Radost a rovnováha v jídle (Mgr. Ivana Stenzlová)

mančíková e1601890824230

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Co je to tzv. Pravidlo pěstí a v čem je pro nás tak důležité? Jak uvést své tělo pomocí jídla do rovnováhy a co pro nás a naše zdraví znamená? Jak si dát do pořádku střeva? A proč je cukr horší než tuk? Na tyto a další otázky odpovídá mikrobioložka a odbornice na integrativní výživu Mgr. Ivana Stenzlová, která se 15 let věnuje studiu západní a východní (čínské) dietiky, přednáší, pořádá kurzy pětielementového vaření, je autorkou Metody metabolické rovnováhy, autorkou projektu Vitální kuchyně do gastronomických zařízení, autorkou nespočtu pětielementových  receptů, autorkou  knižního bestselleru DEJ TĚLU ŠANCI k přirozené rovnováze štíhlosti a zdraví a v loni vydala knihu pro ženy středního věku ŠANCE PRO ŽENU 40+ jak vyladit svou váhu, hormony, výživu a zdraví. Od jara 2021 startuje svůj nový projekt Školu pětielementového vaření a integrativní výživy pro veřejnost i odborníky.

Paní Stenzlová, jak znovu získat z jídla radost a nastolit v těle rovnováhu?

Tak tato otázka je velmi široká, stručně ji objasňuji v blogovém příspěvku na svém webu, ale především v mých dvou knihách.  Jídlo je jednoznačně RADOST!  A to z mnoha důvodů. Správně sestavené a zdravé jídlo je jednou z nejzásadnějších možností, jak si udržet dlouhodobě pevné zdraví a štíhlost, a to je jistě důvod k radosti.

Zdravé jídlo rozhodně není omezování, spíše naopak. Je to dopřávání si toho nejlepšího, těch nejlahodnějších chutí z přirozených potravin, které miluje nejen naše tělo, ale i naše chuťové pohárky. Jídlo je neskutečně krásný a pozitivní zážitek, který můžeme zažívat každý den, a přitom mít ty nejlepší pocity, že děláme tolik dobrého pro sebe. Další radostí, kterou nám jídlo přináší, je možnost strávit neopakovatelné chvíle u dobrého jídla s našimi nejmilejšími. Jídlo je totiž i velká společenská událost, kterou by každá rodina měla zažívat alespoň jednou denně, třeba u večeře.

A jak nastolit v těle jídlem rovnováhu?  V mých knihách vysvětluji, proč rovnováha je pro naše zdraví zásadní a co to pro nás znamená, když ji ztratíme. Její opětovné nastolení je jediná možná cesta k dlouhodobě udržitelnému zdraví. V knihách se konkrétně zabývám rovnováhou metabolických hormonů, mikrobiální rovnováhou a rovnováhou chuťovou. To jsou rovnováhy, které si můžeme velice snadno vybudovat přes správné jídlo a je úplně jedno, jaký směr stravování propagujeme. Základem je, aby jídlo, které konzumujeme bylo v souladu s individuálními potřebami našeho těla, aby nešlo proti němu.  Rovnováhu nastolíme přes dostatečně syté a výživné jídlo, tak jednoduché to je!

Jaké potraviny nám škodí a rovnováhu narušují?

Nejvíce rovnováhu narušují průmyslově upravené potraviny bez živin (bílá mouka, bílý cukr, soft drinky, průmyslově upravené živočišné produkty, průmyslové oleje a všechna aditiva, která obsahují). Tyto potraviny dávají tělu chybné signály a přeprogramovávají jeho přirozený chod do režimu vedoucího k nemocem.  Vedle správného výběru kvalitních potravin, je stejně důležité umět si jídlo na talíři správně složit pro zdravou hormonální odezvu.

Co tedy jíst?

Jíst bychom měli především to, z čeho prospíváme, cítíme se plní energie, máme pozitivní psychiku, zdravý mikrobiom a silnou imunitu. Platí obecné principy toho, co jíst pro nás pro všechny, tedy jíst základní průmyslově neupravené nebo jen minimálně upravené potraviny. Ale protože jsme každý naprosto individuální osobnost, je potřeba přihlédnout i k individuálním potřebám našeho těla. Tady narážím na moderní stravovací směry, které mají na jedné straně dobrou myšlenku spojenou s výběrem kvalitních potravin, ale na druhé straně se vymezují k určitým skupinám zdravých potravin. 

Je nutno přiznat, že neexistuje stravovací směr, který by byl vhodný pro všechny. Není to fyziologicky možné. Evolučně jsme se vyvíjeli v různých podmínkách, které také ovlivnily naše metabolismy. Z toto důvodu nemůžeme být všichni masaři anebo vegani. Je potřeba si najít svou vlastní cestu a vybrat ty základní a kvalitní potraviny, které prospívají právě mně. A tady vidím velké rezervy, lidé experimentují a často naprosto zbytečně vyřazují ze svého jídelníčku spoustu nutričně hodnotných potravin jenom proto, že jim to vybraný stravovací směr přikazuje. To určitě není správná cesta, jelikož redukce výživných potravin se rovná redukci živin. A naše zdraví stojí a padá na živinách. Místo redukce potravin, doporučuji připravit si je tak, aby byly pro nás bezpečné. Toto téma vysvětluji v obou mých knihách.

Jaké potraviny je podle Tradiční čínské medicíny vhodné jíst nyní na podzim?

Ve své práci propojuji nejmodernější poznatky z oblasti biologie, medicíny a výživy s poznatky tradičního léčitelství a dietiky, konkrétně pětielementovou kuchyní, která vychází z principů TCM. Právě pětielementová kuchyně mě naučila dívat se na výživu nejen z pohledu živin. Potraviny, které jsou zdrojem živin, totiž dokážou ještě daleko více, než „jen“ vyživit. Dokážou naše tělo ovlivňovat svým chuťovým a termickým účinkem a tím nám umožnit stravování podle ročního období a podle momentálních potřeb našeho těla.

Dobrým příkladem pro momentální potřeby našeho těla je např. snížená funkce štítné žlázy. Z pohledu TCM jde o převahu jinu v těle, a proto je velice důležité např. přes správně termicky zvolené potraviny posilovat jang.  Zdraví je totiž z pohledu TCM rovnováha jinu a jangu, kterou můžeme mimo jiné získávat přes správný výběr potravin. Podobně je tomu i se střídáním ročního období. Nestačí jíst jen obecně výživné potraviny, ale je potřeba jídlo přizpůsobit venkovním teplotám. Podzim je období, kdy jin pomalu a jistě začíná získávat na převaze, a proto je potřeba do našeho jídelníčku zařadit potraviny tzv. jangující – zahřívající potraviny, které navíc budou posilovat a harmonizovat funkční orgánový okruh, jež je k podzimu přiřazen a tím jsou plíce-tlusté střevo. Proto na podzim doporučuje pětielementová kuchyně zařadit více prohřívajícího koření jako je zázvor, kardamom, hřebíček, korinadr, muškátový oříšek, kmín, masalu (směs koření), ale i sušené bylinky jako je oregáno, tymián, rozmarýn, bobkový list, majoránka a další. Z potravin, které bychom na podzim měli hojněji zařazovat jsou cibuloviny, bílá ředkev, ředkvičky, květák, drůbež, malou divokou zvěř a z obilnin např. rýži.

Co se týče podzimních receptů, určitě doporučuji polévky, fermentované obilné kaše na sladko i slano s dostatkem kvalitních bílkovin a určitě jídla z jedné pánve. Recepty na tyto pokrmy najdou čtenáři v mých knihách. Co určitě na podzim nedoporučuji, je suchá chlebová strava, nadměrná konzumace syrové zeleniny a mléčných výrobků.

Co je to Pravidlo pěstí? Někteří čtenáři jsou zvyklí počítat kalorie a gramy: Jaké si mají představit přibližné množství například brambor, rýže nebo žitného chleba, které odpovídá jedné pěsti (v gramech)?

PRAVIDLO PĚSTÍ je základním pilířem mé práce a programu, který jsem nazvala METODA METABOLICKÉ ROVNOVÁHY. Pravidlo pěstí má vnést do stravování právě tu často chybějící lehkost a nadhled, ale přesto funkční řád. Současná doba udělala z výživného stravování matematiku a statistiku. Vzala lidem právě tu zmiňovanou radost, kterou tolik při jídle propaguji. Jídlo se pro mnohé, kteří se chtějí stravovat zdravě a chtějí stravou např. redukovat váhu, stalo bičem. Zaměstnává je od rána do večera, počítání, odvažování a měření jim dělá ze života peklo, a přitom nic z toho není potřeba. Dávno v minulosti žádné kalorie lidé neznali, a přesto byli štíhlí. Kalorie ještě zdaleka nic nevypovídají o výživné hodnotě jídla, jsou pouze nějakým číslem. Ale tělo se rozhodně podle čísel neřídí, podléhá úplně jiným zákonitostem. Stačí si jídlo plné živin poskládat tak, aby vedlo ke zdravé hormonální odezvě, což znamená, aby nám po jídle razantně nestoupla hladina ukládacího hormonu inzulínu. Právě vysoká hladina inzulínu v krvi roztáčí spirálu nerovnováhy metabolických hormonů, která vyústí v nadváhu, obezitu, zdravotní potíže a v konečné fázi nemocí.

Právě Pravidlo pěstí nás učí si složit vyvážené jídlo, které povede ke zdravé hormonální odezvě a ke kvalitnímu spalování. Už žádné vážení, jen naše pěsti! Jak by měl vypadat zdravý talíř podle Pravidla pěstí? Porce přílohy by měla být přibližně ve velikosti naší jedné pěsti. Za zdravou přílohu považuji škrobovou zeleninu nebo fermentované původní obilniny, kam spadá i kváskový chléb. Porce bílkovin (rostlinných nebo živočišných) by měla odpovídat také jedné naší pěsti nebo dlani bez prstů. Součástí talíře by měly být dále 2 pěsti neškrobové zeleniny podle ročního období, buď syrové nebo tepelně upravené či obojí. Takto složený talíř vede k dobrému nasycení, nezvyšuje hladinu krevního cukru a následně inzulínu a obsahuje dostatek nejen makroživin (sacharidů, bílkovin a tuků) ale i tolik potřebných mikroživin (vitamínů, minerálů, antioxidantů, stopových prvků, enzymů) a vlákniny. Pravidlo pěstí podrobně vysvětluji ve svých knihách, kde také uvádím, že v případě, když po takto složeném talíři se nedostaví dostatečný pocit sytosti, můžeme si navýšit množství neškrobové zeleniny a přiměřeně navýšit i množství bílkoviny. Porci přílohy už nenavyšujeme! Důležitý je pocit zasycení, od něho se odvíjí i další chutě. V případě, že nejsme dostatečně zasycení, nastupuje dojídání a chutě na sladké, a to jsme tam, kde být nechceme. Pravidlo pěstí doporučuji uplatňovat na oběd a na večeři. Pro snídaně platí, porce zdravých sacharidů by měla být stejně velká jako porce zdravých bílkovin. To je pravidlo i pro svačiny, které nejsou nutné, ale pro toho, kdo je na cukrové houpačce (trpí chutěmi na sladké, odpolední únavou, večer vlčím hladem a přejídáním), jsou svačiny zásadní.

Ve Vaší knize Děj tělu šanci se věnujete i tomu, jak si dát do pořádku svůj mikrobiom. Prozradíte nám, v čem tkví úplný základ, jak o svá střeva pečovat a jak zlepšit svoje trávení?

Jíst pro mikrobiální rovnováhu je dalším důležitým pravidlem, kterému své klienty učím. Mikrobiální rovnováha znamená rovnováhu mezi zdraví prospěšnými a patogeními mikroorganismy. Jak víme, střevo je obrovským orgánem zodpovědným za vstřebávání živin. Žije zde 100 biliónů baktérií, které musíme vyživovat. Tyto bakterie potom pracují pro nás a produkují pro naše zdraví další důležité živiny jako jsou např. mastné kyseliny s krátkými řetězci, vitamíny a další důležité látky. Kromě toho střevní mikroflóra představuje 80 % našeho imunitního systému. V případě, že je ve střevě mikrobiální nerovnováha a převažují patogenní mikrobiální kmeny, dochází k poruchám zdraví na mnoha úrovních, např. nefunguje správné střebávání živin. S touto poruchou souvisí nemožnost redukovat váhu, detoxikovat tělo nebo zajistit zdravé fungovaní našich mitochondrií, následky jsou nedozírné. Navíc nerovnováha střevního mikrobiomu většinou vede k problematice propustného střeva (leaky gut syndrom). Jednoduše řečeno, bez zdravého mikrobiomu zdraví vybudovat nelze.

Zlepšit kondici střevního mikrobiomu můžeme velmi snadno a výživa v tom opět sehrává velmi zásadní roli. Doslova v každém soustu, které konzumujeme, bychom si měli být jistí jeho prospěšností nejen pro naše buňky, ale i pro naše střevní nájemníky.  Pro vybudování zdravého mikrobiomu platí obecné a známé pravidlo, tj. nutnost redukovat konzumaci bílého cukru a bílé mouky na naprosté minimum a samozřejmě i konzumaci všech průmyslově upravených potravin, které naopak vyživují nepřátelskou mikroflóru. Dostatek vlákniny neboli mikrobiomem zužitkovatelných sacharidů (MZS) ve stravě je základním pravidlem pro vybudování zdravé střevní mikroflóry. Funkční mikrobiom je ten, který obsahuje co nejvíce zdraví prospěšných bakteriálních kmenů, proto pestrost v jídle je další důležitou podmínkou. Dále minimalizování příjmu antiživin je velmi zásadní pravidlo pro zdravé střevo. Možná právě proto se v současné době ocitly celozrnné obilniny a luštěniny na pranýři. Ve svých knihách ale vysvětluji, že vyškrtnutí těchto prastarých a výživných plodin z našeho jídelníčku, znamená živinové omezení pro nás i pro naše nájemníky.

Řešením pro odstranění antiživin je FERMENTACE! Tématu, jak správně fermentovat všechny suché plody včetně semen a ořechů, se věnuji v obou mých knihách.  Ostatně není to nic nového, tyto postupy využívali už naši předkové.  V moderní uspěchané době máme pocit, že namáčení a klíčení je pouze přežitek. Bohužel však s celozrnnými nefermentovanými potravinami konzumujeme i velké množství antiživin, které neprospívají našemu střevnímu prostředí.  Naopak fermentované potraviny jsou nejen bezpečné, ale navíc velmi výživné a syrové formy kvašených potravin obsahují veliké množství probiotik, které posilují tábor prospěšných bakterií ve střevě. Probiotické potraviny by měly být součástí každodenního jídelníčku (pickles, kvašené zelí, kimči, jablečný ocet, umeocet, vodní nebo mléčný kefír). V případě, že ale naše střevní prostředí je natolik poškozené a došlo již k propuknutí chronické choroby, je žádoucí užívat probiotika vyrobená přímo na míru. Tady doporučuji svěřit se do péče týmu odborníků pod vedením pana RNDr. Petra Ryšávky, který se touto problematikou zabývá.

A pokud jde o zdravé trávení, k tomu můžeme přispět např. před jídlem „frťánkem“ šťávy z kysaného zelí nebo lžičkou jablečného nepasterizovaného octa, které obsahují vedle probiotik i velké množství enzymů podporujících trávení.

Hodně lidí má dnes také zvýšený cholesterol. Jak ho podle Vás nejlépe snížit? Které potraviny přestat konzumovat, a které do jídelníčku zařadit? 

Téma o cholesterolu by bylo na samostatný příspěvek, ale pokusím se stručně několik zásadních informací. Cholesterol je jednou z nejdůležitějších látek v našem těle a bez něho bychom nemohli žít. Tělo si cholesterol tvoří v játrech, je nepostradatelný především pro tvorbu buněčných membrán, pro výrobu steroidních hormonů, pohlavních hormonů a hormonů stresových. Právě stres, který prožíváme téměř denně, vede ke zvýšené produkci stresových hormonů a tím i ke zvýšené produkci cholesterolu, který je na jejich výrobu nezbytný. Snižovat hladinu cholesterolu uměle zvenčí medikamenty, znamená zasahovat do přirozeného cyklu těla.  Výsledkem zbytečného nadužívání léků na snížení cholesterolu je to, že se neumíme vyrovnávat se stresem.

Mnoho vědeckých studií potvrdilo, že ovlivňovat hladinu LDL cholesterolu zvenčí, tedy stravou, není možné. Pokud jíme potraviny, které cholesterol obsahují, játra produkci snižují a naopak.  Hrozbou se cholesterol stává tehdy, jestliže jsou naše cévy poškozeny zánětem, v tom případě je cholesterol společně s triglyceridy tzv. záplatují a cévy sklerotizují. To je velkým rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Tím nebezpečnějším jsou v tomto případě, triglyceridy a jejich zvýšená hladina v krvi. Právě konzumace průmyslových cukrů v potravinách a nápojích (včetně fruktózových sladidel) vede ke zvýšené hladině triglyceridů a ke zvýšenému riziku srdečních chorob.

Z výše uvedeného vyplývá, že od katastrofy nás opět může zachránit jedině plnohodnotný a výživný jídelníček.

Také píšete, že nebezpečím je pro nás tuk, který se ukládá v oblasti břicha. Jak se zbavit jeho?

Ano, viscerální neboli břišní tuk, je jedním z nejnebezpečnějších tuků vůbec a také původce bezprostředně život ohrožujících – kardiovaskulárních chorob.  Je potřeba si uvědomit, že tím tichým zabijákem zdaleka není nadměrná konzumace živočišných tuků, ale nadměrná konzumace průmyslových cukrů. Živočišné tuky nám byly desítky let prezentovány jako hlavní původci většiny chorob, a přitom stejně jako sacharidy slouží pro výrobu energie v mitochondriích. Jsou vlastně takovým naším benzínem, dokonce daleko bezpečnějším benzínem, než je cukr. Naše pozornost byla ale dlouhé roky upřena na živočišné tuky a kvalitní potraviny jako vejce, máslo, sádlo, šlehačka, tučné mléčné výrobky, se staly našimi nepřáteli. Zato škroby a jídla z nich ovládly náš jídelníček. Dokonce i jogurt, který obsahoval přirozeně tuky byl označován za nezdravý, zato jogurt plný škrobu, byl v pořádku. Tuková hysterie nás dostala na scestí a výsledkem je masivní nárůst všech civilizačních chorob. 

V případě, že konzumujeme veliké množství průmyslových cukrů a škrobů a naše jaterní a svalové buňky je již odmítají zabalovat, zůstávají nám v krvi volné cukry, které jsou v játrech metabolizovány na triglyceridy, jež se ukládají v oblasti břicha jako viscerální tuk.  Zdrojem tohoto tuku jsou také nápoje slazené kukuřičným (fruktózovým) sladidlem. A nesmíme zapomínat ani na stres!

Myslím, že z toho, co již bylo řečeno, je odpověď, jak z toho ven, nadmíru jasná. Není náhoda, proč jsem pro vysvětlení všech těchto výživových omylů napsala mé dvě knihy, proč dlouhé roky pořádám mé kurzy pětielementového vaření, proč aktivně inspiruji čtenáře na svém FB profilu a webu, a proč od příštího roku startuji nový projekt ŠKOLU PĚTIELEMENTOVÉHO VAŘENÍ A INTEGRATIVNÍ VÝŽIVY.

JE ČAS ZAČÍT SE AKTIVNĚ A VĚDOMĚ STARAT O SVÉ TĚLO NA VŠECH JEHO ÚROVNÍCH. TO JE JEDINÁ A SPRÁVNÁ CESTA PRO SPOKOJENÝ, DLOUHÝ A PŘEDEVŠÍM RADOSTNÝ ŽIVOT.

Moc Vám děkuji, paní Stenzlová, za rozhovor a přeji vše dobré!

Webová stránka Ivany Stenzlové: https://www.ivanastenzlova.com/