Ptačinec prostřední (ptačinec žabinec, Stellaria media)

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Tato rostlina patří do čeledi hvozdíkovitých. Druh Stellaria zahrnuje asi 100 druhů, které rostou převážně v Eurasii a na západě Severní Ameriky, několik málo druhů i v horách ostatních světadílů. V ČR téměř na celém území hojný, v horských oblastech obvykle na místech ovlivněných lidskou činností. Původně rozšířen zřejmě v Eurasii, v současnosti roste téměř po celém světě včetně polárních oblastí.

Roste jako plevel na obnažených, narušených místech, na rumištích, polích, v zahradách, parcích a rozvolněných, nakypřených trávnících. Je také známým plazivým plevelem na zahrádkách. Latinské rodové jméno je odvozeno z hvězdovitého tvaru koruny ptačinců. Je to jednoletá, 5 až 40 centimetrů vysoká bylina. Lodyha je vystoupavá nebo poléhavá, v uzlinách kořenující, s 1 (zřídka se 2) řadou chlupů. V České republice je rozšířen téměř na celém území. Vyskytuje se hojně, v horských oblastech obvykle na místech ovlivněných lidskou činností. Původně byl ptačinec rozšířen zřejmě v Eurasii, v současnosti roste téměř po celém světě včetně polárních oblastí.

Z účinných látek obsahuje třísloviny, saponiny, minerální soli, organické kyseliny, vitamín C a E, karotin, tanin, sliz, hořčiny a zřejmě další ještě neprozkoumané látky. Sbírá se nať (Herba stellariae) a to od konce dubna. Droga má účinky močopudné, užívala se v lidovém léčitelství na „čištění krve“, na nejrůznější kožní choroby (lupenka, ekzémy, vředy, vyrážky), staví krvácení, zevně se aplikuje při revmatismu, v minulosti se rovněž v lidovém léčitelství užívala i při TBC.

Používá se čerstvá šťáva z nati, také jako balzám, v kombinacích se někdy méně užívá i odvar (na vnější užití) a zřídka nálev – balzám a čerstvá šťáva jsou účinnější. Nejčastěji se užívá čerstvá šťáva z umleté natě, které se obvykle podává 4x denně 1 čajová lžička. Kašovité obklady z mletých čerstvých bylin se osvědčily na atopické ekzémy nebo některé formy lupénky. Odvar z ptačince se užívá na plicní a bronchiální choroby, usnadňuje vykašlávání hlenů, zastavuje krvácení z plic. Možností záměny je poměrně mnoho: mateřka trojžilná je velice podobná vzhledem i velikostí, roste převážně v bukových lesích, ale najdeme ji i pod smrkem a v dalších listnatých lesích. Odlišíme ji jednak stanovištěm a jednak podle tří žilek na lístku. Další podobné rostliny, ptačinec hajní a křehkýš vodní rozlišíme velikostí listů, které jsou větší, 2 – 5 cm. Dalším záměnám se dá vyhnout sledováním tvaru listů.