Psychologie barev

cm balonky

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Anglický vědec Sir Isaac Newton ve svém zkoumání v roce 1666 objevil fenomén, ve kterém když světlo projde přes skleněný hranol, tento pouhý bezbarvý paprsek, který jinak nevidíme, se rozdělí do všech nám známých viditelných barev. Další experimenty pak ukázaly, že tyto světelné efekty a barvy se můžou vzájemně kombinovat. Například červené světlo dohromady se žlutým vytváří oranžový odstín.

Psychologické efekty barev na člověka se odrážejí především ve vnímání, percepci určité barvy. Takovéto vnímání je do určité míry subjektivní (pro někoho může třeba meruňková barva být velice příjemná, jinému navozuje spíše nelibé pocity), avšak některé efekty barev mají univerzální význam, čili jsou pro nás všech relativně podobné. Kupříkladu barvy v červeném spektru a jejich odstíny – čili rudá, oranžová a žlutá – na nás působí jako varování, upozornění, nebezpečí. Taky v přírodě jsou nebezpečná zvířata obvykle výrazně zbarvená těmito barvami se snahou říct „Nesněz mě, jsem jedovatá“. Příkladem jsou různé amazonské žáby, hmyz, ještěrky, ryby apod. Proto i všechny výstražní signalizace v dopravě nebo i třeba pouhé vyznačení v textu těmito barvami nejvíce upoutá naši pozornost.

Již staré civilizace a kultury, jako třeba Egypťané či Číňané, užívaly barvy pro léčebné účely. Takovýmto postupům se říká chromoterapie a zahrnuje v sobě kromě působení barev taky světlo, jakožto léčebný prostředek. Některé účinky barev podle těchto starobylých metod pomáhali třeba zklidňovat, zmírňovat nemoci, pomáhali při léčbě bolesti, nebo naopak, stimulovali tělo a mysl, zvyšovali energii apod.

Ani v dnešní společnosti není význam barev natolik jednoznačný. Barvy můžou mít různé významy od kultury ke kultuře. V našich podmínkách je ku příkladu tradiční barva šatů nevěsty bílá, avšak třeba v Číně je bílá barva barvou smutku. Výzkumy ukazují, že v mnoha případech účinek barvy naši náladu může být pouze dočasný. Modře vymalovaný pokoj může zpočátku navozovat pocity klidu, avšak tento efekt se později v relativně krátkém času rozptýlí. Je to taky o jistém přivyknutí si, kdy již ona barva na nás nemá po určitém čase taký vliv, jako když jsme do onoho pokoje vstupovali v prvních dnech či týdnech.

Jak tedy na nás barvy působí? Jaký mají psychologický efekt na naše vnímání nebo jaký význam měli nebo mají v průběhu času?

ČERNÁ
Černá barva absorbuje všechny ostatní barvy barevného spektra. Často se používá jako symbol hrozby či zla, ale je taky velmi populární jako ukazovatel moci. Kdysi se spojoval především s postavami, které jsou záludné, zákeřné či negativní – či už ve filmech (př. Dracula, postavy zlodějů, vrahů či jiných filmových postav) nebo přímo s čarodějnictvím. Černá je taky barvou smutku a smrti v mnoha kulturách (ne všech). Spojuje se s neštěstím, ale taky třeba se sofistikovaností, formalitou či sexualitou. V starém Egyptu černá barva reprezentuje život a znovuzrození. V módním průmyslu se černá barva často používá na optickou iluzi zeštíhlení. Tehdy pak účel předčí význam.

BÍLÁ
Bílá barva představuje čistotu a nevinnost. Navozuje iluzi prostoru, chladu, sterility či neutrálnosti. Místnosti vymalované nebo dominující bílou se zdají prostranné, avšak prázdné a nepřátelské. Bílé pláště personálu v nemocnicích navozují pocit sterility.

ČERVENÁ
Červená barva je jasná a teplá barva, která evokuje silné emoce. Spojuje se s pocity lásky a tepla. Je barvou intenzivních emocí na obou extrémech – od lásky až po hněv či agresi.

MODRÁ
Modrá barva je opisována jako oblíbená pro mnoho lidí, častěji pro muže než ženy. Navozuje pocity klidu a vyrovnanosti. Je barvou uspořádanosti, systematičnosti, míru a poklidu, často ale taky smutku či lhostejnosti a odstupu. Často se využívá v pracovní oblasti jako dekorace či barva v kancelářích, kdy podněcuje k produktivitě. Tato barva nejméně podněcuje k chuti k jídlu. Modrá kuchyně, jídelna či prostírání a talíře se používají tehdy, kdy chce člověk zhubnout nebo přinejmenším nemít chuť k jídlu. Naopak, osvědčuje se pro lidi s vysokým tlakem, protože modrá barva snižuje jak pulz, tak i třeba tělesnou teplotu (samozřejmě ne o mnoho stupňů či hodnot).

ZELENÁ
Zelená barva je spjatá s přírodou, reprezentuje poklid, štěstí a zdraví, ale taky žárlivost. Podle výzkumů může zelená barva zlepšit u dětí schopnost číst. Je barvou plodnosti – v 15. století měli z tohoto důvodu nevěsty šaty zelené. Uspokojující efekt místnosti natřené zelenou barvou se například dostavuje v čekárnách lépe.

ŽLUTÁ
Žlutá barva je barvou k navození veselosti a tepla. Avšak je barvou, která je nejvíce únavná pro oči kvůli velkému množství světla, které odráží. Tato barva na pozadí počítače či papíru vede k oční únavě a v extrémních případech k horšímu vidění či zhoršení zraku. Žlutá barva taky evokuje pocity frustrace a hněvu. Podle některých výzkumů, malé děti více pláčou v místnostech natřených žlutou. Tato barva zvyšuje metabolismus. Je to barva, která poutá pozornost. Používá se proto často v dopravě, zvýraznění v textu při učení, reklamě či dopravním značení.

PURPUROVÁ
Purpurová barva je symbolem bohatství, důstojnosti, hodnosti a (královského) původu. Představuje moudrost a spiritualitu. Tím, že se v přírodě moc nevyskytuje, spojuje se s exotičností či nepřirozeností.

HNĚDÁ
Hnědá barva je barvou přírody, která evokuje pocity síly a spolehlivosti. Může navozovat pocity smutku a izolace. V člověku může navozovat taky pocity tepla, pohody a bezpečí. Spojuje se s přírodou a Zemí, konvenčností. Je taky barvou sofistikovanosti, inteligence.

RŮŽOVÁ
Růžová barva je světlou barvou a obvykle se spojuje s láskou a vztahy. Méně výrazné odstíny růžové mají uklidňující efekt.