Rakytník – zpracování plodů

Sklizené a neporušené plody můžeme do zpracování skladovat v suchém a chladném skladu. Pokud plody udržujeme v zmraženém stavu, uchovávají své obsahové látky po dobu několika měsíců. Plody, které jsou sklizeny na odřezaných větévkách a nejsou poškozené, se mohou uchovat i 14 dnů jen ve vzdušném a chladném skladu.

Základní zpracování plodů čerstvých nebo roz-mražených ze zahrádky spočívá v jejich rozdrcení, a to v mixeru při malých otáčkách. Drť se dá potom snadno přecedit přes síto, kdy se oddělí šťáva od slupek a semen. Ještě lepší je zpracovávat plody v odšťavňovači s rotační planžetou nebo na robotu s nástavcem Tutti-Frutti, ale pouze v plastovém nebo nerezovém provedení. Šťáva se pak dále zpracovává různými způsoby buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými ovocnými šťávami či dřeněmi. Šťáva je dosti kyselá a výborně doplňuje zeleninu či ovoce, které mají kyselin málo (mrkev, hrušky, jablka). Zbylé slupky a semena se vysuší a jsou surovinou pro výrobu rakytníkového oleje.

Mražené plody rakytníku

Z plodů odstraníme zbytky listů, větévek a trny a plody rozdělíme do mikroténových sáčků po menších dávkách, které budou určeny k dalšímu využití. Při rychlém zmražení můžeme uchovat v plodech po dobu 6-7 měsíců při teplotě -16°C až -18°C všechny jejich cenné obsahové látky (hlavně vitamin C). Teprve po roce skladování se obsah vitaminu C sníží o polovinu.

ŠŤÁVY

Plody na šťávu zpracujeme okamžitě po jejich oddělení z větviček. Odstraníme nemocné a zaschlé plody a ovoce propereme.

Čerstvá šťáva je nejúčinnější formou využití rakytníku. Je přirozeným koncentrátem vitaminů a dalších biologicky aktivních látek. Šťávu vždy skladujeme v temnu, protože jenom tak neztrácí svou původní chuť a významné obsahové látky. Pro použití je nejlepší udělat si vždy šťávu čerstvou, protože když připravená šťáva zůstane jen 15 minut stát, tak se obsažené olejové částečky s dužinou oddělí a vyplavou na povrch kapaliny. Aby byla šťáva opět vzhledná, musí se protřepat.

Přírodní šťáva pasterizovaná neslazená

Vylisovanou nedoslazenou šťávu zahřejeme na 70-80°C a za horka ji rozléváme do předehřátých lahví. Potom naplněné lahve vložíme do vodní lázně a při teplotě 80-85°C pasterizujeme 0,5 l lahve 20 minut a 1 litrové lahve po dobu 25 minut a těsně uzavřeme. Ve velkém můžeme šťávu zahřát ve větší nádobě na bod varu a po 3-4 minutách šťávu rozléváme do předehřátých nádob. Pro zajištění dalšího bezpečného uskladnění je možno ještě zahřátou šťávu v lahvích tepelně izolovat (třeba uložit pod deku), kde se vyšší teplota šťávy udrží. Takto připravenou šťávu skladujte v teplotě do 15°C.

Rakytníko-hrušková šťáva

Příliš sladkou hruškovou šťávu lze s výhodou smíchat s kyselou rakytníkovou šťávou. Uzrálé a na kousky nakrájené hrušky zahřejeme na 50°C a potom vylisujeme v robotu. Získanou šťávu mícháme s rakytníkovou šťávou v poměru 1:1. Podle chuti přislazujeme cukrem. Směs zahřejeme na 75-80°C, naléváme do lahví a pasterizujeme.

Ukázka z knihy Rakytník – Zázračná rostlina, oranžový poklad…

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.