovaná vláknina, dále vitamín C, vitamín E, vitamíny ze skupiny B (thiamin, pyridoxin, niacin), beta-karoten, bioflavonoidy, minerály (draslík, hořčík, železo, v menším množství vápník nebo fosfor), stopové prvky (železo, síra, křemík, mangan, chlór) a další látky. Z cukrů je obsažena v jablkách sacharóza, fruktóza (ovocný cukr) a glukóza (hroznový cukr). Z dalších látek jablka obsahují uhlohydráty (glycidy, tedy cukry a škroby), pektiny, kyseliny, tuky, bílkoviny, třísloviny, enzymy, barviva a další látky.

Jak tyto látky pomáhají?

Vitamín C, E a bioflavonoidy patří mezi antioxidanty. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Obsažená vláknina má schopnost absorbovat vodu, bobtnat a v trávicím traktu fermentuje, proto může být zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů, váže na sebe vodu a tím nabývá na objemu, což vede k pocitu nasycení. Z větší části je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, působí tedy jako tzv. prebiotikum. Obsažené enzymy podporují trávení. Pektiny přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (snižují množství cholesterolu, které člověk přijímá s tučnými pokrmy) a k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle. Snížením špatného LDL-cholesterolu pomáhají předcházet vzniku aterosklerózy a potížím s ní spojeným, a nepřímo tak chrání před infarktem myokardu. Pektin rovněž příznivě působí v oblasti – podporuje střevní flóru, pomáhá odstraňovat zažívací potíže, reguluje funkci trávicího traktu a rovněž přispívá k dobré peristaltice střev.

Vůbec nejvýhodnější je jablka usušit, protože tímto způsobem se zachová největší množství obsažených látek.  Sušením se v ovoci koncentrují ovocné cukry, což zabrání vývoji nepříznivých mikroorganismů. Takto zpracovaná jablka si udrží charakteristickou chuť, vůni a vzhled.

Z jablek se rovněž získává jablečný ocet. Vyrábí se zkvašením čerstvé jablečné šťávy. Obsahuje mnoho přírodních látek, z nichž můžeme uvést octovou kyselinu (odpovědná za jeho chuť), vitamíny skupiny B – B1 (thiamin), B2 (riboflavin) a B6 (pyridoxin), niacin, kyselinu panthotenovou, kyselinu listovou, vitamín C, beta karoten, draslík, vápník, hořčík, sodík, fosfor, železo, jablečný pektin či kyselinu maleinovou. Takže sám o sobě představuje vydatný zdroj vitamínů a minerálů. Obecně jablečný ocet posiluje metabolismus, podporuje imunitu nebo odstraňování toxinů z těla, je dobrý i pro zlepšení trávení.

Hrušky

Dalším ovocem jsou hrušky. I zde je důležité je neloupat, ale konzumovat i se slupkou. Z přírodních látek obsahují vitamín C, kyselinu listovou, vitamíny ze skupiny B (B1-thiamin, B2-riboflavin), z minerálů hlavně draslík, pak měď, zinek, vápník, fosfor, jód, vlákninu, organické kyseliny (tříslová, fosforečná nebo křemičitá) a další látky.

Vzhledem k obsažené vláknině, hrušky příznivě působí na peristaltiku a tím na trávení potravy. To je vhodné jak při detoxikaci střev, tak i při zácpě. Vzhledem k velkému obsahu vody působí diureticky (močopudně). Vitamín C příznivě působí na imunitní systém a patří k antioxidantům, takže pomáhá chránit náš organismus před negativním působením škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Kyselina tříslová působí příznivě při zánětu žaludku nebo střev. Kyselina křemičitá (tedy v ní obsažený křemík) působí pozitivně na dobrý stav kostí, chrupavek, zubů, vlasů a nehtů, na pevnosti a pružnosti šlach, kůže i vnitřních orgánů. Draslík spolu se sodíkem zajišťuje v našem organismu správné hospodaření s vodou, vedení nervových vzruchů, kontrakci svalů a udržování správného srdečního rytmu. Thiamin (vitamin B1) je důležitý pro náš organismus, pro činnost některých enzymů, hraje roli při štěpení cukrů a škrobů (štěpením těchto látek vzniká energie, kterou potřebujeme), je významný pro normální činnost svalů, nervového systému a srdce.

Švestky

Třetí známé a oblíbené podzimní ovoce jsou švestky. Obsahují betakaroten (provitamín a také antioxidant), vitamíny B1-thiamin, B2-riboflavin, železo, zinek, draslík, sodík, měď, fosfor, vápník, antokyany, ovocný cukr, ovocné kyseliny, vlákninu nebo pektin. O vitamínech B1, B2, draslíku a pektinu jsem se již zmínil u hrušek.

Pozastavil bych se u obsažených látek jako jsou antokyany. Antokyany jsou ve vodě rozpustná barviva zralých ovocných plodů, některých druhů zeleniny (např. červené zelí) a květů (např. vlčí mák, růže), takže zodpovídají za modrou barvu švestek. Působí preventivně proti infekci močových cest, potlačují růst bakterií, pomáhají předcházejí celé řadě neurodegenerativních poruch nebo mohou přispět ke zlepšení stavu očí či mozku. Obsažené železo je jedním z nejdůležitějších prvků v lidském organismu. Jeho přítomnost železa je nezbytná pro funkci buněk. Nenápadná měď v seznamu prvků je také velmi důležitá. Měď je důležitou součástí řady enzymů, právě jejich prostřednictvím se zúčastní řady metabolických dějů v našem organismu či buněčného dýchání. Například je nezbytná při tvorbě enzymu superoxidu dismutázy, který patří mezi účinné antioxidanty. Proto pomáhá chránit tkáně před poškozením. Zúčastní se metabolismu aminokyselin nebo sacharidů.

A zinek? Zinek má důležitou úlohu v aktivitách více než stovky enzymů. Je nezbytný pro tvorbu bílkovin a nukleových kyselin. Účastní se tvorby inzulinu. Je důležitý pro normální růst, vývoj reprodukčních orgánů, normální funkci prostaty a hojení ran a popálenin. Jedna ze sloučenin zinku, oxid zinečnatý, má místně působící utišující účinky. proto se používá v pastách či krémech k léčbě kožních defektů a hemeroidů.

Díky obsahu vlákniny a pektinu švestky podporují trávení a jsou užitečné při detoxikaci oblasti stře, ale i při zácpě. Ovocné kyseliny ve švestkách podporují tvorbu slin a žaludečních šťáv a tím zvyšují chuť k jídlu.

Blumy

Na závěr jsem si nechal jeden méně známý druh podzimního ovoce – blumy. Jsou to typické kulovité, žluté, dužnaté plody. Jedná se o plody slivoně blumy (Prunus domestica). Bluma je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Má podobnou chuť jako švestka, ale je více přirostlá ke stopce a rovněž více šťavnatější. Z přírodních látek obsahuje vitamín A, C, E, vitamíny ze skupiny B, draslík, fosfor, železo a vápník.

U blumy rovněž platí, že zlepšují peristaltiku střev, která současně čistí a působí tak preventivně proti ukládání nežádoucích látek ve střevech. Vitamíny C a E patří mezi antioxidanty, které pomáhají chránit náš organismus před nežádoucím vlivem negativně působících volných radikálů z okolního prostředí.