Ptačinec prostřední (ptačinec žabinec, Stellaria media)

Tato rostlina patří do čeledi hvozdíkovitých. Druh Stellaria zahrnuje asi 100 druhů, které rostou převážně v Eurasii a na západě Severní Ameriky, několik málo druhů i v horách ostatních světadílů. V ČR téměř na celém území hojný, v horských oblastech obvykle na místech ovlivněných lidskou činností. Původně rozšířen zřejmě v Eurasii, v současnosti roste téměř po celém světě včetně polárních oblastí.

Roste jako plevel na obnažených, narušených místech, na rumištích, polích, v zahradách, parcích a rozvolněných, nakypřených trávnících. Je také známým plazivým plevelem na zahrádkách. Latinské rodové jméno je odvozeno z hvězdovitého tvaru koruny ptačinců. Je to jednoletá, 5 až 40 centimetrů vysoká bylina. Lodyha je vystoupavá nebo poléhavá, v uzlinách kořenující, s 1 (zřídka se 2) řadou chlupů. V České republice je rozšířen téměř na celém území. Vyskytuje se hojně, v horských oblastech obvykle na místech ovlivněných lidskou činností. Původně byl ptačinec rozšířen zřejmě v Eurasii, v současnosti roste téměř po celém světě včetně polárních oblastí.

Z účinných látek obsahuje třísloviny, saponiny, minerální soli, organické kyseliny, vitamín C a E, karotin, tanin, sliz, hořčiny a zřejmě další ještě neprozkoumané látky. Sbírá se nať (Herba stellariae) a to od konce dubna. Droga má účinky močopudné, užívala se v lidovém léčitelství na “čištění krve”, na nejrůznější kožní choroby (lupenka, ekzémy, vředy, vyrážky), staví krvácení, zevně se aplikuje při revmatismu, v minulosti se rovněž v lidovém léčitelství užívala i při TBC.

Používá se čerstvá šťáva z nati, také jako balzám, v kombinacích se někdy méně užívá i odvar (na vnější užití) a zřídka nálev – balzám a čerstvá šťáva jsou účinnější. Nejčastěji se užívá čerstvá šťáva z umleté natě, které se obvykle podává 4x denně 1 čajová lžička. Kašovité obklady z mletých čerstvých bylin se osvědčily na atopické ekzémy nebo některé formy lupénky. Odvar z ptačince se užívá na plicní a bronchiální choroby, usnadňuje vykašlávání hlenů, zastavuje krvácení z plic. Možností záměny je poměrně mnoho: mateřka trojžilná je velice podobná vzhledem i velikostí, roste převážně v bukových lesích, ale najdeme ji i pod smrkem a v dalších listnatých lesích. Odlišíme ji jednak stanovištěm a jednak podle tří žilek na lístku. Další podobné rostliny, ptačinec hajní a křehkýš vodní rozlišíme velikostí listů, které jsou větší, 2 – 5 cm. Dalším záměnám se dá vyhnout sledováním tvaru listů.

Zpět nahoru