Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Možná jste již někdy zaslechli ono magické slovo, adaptogen. Zvláště nyní, v zimních měsících, kdy se celkově snažíme podpořit svou imunitu nejrůznějšími přípravky, stravou, bylinami, ale také technikami, jako je například otužování, zodpovědné, správné dýchání a samozřejmě též pohyb. Sáhnete-li po adaptogenech, zcela jistě učiníte správně, neboť se vesměs jedná o léčivé byliny či houby, které po tisíc let úspěšně používaly tradiční kultury, ať už ta čínská či například ajurvédská. Zmíněné adaptogeny často nemají na růžích ustláno, ba právě naopak, rostou ve vysokých nadmořských výškách, v extrémních mrazech, palčivém suchu, často velmi osamoceny, neboť takové podmínky jen stěží vyhoví základním podmínkám přežití.
Adaptogeny však kromě toho, že dovedou posílit imunitní systém, zvyšují odolnost organismu proti stresovým situacím, ať už hovoříme o traumatickém zranění, úzkosti, tělesné únavě. Adaptogeny také pomohou s mnohem snazším přizpůsobením se náhle vzniklé situaci, novým, ne příliš dobrým podmínkám, kdy nastolí zdravou rovnováhu hormonů a imunitního systému. Možná proto se jim též často přezdívá harmonizátory, tonika, omlazující rostliny, rostliny nesmrtelnosti, látky posilující čchi (životní energii, která je pokládána za hnací energii nejrůznějších životních procesů). Jako zcela jednoduchý příklad uvedu ženšen, který všichni dozajista známe. Planě roste jen na jihu Dálného východu, a to v severovýchodních provinciích Číny a v horské oblasti severní Koreje. Umělé pěstování bývá obtížné, navíc, v kořenu, listech, ale i plodech uměle pěstované byliny je následně detekováno mnohem méně léčivých složek, které nacházíme v kořenech rostoucích doslova nazdařbůh.
S jakými dalšími adaptogeny se můžeme setkat?
Adaptogenů existuje nepočítaně, neb každá země má ten svůj. Severní Korea bude mít ženšen pravý, pro Rusko je typická dřevokazná houba chaga, která prorůstá kmeny sibiřských březových hájů, Jižní Amerika nabídne macu horskou a u nás v Česku se pak můžeme setkat například s rozchodnicí růžovou, lesklokorkou lesklou (dřevokaznou medicinální houbou), bazalkou posvátnou (nutno vypěstovat ze semínek, na českých zahradách se jí však daří), či podobně, jako bazalku posvátnou, lze vypěstovat také pazvonek chloupkatý, kterému se přezdívá ženšen chudých.
Osobně mám velmi ráda rozchodnici růžovou, na kterou se teď podíváme pod drobnohledem.
Rozchodnice růžová
Zajímavostí je, že bylina kvete žlutě, svůj název však získala odvozením od vůně, která se line z rozkrojeného kořene. U nás ji lze pěstovat jako skalničku, dobře se jí daří také na horách. Chceme-li z rozchodnice vytěžit co nejvíce, používáme kořen, starý nejméně 4 roky, který užíváme ve formě odvaru, ale též tinktury. Rozchodnici lze aplikovat po těžkých operacích, kdy výrazně usnadní rekonvalescenci, při rakovině, stresu, těžkém psychickém vypětí. Některé studie dokládají, že regenerace během stresového období je vyšší nežli u ženšenu pravého. Mezi nejúčinnější léčivé látky kořene řadíme flavonoidy, jako je rhodionin, tricin, rosavin, salidrosid, dále zde najdeme heteroglykosidy, steroidní látky, z minerálů nacházíme protirakovinný selen, mangan, měď, zinek.
Rozchodnici dále využijeme při vysoké sportovní zátěži, kdy zlepšuje celkový výkon, napomáhá snazšímu soustředění, zlepšuje též paměť. Bylina posiluje kardiovaskulární zdraví, harmonizuje srdeční rytmus. Při rakovině mírní škodlivé účinky chemoterapie, povzbuzuje imunitu. Při diabetu 2. typu napomáhá udržet správnou hladinu krevního cukru, svou silnou antioxidační aktivitou chrání játra. Bylinu lze doporučit pro celkové posílení, zmlazení, u geriatrických pacientů při dlouhodobém užívání navrací pocit vitality, celkové svěžesti.
Rozchodnici lze též aplikovat při ušních problémech, mírní také TINITUS, podobně, jako další z významných adaptogenů, eleuterokok trnitý (někdy se můžeme setkat s názvem ženšen trnitý).
Z rozchodnice používáme výhradně kořen, byť by nás lákalo využít i květenství, přesněji mnohokvětý chocholík, který se skládá až ze 150 květů. Květ se však vyznačuje téměř nulovým léčivým účinkem. Proto, zaměříme-li se na potravinové doplňky, volme výhradně mezi tinkturami.
Kozinec blanitý
Tuto hezky kvetoucí bylinu řadíme rovněž na seznam významných adaptogenů, které podstatným způsobem upevňují imunitu. Bylina dominuje severní a severozápadní Číně, roste též v Japonsku, jižním Mongolsku, Zabajkalí. Vyhovují jí údolí řek, písečné přesypy, řídké dubové lesy, keřovité porosty na úbočí horských svahů. Z byliny pro svůj povzbuzující účinek upotřebíme opět kořen, který užíváme v odvaru, případně v prášku, který vznikne po namletí sušeného kořene. Někde se kořen rovněž přidává do jídla, podobně, jako například Číňané mísí ženšen s vínem. Kořen kozince se pak chystává s medem, krájí do polévky, přidává k drůbeži, luštěninovým jídlům. Někde se jeho účinek snoubí s dalšími léčivými bylinami, jako je děhel čínský či již výše zmíněný pazvonek chloupkatý.
Bylina je silně energetizující, stejně, jako rozchodnice, nabídne tedy i kozinec tonizující účinky. Odvar rozšiřuje cévy, posiluje srdce, mírní projevy hypertenze. Bylina je silně protizánětlivá, působí jako imunostimulant. Vykazuje též výtečný vliv na játra, funguje jako prevence steatózy. Stejně, jako rozchodnice, i kozinec je vhodnou bylinou během radioterapie, chemoterapie, neboť dodává energii, napomáhá regeneraci, posiluje imunitní systém. Jeho posilující vlastnosti se odrážejí i v podpoře libida, u mužů má pak dobrý vliv na pohyblivost spermií. Zde doporučuji do stravy muže vpustit též víc zinku.
Kozinec zařaďme, cítíme-li se unavení, pod tlakem, v přílišném stresu, vyčerpaní, s imunitou na štíru, také, trápí-li nás otoky, případně zavodnění v oblasti břicha. Léčivka vykazuje silný močopudný efekt, pomáhá též při zánětu ledvin, snižuje výskyt bílkoviny v moči.
Kořen obsahuje polysacharidy, tzv. astragalany, saponiny, beta-sisterol, calycosin, focmononetin, flavonoidy, betain, slizy a též velmi zajímavé množství protirakovinného selenu.
Budete-li si z něj chtít připravit tinkturu, kořen lze též zakoupit, nakrájet, použijete-li kořen sušený, ničemu to nevadí. V obou případech jej zalijete pálenkou, nejlépe 60%. Louhujete 6 týdnů, v temnu, při pokojové teplotě. Následně aplikujete vždy kapku tinktury na kilogram tělesné hmotnosti. Výslednou dávku vydělíte třemi, podáváte ráno, v poledne a večer.
Kozinec lze dobře vypěstovat ze semínek, dobrou zprávou je, že nevyžaduje žádné specifické podmínky. Budete-li si tedy chtít zajistit celoroční porci zdraví, semínka koncem dubna nasypte do řádků.
Osobně bylinám velice věřím, nerada bych však ze své pozice nutriční terapeutky křivdila též stravě. Dávno už vím, že mnohé byliny při pravidelném užívání dokážou nahradit účinek léků. Neplatí samozřejmě vždy, na některé neduhy jsou léky třeba. Zmíním například diabetes 1. typu, zde bychom jen stěží s bylinami kouzlili. U celé řádky nemocí však mohou pěkně fungovat, pokud jim tedy dáme šanci, zapracujeme na svém vnitřním světě, neboť sama věřím, že každá nemoc je jen klíčem ke změně, k radosti, k dalšímu posunu. Nechť se nám tedy daří a jsme tu do jednoho zdraví.