Rakovině se daří bez kyslíku

Dnešní zamyšlení navazuje na článek „Bez kyslíku není život“, který popisuje fyziologické uplatnění kyslíku pro zdravý život, a naznačuje, co se v těle děje, když je v něm kyslíku málo. Mezi nejtěžší situace v životě člověka patří bezesporu rakovina.

Společným znakem většiny případů rakoviny je nízká hladina kyslíku, hypoxie.

  • Otto Warburg, držitel Nobelovy ceny za medicínu, zjistil, že proliferace (šíření) rakoviny nastává bez kyslíku. Rakovinné buňky se přizpůsobují situaci s nízkým obsahem kyslíku a celý proces šíření je dokonce agresivnější. Takové buňky mají tendenci narušovat okolní zdravou tkáň a snadněji se rozšiřovat. V takovém prostředí bez dostatku kyslíku se rakovinné buňky často geneticky deformují (mutují), což onu agresivitu ještě více zesiluje, a pak jde o neovladatelný stav. Vznikají početné nezralé rakovinné kmenové buňky, které jsou „neviditelné“ pro imunitní systém a skrývají se v různých částech těla.
  • Profesor Gregg Semenza z Johns Hopkins Kimmel Cancer Center v Marylandu v USA napsal: „Máme ještě hodně otázek, které je třeba zodpovědět, ale již nyní víme, že hypoxie, to je prostředí v tkáních, kde je nedostatek kyslíku, které nacházíme například u pokročilého stadia rakoviny prsu, vyhovuje rakovinným kmenovým buňkám. Podle profesora Semenzy „může chemoterapie zničit víc než 99 % rakovinných buněk v nádoru, ale nedokáže zničit malou populaci rakovinných kmenových buněk, jež jsou zodpovědné za následující relapsy a metastázy rakoviny“.

Klíč k pochopení

Rakovina používá hypoxii jako ochranný štít proti radioterapii a chemoterapii. Čím je hypoxie hlubší, tím více rakovina odolává léčbě. Kyslík má tedy velmi významný vliv na léčbu a hypoxie představuje vážnou překážku úspěšné terapii.

Radiační terapie

Je proti rakovině s hypoxií méně účinná, protože záření potřebuje reagovat s kyslíkem uvnitř rakovinné buňky, aby narušilo schopnost rakovinných buněk se množit. Když je rakovinná buňka hypoxická, záření ji nedokáže účinně zničit. Při běžné radioterapii jsou oblasti nádoru s vysokou koncentrací kyslíku až trojnásobně citlivější na léčbu než v oblasti bez kyslíku.

Chemoterapie

Hypoxie ji sabotuje, způsobuje neschopnost organizmu na ni reagovat. Účinnost protirakovinných léků v místech, kde působí rakovina, je omezena nízkou hladinou kyslíku a kyselým prostředím rakoviny v důsledku anaerobní glykolýzy, protože některé chemoterapeutické léky vyžadují kyslík k vygenerování volných radikálů, které zabíjejí rakovinné buňky, ale v případě, kdy je v místě rakoviny hypoxie, jsou neúčinné.

Kritický faktor

Lze tedy říci, že hypoxie při probíhajícím rakovinném procesu je kritickým faktorem, jenž

  • podporuje recidivu zhoubnosti nádorů a
  • působí negativní odpověď na většinu léčebných procesů rakoviny.

Dodávat kyslík

Člověk by si tedy mohl říci: Dobře, budu tedy vdechovat kyslík, tím zlepším ony parametry a moje léčení bude mít větší efekt.  Žel, skutečnost je poněkud jiná. Vdechujeme vzduch, který obsahuje asi 21 % kyslíku, ten se váže na červené krvinky a malé množství je rozpuštěno v krvi. Ale je třeba vzít v úvahu fakt, že červené krvinky mají omezenou transportní kapacitu vázání kyslíku. I kdybychom vdechovali 100 % kyslíku, transportní kapacita červených krvinek se tím nezvýší. Po dobu aplikace se zvýší množství kyslíku rozpuštěného v krvi, ale nezvýší se kyslík vázaný v krvinkách. Množství rozpuštěného kyslíku v krvi je určeno atmosférickým tlakem. Z toho vyplývá, že vdechování 100 % kyslíku za normálního tlaku nemá u normálně dýchajícího člověka z fyzikálního hlediska prakticky žádný efekt.

  • Jisté zlepšení poskytují hyperbarické komory, když nabízejí kyslík v přetlaku. Při zvýšení tlaku nad úroveň tlaku atmosférického na dvoj- až trojnásobek dochází ke zvýšení množství kyslíku rozpuštěného v krvi, a tento kyslík se snadněji dostane do oblastí nepřístupných červeným krvinkám. Tím se zlepší zásobení kyslíkem do tkání postižených hypoxií.
  • Zkoumá se také fyziologie účinku kyslíku, který se dostane do těla prostřednictvím kyslíkem přesycené vody, a to ve formě koupelí a vtírajících gelů a také pitím vody bohaté na kyslík.

Tedy určité mechanizmy jsou známy, nicméně v případě rakoviny jde již jen o řešení následku. A je zřejmé, že k hypoxii nedochází náhle, nýbrž ji lze obvykle považovat za následek dlouhodobého nedostačujícího způsobu dýchání.

Raději tedy volám po prevenci, píši i tento článek, abych ukázal, jak je důležitá systematická péče o dobré dýchání, cvičení, pohybovou aktivitu, procházky v lese, chození NORDIC WALKING, pitný režim, vyvážené stravování, boj s oxidativním stresem. Dále je nutno omezit sezení u počítače a televize, při němž se evidentně projevuje takzvané mělké, povrchové dýchání, jež bývá na škodu vůči zdraví; vyhovuje naopak nemoci, na jejímž konci je rakovina.

MUDr. Pavel Šácha

MUDr. Pavel Šácha

Jsem zastáncem takové medicíny, která postupuje podle pojmenované příčiny. Napřed musí být vyjasněno, co přesně se má léčit, a pokud se to nestane, pak jde o ošetřování jen obecné, nespecifické a samozřejmě s nejistým účinkem.
Líbil se vám článek? Sdílejte ho!
Zpět nahoru