Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
O rozdílech mezi muži a ženami se toho už hodně popsalo a staly se podnětem k různým vtipům, anekdotám a žertům, ať už z pohledu jednoho nebo druhého pohlaví. Co však stojí za těmito rozdíly? Výzkumníci a lékaři již dávno objevili spojitost se strukturou mozku u obou pohlaví do určité míry rozdílnou a tedy odpovědnou za odlišné způsoby reakcí na podněty či situace.
Ženy obvykle komunikují mnohem efektivněji než muži, zaměřují se na takové řešení problému, které je přístupné pro celou skupinu a zároveň používají různé neverbální doprovody, kupříkladu tón hlasu, emoce či empatii. Muži, na druhé straně, jsou obvykle orientováni výkonově, a tak je zaměřená i komunikace, která ne vždy může být pro skupinu srozumitelná; muži jsou méně verbálně zdatní a hůř verbalizují to, co mají na mysli. Taky mají větší potíže porozumět emocím druhých lidí. Zatím co ženy umějí lépe vycítit emoce druhých a odečíst je, muži s tím mají větší potíže a obvykle emoce odečíst nedokážou natolik dobře. Mnohem lépe muži porozumí emocím druhým tak, že jim je musí ostatní přímo říct (jak se cítí, co prožívá – protože to muži prostě nevyčtou). To je dáno i tím, že ženy mají lépe rozvinutý limbický systém, který ovlivňuje emoce, jejich prožívání a porozumění. V partnerstvích to proto často není o tom, že si muž svou partnerku nevšímá, protože zrovna neví, že se cítí tak a tak – a to ne proto, že je nevšímavý z povahy své osobnosti – holt, muži odečítat emoce někdy neumí, nebo umí pouze do té míry, do které jim to umožňuje jejich limbický systém. Ženy to umí naopak mnohem lépe, a proto je pro ně nepochopitelné (a zdrojem partnerských hádek), že je muž „nevšímavý“. Rada mužům: cvičte se v odezírání a odečítání emocích druhých. Rada ženám: buďte trpělivé a shovívavé, když to partnerovi půjde pomaleji nebo hůř.
Muži obvykle řeší problémy a úkoly přes levou hemisféru, která je více analytická, zaměřená na algoritmické řešení úloh, výkonově zaměřená. Ženy mají tendenci při řešení úkolů zapojovat obě hemisféry a problémy tedy řeší kreativněji, zapojují do rozhodování své pocity a komunikaci, za které odpovídá pravá hemisféra. Pravá hemisféra je odpovědná za vnímání prostoru a forem, levá za řeč a myšlení. Muži se tedy orientují pravou hemisférou a učí se novým věcem a řeší potíže levou hemisférou. Ženy, ať už jde o učení se, řešení problémů, mluvení, orientaci v prostoru, používají obě mozkové hemisféry. Ke stejnému řešení se dopracují obě pohlaví, každé svým vlastním způsobem. Rada: Nesnažte se vždy vnutit svůj způsob řešení svému partnerovi/partnerce, protože ho/jí tím můžete pouze zmást. Ona/on může ke stejnému řešení dojít svým způsobem a zapojí k tomu ty hemisféry, které potřebuje.
Matematické dovednosti jsou lokalizované právě v levé, analytičtější hemisféře, což vysvětluje, že muži obvykle lépe zvládají matematické úkoly než ženy. Naopak, podobné centra v temenním laloku pravé hemisféry jsou lépe rozvinuty u žen – ženy jsou kupříkladu citlivější na to, když v noci dítě zapláče, tak to zaregistrují a můžou zakročit. Jde o tzv. „strážné body“, které umožní i z hlubší fáze spánku zachytit pláč dítěte, vzbudit se a jít se věnovat dítěti. Muži tohle všechno přespí, protože i jejich pravá hemisféra „spí“ a nemá tyto strážné body rozvinuté.
I reakce na stres jsou u obou pohlaví odlišné. Muži mají tendenci na stres reagovat formou „útok nebo útěk“. Ženy spíše užívají strategii „spřátelení se či získání informací“. Příčina v těchto rozdílech tkví taky v hormonálním vylučování. Při prožívání zátěže a stresu se vylučuje hormon oxytocin, avšak u žen vylučování estrogenu podporuje účinky oxytocinu ve smyslu uklidnění se a zaměření se na pocity. Na druhé straně u mužů vysoká produkce testosteronu v čase zátěže a stresu tyto efekty oxytocinu tlumí.
Části mozku odpovědné za řeč a jazyk jsou větší a rozvinutější u žen a tedy ženy víc vynikají v předmětech postavených na jazykových dovednostech (např. ve škole), ale taky při pracovních úkolech, které se spojují s užíváním jazykových a řečových dovedností. Muži typicky používají řečové a jazykové dovednosti přes svoji dominantní hemisféru, zatímco ženy zapojují obě hemisféry. Při mozkových mrtvicích mají proto muži víc problémů v této oblasti, protože když dojde k cévnímu infarktu v mozku u ženy, druhá hemisféra do určité míry může poškozené místo a jeho funkce zastat.
Jelikož tedy existují rozdílné způsoby užívání mozkových hemisfér u mužů a žen, vyskytují se při postižení mozku i různé poruchy funkce, které právě s jejich činností souvisejí. Některé se častěji projevují u mužů a jiné se častěji projevují u žen. Muži mají víc sklon k dyslexii a jiným potížím při užívání řeči a jazyka. U žen se potíže spíše váží na pravou hemisféru, která víc zapojuje emoce a prožívání a proto se u žen vyskytují víc různé projevy depresí či úzkosti. Muži (chlapci), na druhé straně víc trpí poruchami autistického spektra, poruchami pozornosti a hyperaktivity (ADHD), či Touretovým syndromem.