Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vědecký výzkum prokázal, že jisté potraviny spouští specifické mozkové látky, které mají přímý dopad na Vaši náladu a to po dobu dvou až tří hodin. Budeme-li více respektovat to, že některé potraviny spouští určité konkrétní procesy v našem mozku, můžeme tak pozitivně ovlivnit naši náladu.
Konkrétní chemické sloučeniny v mozku, známé pod názvem neutrotransmitery, jsou totiž v přímé spojitosti s emocemi. Tyto neurotramitery jsou dopamin, noradrenalin a serotonin. Jsou produkovány v mozku pod vlivem prvků v různých druzích potravy. Serotonin pomáhá kontrolovat chuť k jídlu. Serotonin produkován v mozku nám dodává pocit plnosti a brání nám tak přejídání se. Navíc výzkum Judith Wurtman znovu prokazuje, že serotonin je zásadní i v regulaci naší nálady. Je zjištěno, že pocit ostražitosti a bdělosti (ale bohužel i stresu) je způsobem produkcí dopaminu a noradrenalinu v mozku, zatímco pocit klidu a pozitivní nálady je spojen právě se serotoninem.
Judith Wurtman, výzkumnice a bývalý pracovník MIT (Massachusetts Institute of Technology), autorka knihy „The Serotonin Power Diet“, studuje vliv potravin na produkci serotoninu v mozku. Produkce serotoninu je spojena s konzumací uhlovodanů. Tento výzkum odhalil, že pokud přestaneme konzumovat stravu bohatou na uhlovodany, zastaví se tak i produkce serotoninu. Uhlovodany v potravě, např. chlebu, cereáliích a těstovinách přispívají k dočasné zvýšené produkci serotoninu a tím zklidňují naše tělo. Na druhou stranu potrava bohatá na bílkoviny jako např. tuňák či vejce způsobí dočasnou zvýšenou produkci dopaminu a noradrenalinu a zvyšují tak naší koncentraci a bdělost.
Ženy mají méně serotoninu než muži a dopad stravy nedostatečně bohaté na uhlovodany je tak u nich závažnější. Může přinést pocity podobné PMS (Premenstruační syndrom). Výzkum dokazuje, že pokud budeme přijímat uhlovodany bez proteinů ve specifických částech dne, můžeme tím tak pozitivně ovlivnit produkci serotoninu.
Náš mozek potřebuje bohatou zásobu živin pro jeho bezproblémový chod, a pokud je tento příjem nedostatečný, začnou se objevovat potíže s přímým dopadem na naši psychiku. Uhlovodany jsou důležité pro výrobu serotoninu. Také mnoho dalších živin je pro náš mozek a jeho fungování zásadní.
Celá řada studií například dokazuje, že omega-3 nenasycené mastné kyseliny napomáhají v léčbě deprese, manio-depresivní psychózy, schizofrenie, ADD/ADHD (syndrom hyperaktivity) a demence. Zajímavým zjištěním je také to, že až 31 % pacientů trpící depresí, má nedostatek kyseliny listové.
Další studie ze sedmdesátých let prokázaly vztah mezi nedostatkem vitaminu B1 (thiamin) a pocitem strachu, podrážděnosti, deprese či nervozity. Další výzkum prokázal, že diety s příliš nízkým příjmem tuků mohou způsobovat deprese.
Výkyvy nálad a energie, které lidé často pociťují v průběhu dne, může upravit změna jídelníčku. Je vhodné vyhýbat se potravinám s příliš vysokým glykemickým indexem (především jde o průmyslově vyčištěné cukry, protože jsou příliš rychle vstřebatelné – pozn.). Potraviny s vysokým glykemickým indexem obsahují především cukr a bílou mouku, ale patří k nim například i kukuřičné lupínky.
Potraviny, které jsou tráveny a vstřebávány pomaleji – neboli potraviny s nízkým glykemickým indexem – jako např. minimálně zpracované rozemleté zrno, pšenice, luštěniny, některé ovoce a zelenina, mají nižší dopad na hladinu cukru v krvi a glukóza se tak do krve uvolňuje pomalu. Tím snížíme rychlé výkyvy uvolňování glukózy z potravy do krve – a tím zmenšíme i výkyvy nálad.
Amanda Geary, autorka knih o vztahu mezi jídlem a náladou, objevila tento zásadní vztah mezi dietou a duševním zdravím, když sama bojovala proti duševní poruše. Následně odstartovala projekt „Food and Mood“ („Jídlo a nálada“) ve Velké Británii, on-line portál, který poskytuje informace pro lidi se zájmem o zlepšení duševního a emočního zdraví.
Pouhé snížení příjmu cukru či soli může pomoci některým lidem snížit pocit podráždění. Amanda Geary nazývá tyto látky „stressors“ – stresory, tj. látky podněcují stres a počítá mezi ně i alkohol či kofein. Jsou to látky, které naše tělo krátkodobě nabudí, ale poté se dostaví pocit vyčerpanosti. Stojí za to zvážit, co jíme, protože právě to může mít velice zásadní důsledky na naši náladu. Ne nadarmo se říká, že jsme to, co jíme.