Šeroslepost: vitamíny, příčiny a léčba

oko antioxidanty seroslepost

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Šeroslepost neboli nyktalopie, občas také označována hemeralopie se projevuje zejména zhoršeným nebo zaniklým viděním za šera, obtížemi spojenými s orientací ve tmě či v mlze, pomalejším přizpůsobováním zraku při přechodu ze světla do tmy. Člověk zatížený šeroslepostí pak není schopen ve tmě rozeznat stíny, obrysy, s ubývajícím světlem je pro něj nemožné také řídit. Přitom, šeroslepostí v Česku trpí na tisíce lidí.

Které vitamíny pro oči mají smysl? Jak si s šeroslepostí můžeme poradit doma, a kdy je již nutné vyhledat lékaře?  

Oko – základy

Lidské oko je složeno z povrchové bělimy a rohovky, pod kterými se nachází střední cévnatá část, kam řadíme cévnatku, řasnaté tělísko a duhovku. Vnitřní část utváří světločivná sítnice. Na vnější straně sítnice najdeme tyčinky a čípky. V lidské sítnici se nachází 120–130 milionů tyčinek, tedy asi dvacetkrát více než čípků. Tyčinky jsou zodpovědné za vnímání kontrastů a černobílé mlhavé vidění při nízkém osvětlení. Barevné vidění tyčinky neumožňují, to mají na starost čípky.  

Příčiny šerosleposti  

Za jednu z příčin šerosleposti se udává degradace zrakových tyčinek, kterým chybí zrakový pigment, jenž zajišťuje citlivost na světlo. Pokud není šeroslepost vrozená, vyhýbá se dětem i mladistvým. Ovšem, po 20. věku života bychom měli všichni zbystřit. A pokud je nám jednou tolik, zbystřeme raději dvojnásob. Prvotním varovným signálem může být například pomalejší přizpůsobení zraku při přechodu ze světla do tmy, případně, obrysy ve tmě splývají s okolím, jsou rozmazané, až téměř neviditelné.  

  • Onemocnění rohovky, čočky či zrakového nervu
  • Nesprávná korekce, ať už brýlí či kontaktních čoček
  • Nedostatečná výživa, například chybějící vitamín A
  • Dědičné onemocnění s nedobrou prognózou, tzv. retinitis pigmentosa, kdy dochází k postupnému a nezastavitelnému poškozování sítnice. Pacienti s tímto onemocněním během pár let oslepnou. Naděje však je, a to v podobě kmenových buněk. Ostatně ty teď nově představují radostnou vyhlídku i pro dosud nevyléčitelný diabetes I. typu.  

Kdy už jít k lékaři?  

Pokud se zrak náhle a rapidně zhorší, pokud se začneme hůře orientovat ve tmě, jsme řidiči a sami uznáme, že takto se už nadále volant držet nedá. Přitom, vyšetření u očního lékaře, oftalmologa, není nikterak náročné. Lékař se vyptá na osobní, ale také rodinnou anamnézu, vyšetří zorné pole na tzv. perimetru, pomocí oftalmoskopu pak zkontroluje oční pozadí. Téměř každá ordinace pak vládne také adaptometrem, kdy lékař ověří schopnost adaptace oka na tmu. A konečně, k ruce bude mít lékař pravděpodobně i nyktometr, kterým vyšetří oko „za šera.“  

Šeroslepost získaná  

Tehdy hovoříme o tzv. sekundární šerosleposti, která je častější a může být vyvolána zmíněným nedostatkem vitamínu A, jehož deficit, zvláště pak z dlouhodobého hlediska, může zapříčinit také osychání rohovky. Šeroslepost je též výsledkem podvýživy, poruchy vstřebávání tenkého střeva, případně, často se objevuje při jaterní cirhóze.  

Na vině získané šerosleposti může být dále šedý zákal, degenerativní onemocnění rohovky, zánět cévnatky či sítnice, odchlípnutí sítnice či šedý zákal.   

Ztrácíme se za šera? Nasbírejme borůvky   

Kdybych měla vytipovat jedno z nejléčivějších druhů ovoce světa, jisto jistě bych zvolila borůvky. Nabídnou nám nespočet benefitů, o kterých by se dala sepsat jedna celá kniha. Pokud se však vrátíme k očím, zkusme si říci, proč právě ony. Borůvky povinně konzumovali za druhé světové války váleční piloti, to, aby mohli létat i během ztížených světelných podmínek. Už dávno se totiž vědělo, že borůvky obsahují tzv. antokyany, rostlinné pigmenty, které mají dar pozitivně působit na regeneraci sítnice.  

Antokyany z borůvek upravují průtok krve v kapilárách či větších cévách, což se drobounkým cévám uvnitř oka hodí. Správně prokrvené oko je totiž zároveň i správně vyživené oko. Borůvky se dále podílejí také na ostrosti zraku, čehož můžeme využít, pokud nám již hrozí brýle.  

Za mne jsou borůvky pomocí číslo jedna. Sama mám s nimi velmi dobrou zkušenost. Ať už v podobě čerstvých plodů anebo extraktů, které jsou často důmyslně nakombinovány i s dalšími očními siláky, jako je vitamín E, zinek či lutein. A lutein, to je další oční elixír. 

K borůvkám ještě poslední zmínka. Pokud budete mít několik dlouhých minut k dobru, zkuste zavítat na tyto stránky, kde se o borůvkách dočtete nespočet zajímavých informací.  
Výsledky hledání (medicalnewstoday.com) Píše se zde například, proč už 75 těchto fialových kuliček denně platí za výbornou prevenci před kardiovaskulárními poruchami, ale také nemocemi mozku.  

Antioxidanty: Lutein na oči

Lutein a zeaxantin, ani na ten nemohu zapomenout, neboť se často drží u sebe a svým synergickým efektem jsou doslova balzámem pro náš zrak. Pokud však zaostříme nejprve na lutein, můžeme říci, že patří mezi významné antioxidanty, které řadíme do skupiny karotenoidů. Nachází se v listové zelenině, nejvíce ve špenátu a kapustě, dále též v plodech majících žlutou či oranžovou barvu, ale také bylinách, jako je výborná lichořeřišnice anebo též pampeliška, měsíček lékařský. Z plodů je na lutein bohatá vodnice, avšak, pokud z ní chceme luteinu vytěžit co nejvíc, zaměřme se spíše na její listy.  

Lutein oko celkově zmlazuje, a to zejména u starších osob. Regeneruje sítnici. Uvnitř oka pak vytváří světelný filtr, který ochraňuje oční tkáň před poškozením slunečním zářením. Jednou z jeho předností je také prevence makulární degenerace.  

Jídelníček bohatý na lutein:  

  • Snídaně: Ovesná kaše s pistáciemi a pomerančem, čaj z měsíčku lékařského  
  • Desátá: Žitný chléb, cuketová pomazánka s bylinkami, mrkev 
  • Oběd: Dušený špenát, brambor a vejce 
  • Svačina: avokádový salát s rajčaty a lichořeřišnicí, špaldový bochánek 
  • Večeře: Brokolicová polévka s amarantem a čedarem  

Vitamín A pro zdravé oči

Získaná šeroslepost může být odrazem nedostatku vitamínu A, který najdeme v živočišných produktech, jako jsou játra, maso, vejce či rybí tuk. Provitamínem vitamínu A je betakaroten, z něhož si tělo vitamín A vytvoří. Betakaroten nacházíme v oranžové, žluté či žlutooranžové zelenině, nejvíce pak v mrkvi a paprice. Dalšími výtečnými zdroji budou brokolice, kapusta, špenát, hrášek, řeřicha, mango, papája, meruňky, nektarinky a broskve. Většina těchto plodů je zároveň skvělou zásobárnou luteinu.  

Nezapomeňme na to, že přeměna beta karotenu na vitamín A probíhá díky tuku. Pokud si tedy chceme užít mrkvový salát, přidejme do něj pár kapek oleje, například lněného. Do hráškové polévky můžeme vmíchat kokosové mléko.  

Vitamín A udržuje zdraví sliznic a podporuje tzv. fototransdukci, což je proces, během kterého dochází k přeměně světla na elektrické signály v tyčinkách a čípcích či fotosenzitivních bodech na sítnici oka. Vitamín A je také zodpovědný za zdravý růst rohovkového epitelu.  

Byť se to nezdá, deficitní příjem vitamínu A, případně jeho nedostatečné vstřebávání, je jednou z hlavních příčin slepoty v rozvojových zemích. Ve vyspělých zemích pak deficit zapříčiňuje nejčastěji probíranou šeroslepost, ale také vysychání spojivky a rohovky oka, což může definitivně poškodit zrak. Pokud však degeneraci zachytíme v počátku, funkci oka je možno obnovit.  

Společně s vitamínem A a betakarotenem doporučuji zařadit také zinek, omega 3 a zeaxantin, což jsou další látky nezbytné pro správnou funkci světločivých buněk.  

Zeaxantin  

Když už jsem zmínila lutein, nemohu přidat pár informací o zeaxantinu, který rovněž řadíme mezi významné karotenoidy. S luteinem často tvoří nerozlučnou dvojici a kde je jeden, nachází se pravděpodobně také druhý karotenoid. Oba zodpovídají za zdraví sítnice. K dobré vstřebatelnosti potřebujeme opět přítomností tuku. Pokud budeme servírovat zeleninu, zkusme k ní přidat vždy pár kapek oleje.  

Zeaxanthin v potravinách

Výbornými zdroji zeaxantinu jsou například některé druhy oranžového a červeného ovoce, obilí, paprika, zelí, šafrán, vaječný žloutek, kukuřice, ale také spirulina.  

Studie dokládají, že konzumací jednoho vejce denně se hladina zeaxantinu v plazmě významně navýší oproti skupině, která po sledovanou dobu vejce nekonzumuje. Nemáme-li tedy problémy se zvýšenou hladinou LDL cholesterolu, vejce si užijme na všechny zdravé způsoby.  

Upozornění na závěr: Za snížené viditelnosti na tuzemských silnicích přijde o život každoročně kolem sta osob. Jednu z příčin představuje šeroslepost za volantem. Buďme tedy opatrní a svůj zrak si hlídejme.  

...