Serotonin

cm skakajici zena

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V naší nervové soustavě sehrávají důležitou roli tzv. neurotransmitery neboli přenašeče nervových vzruchů, protože prostřednictvím nich dochází k přenosu impulzů (informací) mezi jednotlivými neurony, nervovými buňkami. Serotonin je jedním z takovýchto neurotransmiterů, vzniká z aminokyseliny s názvem Tryptofan, a je odpovědný a ovlivňuje především naši náladu a emoce, spánek, ale taky třeba apetit a chuť k jídlu. Pomáhá k vytváření a udržení pozitivních emocí a nálady, udržuje naši náladu v rovnováze, pomáhá nám se spánkem, zmírňuje stavy úzkosti a ulevuje od deprese.

Kromě centrálního nervového systému se serotonin vyskytuje taky v krevních destičkách, ale i v gastrointestinálním traktu. Zde tlumí sekreci žaludeční kyseliny, kontroluje funkci hladkých svalů a podporuje produkci a vylučování žaludečních a střevních sekretů, které napomáhají trávení. Proto jakákoli nerovnováha serotoninu jakožto neurotransmiteru může být příčinou různých zdravotních komplikací a potíží na úrovni gastrointestinálního traktu jako např. syndrom dráždivého střeva a další přidružené potíže (bolest žaludku, zácpa apod.) Serotonin sehrává významnou roli při napětí svalů tím, že podporuje kontrakci hladkého svalstva, což může být důležitým faktorem právě při různých gastrointestinálních potížích.

Kromě toho je důležitým prvkem při krevní srážlivosti; podporuje zúžení cév např. při krvácivých poraněních. Nerovnováha jeho hladiny v organismu resp. jeho nedostatečné vylučování způsobuje zužování (vazokonstrikci) krevních cév v CNS a jejich dilataci na periferii, co má za následek pulzující bolest v podobě migrény.

Významnou funkci má serotonin především v centrálním nervovém systému, protože serotoninové receptory se vyskytují taky v limbickém systému, což je část CNS odpovědná za vznik a regulaci našich emocí a nálady. Z tryptofanu vzniká taky hormon, který se označuje jako melatonin a ovlivňuje spánek. Jeho produkce je citlivá na světlo, proto jeho hladiny ovlivňuje zejména denní světlo, sluneční záření, ale třeba i dlouhý pobyt v tmavých místnostech, nedostatek denního světla během dne, noční směny v zaměstnání, snížené množství denního světla během zimních měsíců apod. Z tohoto hlediska jsou zimní měsíce rizikovým obdobím pro zvýšený výskyt úzkostných nebo depresivních stavů, podráždění, iritability, které se vztahují na hladinu serotoninu. Nedostatečnou hladinu serotoninu, můžeme nepřímo ovlivnit našim jídelníčkem a konzumovat potravu obsahující maso (krůta, losos), mléčné výrobky (některé druhy sýrů, které obsahují bílkovinu tryptofan), vejce, banány, celozrnné pečivo, ořechy, zelenou listovou zeleninu.

Nerovnováha jeho hladiny tedy způsobuje negativní dopady ve výše zmiňovaných funkcích, a tedy nízká hladina serotoninu vede ke vzniku deprese, úzkosti a panickým poruchám, taktéž potížím se spánkem (cyklus spánek-bdění), podrážděností či agresivitou. Jak bylo zmíněno, tím, že serotonin v mnohém ovlivňuje regulaci trávícího ústrojí, jeho narušené vylučování může negativně ovlivňovat chuťové receptory, způsobovat nauzeu (nutkání k zvracení), nevolnost. Avšak i nadměrně zvýšená úroveň serotoninu je pro organismus nepříznivá až život ohrožující a projevuje se tzv. serotoninovým syndromem, pro který je typické zvýšení krevního tlaku a činnosti srdce, třes, zmatenost až bezvědomí.

Takže, jako to bývá se spoustou věcí v životě, i zde platí pravidlo zlatého středu, jakékoli extrémní hladiny serotoninu jsou pro člověka a správné fungování organismu nežádoucí, příp. život ohrožující. Při jakýchkoli výše zmíněných symptomech je nezbytné lékařské vyšetření, kterým je potřeba nejdříve odhalit, zda za příznaky stojí právě změněna hladina serotoninu, nebo nikoli, a podle toho lékař doporučí další vhodný postup a způsob léčby.