Rezistence na antibiotika

rezistence na antibiotika

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Covidová situace zastínila jiné problematiky, které se současně odehrávají. Média měla během covidu žně. Ať si to každý přebere, jak chce.

Ztráta účinnosti

Nicméně, v listopadu si celý svět připomněl hrozbu ztráty účinnosti antibiotik. Upozornila na to doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu.

Hlavní rozvoj antibiotik začal Flemingovým objevem penicilinu r. 1929. Jeho používání se dostávalo do praxe v průběhu II. světové války a poté se na trhu objevovaly další a další antibiotika. O rezistenci se tehdy nevědělo, respektive se s ní moc nepočítalo, s tím, že by patogenní bakterie, na která jsou antibiotika podávána, postupně mutovala. A je to tak – u bakterií se mění jejich genetické přenosy, takže se stává, že ta bakterie, kterou původně antibiotikum zabíjelo, začne být vůči němu odolná.

A to se jeví v dnešní době jako velký problém, který stále nabírá na síle, jak píše MUDr. Žemličková. Pokud bychom nezměnili své zacházení s antibiotiky, mám na mysli jejich nesprávné a často nadměrné užívání, mohla by mít podle předpokladu odolnost bakterií vůči antibiotikům v roce 2050 na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně.

Přínos projektu osvěty v ČR

Proto v České republice startuje projekt „Prevence antibiotické rezistence“, jehož cílem je šířit osvětu o této problematice.

V listopadu 2021 proběhl Evropský antibiotický den (18. 11.) a Světový antibiotický týden (18.-24. 11.), jejichž ústředním tématem byla právě antibiotická rezistence.

Tímto článkem se přidávám k výzvě o šíření osvěty, neboť v praxi vidím, jak jsou antibiotika nesprávně podávána, a také lze pozorovat jev, že lidé mají doma v zásobě antibiotika, aby si je mohli rychle nasadit (a to kdokoliv v rodině), když na ně přichází „nějaká viróza“ a vidina nepříjemností spojených s nemocí. Také pozoruji negativní okolnosti v tom, že ordinace lékařů jsou přeplněny, a tak je pro pacienta snadnější, když si „preventivně antibiotikum sám nasadí“. Jednou to projde, možná i podruhé, ale potom je zle, nemoc se rozšíří a nastanou komplikace.

Paní doktorka Žemličková dále uvádí:

Navzdory tomu, že odolnost bakterií vůči antibiotikům představuje pro veřejné zdraví globální hrozbu, značná část společnosti se s tímto pojmem ještě nesetkala. To demonstrují také výsledky průzkumu agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021 na vzorku 2000 respondentů reprezentativní populace České republiky ve věku 16-65 let. Prozrazují, že o pojmu „antibiotická rezistence“ u nás neslyšela ani polovina dotazovaných (pouhých 43,5 %). V cílové skupině vysokoškoláků znají antibiotickou rezistenci 2 ze 3 (64,6 %) respondentů.

Počet odolných bakterií se neustále zvyšuje, a to komplikuje léčbu infekčních onemocnění. Farmaceutický průmysl vyvíjí sice nové generace antibiotik, ale odolnost proti nim se současně také zrychluje, a to nemůže jít do nekonečna.

Priorita postupu

Prioritou má stále být takový postup, kdy se mají nejprve vyšetřit stěry ze sliznic a odeslat je na mikrobiologii. Tam zjistí nejen přítomnost bakterie a jak moc je rozmnožena, ale i to, na která antibiotika je vykultivovaná bakterie citlivá a na která je už tato bakterie rezistentní… Jako součást vyšetření má být provedeno vyšetření krevního obrazu a CRP nebo sedimentace.

Objektivní vyšetření lékaře, mikrobiologické a laboratorní vyšetření dávají základ pro správnou úvahu před nasazením antibiotik.

Moje praxe říká, že pokud jsem jako lékař první linie tento postup dodržoval, často se ukázalo, že nebylo třeba antibiotika vůbec nasazovat.

MUDr. P. Šácha

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.