Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Máme pro vás rozhovor s MUDr. Janem Vojáčkem, předním odborníkem na funkční a celostní výživu. Jak se dívá na souvislost psychického zdraví, nadužívání psychofarmak a střevního mikrobiomu?
Jak se díváte na zvyšující se spotřebu psychofarmak a antidepresiv?
Tyto léky jsou vlastně jakási záchranná vesta, která může pomoci na přechodnou dobu, kdy se člověk potřebuje o něco opřít a neutopit se. To problém není, protože od toho by tu léky měly být. Zásadní problém ale je, že se neřeší podstata nárůstu jejich spotřeby. Lékaři by se neměli uchylovat k psychofarmakům jen proto, že si s člověkem nevědí rady, ale řešení tohoto fenoménu přesahuje zdi ordinací.
Když se někdo necítí dobře, má častou žaludeční neurózu, takzvaný únavový syndrom, bolesti hlavy, bolesti zad atd., klasické testy většinou nic neukážou a člověk skončí na analgeticích (lécích proti bolesti) či antidepresivech. Tak by to ale být nemělo. Ano, mnohé z těchto potíží jsou způsobeny psychickou úzkostí, ale ta má vždy nějaký kontext a dá se řešit stejně jako fyziologické nerovnováhy, které s tímto souvisejí. Jsou to různé bolesti, únava, nespavost, porucha pozornosti či jakoby zamlžené myšlení a další.
V takových případech by člověk měl od lékaře dostat informaci, že léky mohou pomoci, ale jen z krátkodobého hlediska, a že dlouhodobě je potřeba řešit to jinak. To je cesta k vyřešení úzkosti a její podstaty zpracováním vztahových záležitostí, stravy, spánku atd.
Jako lidé žijící moderním způsobem života na vysoké technologické úrovni trpíme syndromem odcizení od sebe samých, od sebe navzájem, od přírody i od toho, co nás přesahuje. Toto odcizení dává velkou sílu a důležitost egu a rozumu, a právě to je dnes nejkratší cesta k úzkosti. Ne úzkosti intenzivně ničivé, ale postupně užírající. Nárust spotřeby antidepresiv a chronicky nemocných lidí je pak naprosto logický. O tom, že to může být jinak, jsem přesvědčený.
Osobně znám i takové psychiatry, kteří se na tuto problematiku dívají celostnějším způsobem. Velmi intenzivně začínají vnímat roli střevního mikrobiomu, který se dnes dává do přímé souvistlosti se stavem psychiky. Právě v tom podle mě tkví budoucnost medicíny, tedy nejen psychiatrie.
Lékaři mají dnes velmi omezené množství pole působnosti, protože jsou svázáni řadou regulí a předpisů. V mnohém jsou praktičtí lékaři spíše úředníci než lékaři. Není to správné. Můj názor je, že oblast praktického lékařství je nejslabším článkem současného systému. Právě prostřednictvím tohoto oboru je v současné době možné medicínu a roli lékaře posunout tam, kde by měla být, tj. k průvodcovství ke zdraví. Než se tak stane a samozřejmě i poté, je zásadní, aby lidé sami převzali zodpovědnost za své zdraví.
Schvalujete tedy užívání léků?
Ano. Léky nejsou zlo. Mají svoje důležité místo a roli, ale měly by se užívat na co nejkratší dobu. V současném systému zdravotní péče, kdy neexistuje pojem vyléčení z chronické nemoci, se to však děje velmi zřídka. Prakticky neexistují protokoly na vysazování léků. Jiná varianta se hledá pouze v případě, když léky způsobí nežádoucí vedlejší účinky, ale přitom se pouze jeden lék vymění za jiný. Vysazovat léky na vlastní pěst bez dohledu lékaře je velmi nebezpečné, takže to je trochu patová situace. Když si člověk na chvilku pomůže lékovou intervencí, která může klidně fungovat i jako placebo, proč ne? Uleví se mu.
Pak je ale dobré začít se ptát: ,,Proč jsem se do této situace dostal“? Pak už hledání řešení může dostat konkrétní obrysy a léky se mohou posléze redukovat až zcela vysadit. Z mého pohledu je nejhorší varianta, když se řekne: ,,Jsem v pytli, dejte mi léky a budu je užívat do konce života, protože není v mé moci něco změnit.“ Ano, na začátku cesty změny se to tak může jevit, proto je potřeba pomocná ruka. Tou mohou být nejrůznější přírodní prostředky, květové essence, homeopatika, vitamínové infuze, eventuelně také léky.
Pojďme zpátky k mirkrobiomu. Na čem všem se mikroorganizmy v našem těle podílejí?
Prakticky na všech důležitých mechanismech, které nás udržují při životě, jako je imunitní systém, hormonální a centrální nervový systém. Ve střevech díky nim také dochází ke vstřebávání důležitých živin, mikronutrientů i makronutrientů. Podílí se tedy nejen na našem přežití, ale kvalitě našeho prožívání.
Co přesně znamená termín střevní dysbióza?
Začnu pojmem střevní mikrobiota. Jde o společenství parazitů, bakterií, virů a plísní, které jsou v případě zdraví v rovnováze s organismem. Jsou zrcadlem jeho integrity. Pokud integritu vlivem vnějších a vnitřních zátěžových okolností ztrácíme, začneme se od svého středu (harmonie) vzdalovat a mikrobiota začne měnit svoji skladbu. Místo převahy přátelských mikroorganizmů, které vytvoří velké množství prospěšných látek pro zdraví, se začnou prosazovat ty nepřátelské, které budou naopak organismu škodit a zatěžovat ho. Tento stav poruchy společenství mikroorganizmů ve střevě se nazývá dysbióza. Pokud tedy klesá počet bakterií tvořících prospěšné látky, a naopak se zvyšuje počet bakterií tvořících látky škodlivé, hovoříme o různé míře střevní dysbiózy. Neexistuje nemocný člověk, u kterého bychom ji v určité míře nenašli, a dá se to stanovit z analýzy vzorku stolice. Možná je to pro nás těžko představitelné ale to, co vede k životu ve zdraví nebo nemoci je z velké části o tom, co vyprodukují naše bakterie. Sledování trendu změn střevního mikrobiomu je tedy dobrý ukazatel, zda jdeme cestou ke zdraví či naopak. Kromě mikrobiomu, což je pojem označující genetický materiál všech mikroorganizmů, které v nás žijí, existuje také pojem metabolom, což jsou to metabolické aktivní působky, zajišťující fungování organismu. Naše mikroorganizmy do tohoto metabolomu přispívají velkou měrou.
Stav našeho mikrobiomu tedy vypovídá o tom, jak žijeme?
Přesně tak, protože mikroorganizmy se našemu životnímu stylu neustále přizpůsobují. Obsah fungicidů, pestocodů a herbicidů v konvenční stravě a naše tak zvané civilizované prostředí působí vyloženě proti některým z těch, které k životu nezbytně potřebujeme. Vysoký příjem cukrů naše vnitřní prostředí často mění natolik, že se v něm více daří plísním atd.
Stav mikrobiomu tedy skutečně ukazuje na to, jak žijeme. Funguje to do té míry, že když vejdete do nějaké místnosti, váš mikrobiom se okamžitě trochu změní. Budete ve stresu a opět se změní. Vypijete kávu a zase nastane změna, a tak bychom mohli pokračovat. Suma všech těchto faktorů, čili všeho co děláme, rouhoduje o tom, co se pak děje ve střevě. Prazáklad položí ranné dětství a poté následuje určitá míra neustálé proměnlivosti a dynamiky. Dnes dokonce existuje Human Microbiom Projekt (HMP), zabývající se lidským mikrobiomem velmi podrobně. Na základě testování stolice se na celém světě identifikují nejrůznější typy mikrobiomů, protože v současnosti se to již dává do přímé souvislosti se vznikem civilizačních onemocnění. Není vyloučeno, že určitým druhem probiotických kmenů se budou v budoucnosti léčit třeba i deprese.
V těle zkrátka není systém, kde by se mikroorganizmy nepodílely na kěkteré z životně důležitých funkcí. A když se na to podíváme z pohledu jejich zmiňované důležitosti je tristní, jak jim ubližujeme a stále s nimi válčíme. Tuto válku nemůžeme vyhrát, protože jak jsem říkal, oni jsou my a my jsme oni. Beze zbytku tedy platí, že hledání míru v sobě je cesta ke zdraví.
TIP Celostní medicíny: Víte, co říká o mikrobiomu moderní věda? Máme pro vás dvoudílný seriál právě na toto téma od profesionální naturopatů.
Objevení mikrobiomu zásadně mění dosavadní pohled nejen na depresi, ale i na cukrovku, poruchy autistického spektra, autoimunitní nemoci, zhoubné bujení a další nemoci. Nemělo by to ale sklouznout k tomu, že se bude pozornost zaměřovat pouze na mikrobiom. Stále je potřeba vidět celý les, a ne jenom stromy, tedy vnímat lidskou bytost v celé její komplexnosti a mnohovrstevnatosti. Jistě se v budoucnu opět objeví něco nového, proto nechci být dogmatický, jen hledám a poukazuji na určité principy a zákonitosti. Na jejich základě je už dnes evidentní, jak je důležité se o svůj mikrobiom starat. Výsledky pocítí každý pozitivně a prakticky ihned.
Jak pozitivně ovlivnit střevní prostředí?
Stačí zaměřit pozornost na to, co a jak jíme, pijeme, jak spíme, jak se hýbeme, v jakém prostředí žijeme a jaké emoce prožíváme, S tím souvisí i míra působícího stresu.
Náš mikrobiom je zoologická zahrada, která tvoří 95 % genetického materiálu lidské bytosti a potřebujeme, aby byl převážně tvořen organismy, které jsou vůči nám přátelské. Plísně jsou schopny tvořit až 80 neurotoxinů, takže v okamžiku, kdy má člověk ve střevech přemnoženou kandidu a zvýšenou střevní propustnost, může se propracovat ke zvýšené zátěži těmito toxiny. Běžné testy to neodhalí, ale citlivější testy ano.
To jaké složení bude mít náš mikrobiom, čili bakterie žijící uvnitř i na povrchu našeho těla, záleží hodně na nás. Všechny tyto živočichy, kteří jsou pro nás tak důležití, ničí dnes hlavně všudypřítomná chemie, nekvalitní neošetřená voda, lékym ale také nekvalitní doplňky stravy.
Péče o mikrobiom má v zásadě dva jednoduché body – vyřadit ze svého života v co nejvyšší míře to, co mu škodí, a naopak do něj zařadit to, co mu prospívá. Znamená to škrtnout to, co není skutečným jídlem – polotovary a nekvalitní suroviny plné chemie, nadmíru cukru, alkohol, slazené nápoje, nekvalitní vodu a dále vyčistit prostředí od zbytečné chemie ve formě zubních past, tablet do myčky, běžných opalovacích krémů, sprchových gelů a šamponů.
Naopak je třeba jíst kvalitní potraviny, nejlépe v bio kvapitě, pít ošetřenou vodu, takovou, která je zbavená chemikálií, a k osobní hygieně a úklidu používat netoxické prostředky. Velkou roli samozřejmě hrají také emoce a psychický stres – to je už ta těžší část procesu směřujících k emočnímu mistrovství, životní moudrosti, kvalitním vztahům, ctění skutečných hodnot a žití ctností srdce. Pak je šance, že mikroorganizmy, které v nás žijí od dutiny ústní přes močové a dýchací cesty a kůži až po konečník, udělají pro naše fyzické i psychické zdraví všechno.
TIP Celostní medicíny: Víte, jak podpořit střevní mikrobiom? Tady najdete další praktické tipy!
Mohou nám pomoci probiotika?
Za mě je bod číslo jedna strava a stres management neboli vědomá práce se stresovými faktory. Až pak přicházejí na řadu doplňky stravy včetně probiotik. Mohou pomoci, ale podle mě je to až třetí bod v řadě, a to i proto, že strava může probiotickou a probiotickou funkci plnit naprosto skvěle. Fermentované potraviny jsou toho důkazem. Stravu lze vždy přizpůsobit konkrétní situaci a zohlednit individuální potřeby.
Z tohoto důvodu se zabýváme školením nutričních terapeutů. Lidem v ordinaci v rámci prevence doporučuji jíst co nejpřirozenější potraviny s co nejmenším obsahem chemicko-toxických přísad. Konvenční potraviny jsou dnes bohužel plné různých příměsí, aby byly hezké, voněly, dlouho vydržely, choťově byly co nejpodbízivější, a tím i návykovější.
Kupte si celou knihu MUDr. Jana Vojáčka Umění být zdráv.