Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Věděli jste, že po srdečním a dýchacím svalstvu jsou oči nejvíce zatěžovanou svalovou skupinou? Zrakem přijímáme z okolí více než 90 % informací. Co se týká samotného čtení, jeho rychlost závisí na tom, kolik znaků dokážeme zachytit jedním pohledem a na době trvání jedné fixace. Obojí se dá tréninkem zlepšit. V možnostech člověka je svou rychlost čtení minimálně zdesetinásobit! Pak je ovšem nutné umožnit očím také dostatečný odpočinek.
Sám jsem, ještě za dob vysokoškolských studií, kurzy rychlého čtení pro veřejnost krátce vedl. Dovolím si na úvod dnešního článku citovat z mé vlastní bakalářské práce: „Největší překážkou při výuce rychlého čtení jsou naše představy, jakých výkonů můžeme dosáhnout.“
Většina populace čte rychlostí 100-200 slov za minutu. Metodikou mého učitele, ing. Karla Homoly, bylo možné dosáhnout až na metu 2000 slov za minutu. To někomu může připadat neuvěřitelné, nicméně čistě teoreticky, člověk je schopen přečíst až závratných 18 000 slov za minutu. Co nás brzdí? Nedostatečná práce pravé mozkové hemisféry (převaha lineárního myšlení) a to, že jsme se nenaučili převádět slova do obrazů, symbolů a globálnějších informačních struktur. „Lidská schopnost myšlení několikanásobně převyšuje rychlost čtení,“ píše Zielke (1988: 16).
Román přečtený za dvě hodiny – zážitek jako v kině
Karel Homola říkával, že číst jednu knihu více než jeden den, je v dnešní době, kdy jsme bombardováni ze všech stran stále novými a novými informacemi, dosti nefunkční. Naopak třeba americký prezident Roosevelt byl údajně schopen přečíst denně i tři knihy. Dnes existuje na téma rychlého čtení i řada publikací – velmi čtenářům Celostní medicíny doporučuji se s touto opomíjenou disciplínou seznámit.
Třeba i proto, že rychlé čtení umožňuje lépe se vyrovnat s (informačním) stresem. Nebo proto, že číst rychle je i větší emoční zážitek – pokud se jedná o beletrii, dá se to přirovnat k velmi rychle za sebou jdoucím scénám ve filmu. V neposlední řadě, rychlé čtení a schopnost efektivně pracovat s informacemi rozhoduje o tom, jak úspěšní v životě jsme. Jsou to informace, které hýbou světem – a to ve všech oblastech, i v oblasti péče o vlastní zdraví.
Ať už budeme číst jakoukoliv rychlostí, velmi se našemu zdraví vyplatí dělat při čtení přestávky a dopřát svým očím odpočinek.
Blahodárná oční gymnastika
| Jakákoliv jednostranná činnost pro nás není příliš zdravá. Pokud se příliš dlouho díváme do počítače nebo delší dobu intenzivně čteme, mělo by následovat oční uvolnění neboli tzv. oční gymnastika. Podle Zielkeho bohatě stačí 2 minuty. V ideálním případě zařazujeme oční gymnastiku každou hodinu, ideálně jednou za 20 – 30 minut nebo podle potřeby.
Vstaneme od počítače nebo od knihy a vědomě si odpočineme tím, že se na chvíli zadíváme do dálky, nejlépe do přírody. Samotná oční gymnastika pak spočívá v tom, že těkáme očima v různých směrech: můžeme jimi pohybovat např. 10 x nahoru a dolů, doleva a doprava, a po a proti směru hodinových ručiček. Po skončení oční gymnastiky si oči na chvíli zavřeme a přiložíme na ně jemně dlaně. Celý postup je pro oči úlevou a může i částečně korigovat případné zrakové vady. |
Použité prameny:
Homola, K. (1996): Kurz racionální evoluce pohotového a rychlého čtení. Informační pomůcka pro účastníky kurzu. Brno: Evoluční nakladatelství.
Zielke, W. (1988): Jak číst rychleji a lépe. Praha: Svoboda.