prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Psychiatrické léky: Chemická válka proti lidem – rozhovor s Robertem Whitakerem (1.část)

02.07.2012

Následující text je rozhovor Street Spirit s Robertem Whitakerem, autorem Šílený v Americe: Špatná věda, špatná medicína a trvale špatné nakládání s duševně nemocnými. Whitaker odhaluje obrovské lži a ututlávání, zkorumpovaný proces vyhodnocování léčiv Agenturou pro potraviny a léky a kooptování výzkumných testů, aby se překroutily výsledky testů léčiv a zakryly závažná rizika, a dokonce smrtící vedlejší účinky značkových léků.

 

Následující text je rozhovor Street Spirit s Robertem Whitakerem, autorem Šílený v Americe: Špatná věda, špatná medicína a trvale špatné nakládání s duševně nemocnými. Je zde přetiskován se svolenímStreet Spirit v Oaklandu v Kalifornii. Tento rozhovor vedl Terry Messman, vydavatel Street Spirit.

 

Investigativní reportér Robert Whitaker, autor průlomové knihy Šílený v Americe, se nyní věnuje fascinujícímu výzkumu toho, jako mamutí průmysl psychiatrických drog ohrožuje americkou veřejnost tím, že ututlává bezpočet případů utrpení, muk a nemocí způsobených široce předepisovanými antidepresivy a antipsychotiky.

 

Whitaker odhaluje obrovské lži a ututlávání, zkorumpovaný proces vyhodnocování léčiv Agenturou pro potraviny a léky a kooptování výzkumných testů, aby se překroutily výsledky testů léčiv a zakryly závažná rizika, a dokonce smrtící vedlejší účinky značkových léků jako Prozac, Zoloft, Paxil a Zyprexa.

 

Tento příběh se stává ještě děsivějším, když se podíváme na agresivní taktiku těchto obřích chemických společností, kterou použily k umlčení významných kritiků, tím, že je pomlouvaly v tisku, a použily své peníze a moc k dosažení propuštění široce respektovaných vědců a vynikajících lékařských výzkumníků za to, že se opovážili poukázat na rizika sebevražd a předčasné smrti, způsobených těmito drogami.

 

Whitaker začíná odhalováním účinnosti těchto masivně medializovaných zázračných léků – antidepresiv jako Prozac, Zoloft a Paxil, a nových atypických antipsychotik jako Zyprexa. Jeho výzkum ukazuje, jak jsou často při léčbě duševních nemocí a deprese sotva o trochu účinnější, než placebo, navzdory zářnému zbožšťování, kterému se jim dostává v oficiálních médiích.

 

Ale pokračuje překvapivým tvrzením, že tyto nové psychiatrické léky přímo přispěly k alarmující nové epidemii léky způsobených duševních nemocí. Stejné léky, které lékaři předepisují na stabilizaci duševních poruch, v podstatě způsobují patologické změny v chemii mozku, a vyvolávají sebevražedné, manické a psychotické epizody, křeče, násilí, cukrovku, selhání slinivky, metabolické poruchy a předčasnou smrt.

 

Whitaker byl původně velmi váženým lékařským reportérem Albany Times Union a psal také do a proBoston Globe. Seriály, jejichž byl pro Boston Globe spoluautorem, týkající se škodlivého psychiatrického výzkumu se dostaly do finále na Pulitzerovu cenu v r. 1998. Když začal se svým investigativním výzkumem psychiatrických záležitostí, Whitaker stále věřil historce o pokroku, kterou psychiatrie vykládala veřejnosti po desítky let.

 

Řekl: „Naprosto jsem věřil běžné moudrosti, že tato antipsychotika skutečně věci zlepšila a že znamenala revoluci v tom, jak léčíme schizofrenii. Lidé bývali zamykáni nadosmrti, a nyní věci možná nebyly skvělé, ale byly mnohem lepší. To byla historka o pokroku.“

 

Tato historka o pokroku byla podvod, jak Whitaker brzy zjistil, když získal díky svému výzkumu nový vhled do mučivých psychiatrických praktik, jako elektrošoky, lobotomie, inzulínové koma a neuroleptické drogy. Psychiatři říkali veřejnosti, že tyto techniky „vyléčily“ psychózu nebo vyrovnaly chemii mozku.

 

Ale ve skutečnosti bylo společným rysem všech těchto různých léčeb pokoušení se potlačit „duševní nemoc“ tím, že se záměrně poškozovaly vyšší funkce mozku. Ohromující pravdou je, že za zavřenými dveřmi sama psychiatrická klika označovala tyto léčby za „mozek poškozující terapie“.

 

První generace antipsychotik vytvořila léky způsobenou patologii tím, že blokovala neurotransmiter dopamin a v podstatě vypnula mnoho vyšších mozkových funkcí. V podstatě když byla antipsychotika, jako Thorazine a Haldol, poprvé zavedena, samotní psychiatři řekli, že tyto neuroleptické drogy byly prakticky nerozlišitelné od „chemické lobotomie“.

 

V posledních letech zvěstovala média příchod takzvaných konstrukčních léků, jako Prozac, Paxil a Zyprexa, které mají být údajně lepší a mají mít méně vedlejších účinků, než stará bicyklická antidepresiva a první antipsychotika. Miliony Američanů této historce uvěřily a obohatili drogové společnosti jako Eli Lilly tím, že utratili ročně za tato nová léčiva miliardy dolarů.

 

Whitakerův výzkum tragických případů nemocí, utrpení a předčasné smrti způsobené těmito drogami ukazuje, že miliony spotřebitelů bylo uvedeno v omyl masivní lživou kampaní, překrucováním věcí a zaplacenými podvodnými testy léků. Vynikající lékařští výzkumníci, kteří se nás pokusili varovat před riziky těchto drog, byli umlčeni, zastrašováni a pomlouváni. V tomto procesu se Agentura pro potraviny a léčiva stala pudlíkem gigantického farmaceutického průmyslu, místo jeho hlídacím psem.

 

Street Spirit vedl rozhovor s Robertem Whitakerem o této nové „epidemii“ duševních nemocí a o tom, jak obří drogové společnosti vydělávaly na prodeji drog, které nás činí nemocnějšími.

 

Street Spirit: Váš nový výzkum naznačuje, že došlo k enormnímu nárůstu u výskytu duševních nemocí ve Spojených státech, navzdory zdánlivému pokroku u nové generace psychiatrických drog. Proč mluvíte o tomto nárůstu jako o epidemii?

 

Robert Whitaker: Dokonce lidé jako psychiatr E. Fuller Torrey píší knihy, ve kterých uvádí, že to vypadá, jako bychom měli epidemii duševních nemocí. Když Národní institut duševního zdraví zveřejní svá čísla ohledně výskytu duševních nemocí, můžete tato čísla o nárůstu počtu duševně nemocných vidět. Některé nedávné zprávy dokonce uvádí, že nyní je duševně nemocných 20% Američanů.

 

Takže jsem chtěl udělat dvě věci. Chtěl jsem se podívat na to, jak dramatický tento nárůst duševních nemocí přesně je, obzvlášť u závažných nemocí. Část tohoto nárůstu počtu lidí, o kterých říkají, že jsou duševně nemocní, je jen plynoucí z definice. Dnes jsme nakreslily velkou tlustou čáru a hodily jsme všemožné typy lidí do kategorie duševně nemocných. Takže děti, které ve třídách nesedí dostatečně poklidně, mají trpět hyperaktivní poruchou pozornosti (ADHD), a vytvořili jsme novou nemoc, zvanou úzkostlivá porucha.

 

SS: Takže to, co bývalo obyčejnou stydlivostí nebo strachem z kontaktu s lidmi, je nyní onálepkováno jako duševní nemoc, a údajně potřebujete na úzkostlivou poruchu antidepresivum jako Paxil.

 

RW: Přesně. A na ADHD potřebujete stimulant, jako Ritalin.

 

SS: To zvyšuje počet klientů psychiatrů, ale nezvyšuje to také počet lidí, kterým mohou obří farmaceutické společnosti prodat své psychiatrické drogy?

 

RW: Rozhodně. Takže součástí toho, co vidíme, je obyčejné vytváření většího trhu pro drogy. Pokud se nad tím zamyslíte, dokud budeme moct kreslit co největší kruh a rozšiřovat hranice u duševních nemocí, může mít psychiatrie více klientů a prodávat více drog. Takže je zde zabudovaný ekonomický stimul pro to, definovat nemoc co nejšířeji a nejvolněji, a najít běžné úzkostné emoce nebo chování, které se některým lidem nemusí líbit, a označit to za duševní nemoc.

 

SS: Váš výzkum také ukázal, že došlo ke skutečnému nárůstu počtu lidí, kteří mají závažnou duševní nemoc. Zdá se to kontraintuitivní, ale je pravda, že věříte, že velká část tohoto nárůstu je způsobena nadměrným užíváním některých nových generací psychiatrických drog?

 

RW: Ano, přesně tak. Podíval jsem se na čísla u takzvaných závažně duševně nemocných – lidí, kteří nepracují, nebo kteří jsou kvůli duševní nemoci nějak nefunkční. Takže jsem chtěl dát do historického grafu podíl populace, která je považována za vyřazenou kvůli duševní nemoci.

 

V r. 1903 vidíme, že zhruba 1 z 500 lidí ve Spojených státech byl hospitalizován kvůli duševní nemoci. V r. 1955, na začátku moderní éry psychiatrických drog, byl duševní nemocí vyřazen zhruba 1 ze 300. Nyní se podívejme na r. 1987, konec první generace antipsychotik; a od r. 1987 zde máme moderní psychiatrické drogy. Od r. 1955 do r. 1987, během této první éry psychiatrických drog – antipsychotik Thorazinu a Haldolu a bicyklických antidepresiv (jako Elavil a Anafranil) – vidíme, že se počet duševně nemocných zvýšil čtyřnásobně, do bodu, kde zhruba 1 z 75 lidí je považován za paralyzovaného duševní nemocí.

 

Došlo k posunu v tom, jak jsme se starali o duševně nemocné v letech 1955 až 1987. V r. 1955 jsme je hospitalizovali. Pak, v r. 1987, jsme prošli sociální změnou, a nyní umísťujeme tyto lidi do útulků, pečovatelských domů a do nějakého druhu komunitní péče, a dáváme jim buď SSI nebo SSDI finanční dávky za duševní neschopnost. V r. 1987 jsme začali dostávat tyto údajně lepší psychiatrické drogy druhé generace, jako Prozac a další antidepresiva selektivního příjmu inhibitory serotoninu (SSRI). Krátce poté jsme dostali nové atypické antipsychotické drogy, jako Zyprexa (olanzapin), Clozaril a Risperdal.

 

A co se stalo od r. 1987? No, míra paralyzování nadále rostla a nyní je to 1 z 50 Američanů. Zamyslete se nad tím: jeden z 50 Američanů paralyzován duševní nemocí. A stále to roste. Počet duševně nemocných paralyzovaných lidí ve Spojených státech se od r. 1987 zvyšoval měrou 150,000 lidí každý rok. Za posledních 17 let znamená, že denně bylo duševní nemocí paralyzováno 410 dalších lidí.

 

SS: Takže to nás přivádí ke zjevné otázce. Pokud psychiatrie zavedla tyto takzvané zázračné drogy, jako Prozac a Zoloft a Zyprexa, tak proč výskyt duševních nemocí dramaticky roste?

 

RW: To je přesně ono. To je vědecká otázka. Máme formu péče, kde používáme tyto drogy stále expanzivněji, a údajně máme lepší drogy, a ty jsou úhelným kamenem naší péče, takže bychom měli vidět pokles míry paralyzování. Taková očekávání by člověk měl.

 

Místo toho od r. 1987 do současnosti vidíme nárůst počtu paralyzovaných duševně nemocných lidí, z 3,3 milionů na 5,7 milionů ve Spojených státech. Během této doby naše výdaje za psychiatrické drogy vzrostly neskutečnou měrou. Kombinované výdaje na antipsychotika a antidepresiva vyskočily zhruba z 500 milionů v r. 1986 na téměř 20 miliard v r. 2004. Takže pokládáme otázku: pohání nějak používání těchto drog tento nárůst počtu paralyzovaných duševně nemocných?

 

Když se podíváte do výzkumné literatury, najdete tam jasný vzor u výsledků všech těchto drog – vidíte to u antipsychotik, antidepresiv, protiúzkostlivých drog a stimulantů, jako Ritalin, používaných k léčbě ADHD. Všechny tyto drogy mohou omezovat cílové symptomy o trochu účinněji, než činí placebo, na krátkou dobu, řekněme šest týdnů. Antidepresivum může zmírnit symptomy deprese lépe, než placebo, v krátkodobém horizontu.

 

U každé třídy těchto psychiatrických drog zjistíte, že cílové symptomy u deprese nebo psychózy či úzkosti v dlouhodobém horizontu zhoršují, v porovnání s pacienty léčenými placebem. Takže dokonce i u cílových symptomů je zde větší chroničnost a větší závažnost. A vidíte poměrně velký podíl pacientů, u kterých jsou nové psychiatrické symptomy vyvolávány právě používáním těchto drog.

 

SS: Nové psychiatrické symptomy, vytvořené drogami, o kterých tvrdí, že jim pomohou se vyléčit?

 

RW: Přesně. Nejzjevnějším případem jsou antidepresiva. Jistá část lidí daných na SSRI kvůli nějaké formě deprese trpí buď mánií, nebo psychotickými záchvaty – způsobenými drogami. To je široce uznáváno. Takže nyní, místo aby se museli vypořádat jen s depresí, musí se vypořádávat ještě s mánií nebo psychotickými symptomy. A jakmile mají léky vyvolanou manickou epizodu, co se děje? Jdou na pohotovost, a tam dostanou další diagnózu. Nyní již mají i bipolární poruchu a dostávají vedle antidepresiv i antipsychotika; a propadají se na cestu chronické paralýzy.

 

SS: Moderní psychiatrie tvrdí, že tyto psychiatrické drogy opravují patologickou chemii mozku. Existují nějaké důkazy na podporu jejich tvrzení, že abnormální chemie mozku je viníkem schizofrenie a deprese?

 

RW: To je klíčová věc, kterou musí všichni pochopit. To je skutečně odpověď, která odhaluje záhadu, proč mají drogy tento dlouhodobý problematický účinek. Začněme u schizofrenie. Oni mají hypotézu, že tyto drogy fungují tak, že opravují nerovnováhu u neurotransmiteru dopaminu v mozku.

 

Teorií bylo, že lidé se schizofrenií mají nadměrně reaktivní dopaminový systém; a tyto drogy, tím, že blokují dopamin v mozku, tuto chemickou nerovnováhu napravují. Proto dostanete metaforu, že jsou totéž, co inzulín pro cukrovku; opravují abnormalitu. U antidepresiv teorií bylo, že lidé s depresí mají příliš nízkou hladinu serotoninu; drogy hladinu serotoninu v mozku zvyšovaly, a proto vyrovnávaly chemii mozku.

 

Především, tyto teorie nikdy nevznikly na základě zkoumání toho, co se skutečně lidem děje. Místo toho zjistili, že antipsychotika blokují dopamin, a tak udělali teorii, že lidé mají nadměrně reaktivní dopaminový systém. Totéž u antidepresiv. Zjistili, že antidepresiva zvyšují hladinu serotoninu; proto přišli s teorií, že lidé s depresí musí mít nízkou hladinu serotoninu.

 

Ale zde je věc, u které si přeji, aby o ní věděla celá Amerika, a aby se psychiatrie očistila: Nikdy nebyli schopni zjistit, že lidé se schizofrenií mají nadměrně reaktivní dopaminový systém. Nikdy konzistentně nezjistili, že nějaká z těchto nemocí souvisí s nějakou chemickou nerovnováhou v mozku. Historka, že lidé s duševní nemocí mají známou chemickou nerovnováhu – to je lež. Vůbec to nevíme. Jen to říkají, aby jim to pomohlo prodat drogy a prodat biologický model duševních nemocí.

 

Ale peckou je toto. Víme, fakticky, že tyto drogy rozrušují a narušují to, jak tyto chemičtí poslové v mozku fungují. Skutečným paradigmatem je: Lidé diagnostikovaní s duševní poruchou nemají žádný známý problém se svými systémy neurotransmiterů; a tyto drogy rozrušují a narušují normální funkce neurotransmiterů.

 

SS: Takže místo, aby opravovaly chemickou nerovnováhu, tak tyto široce předepisované drogy narušují chemii mozku a činí ji patologickou.

 

RW: Rozhodně. Stephen Hyman, známý neurolog a bývalý ředitel Národního institutu duševního zdraví, napsal v r. 1996 studii, která se zabývala tím, jak psychiatrické drogy ovlivňují mozek. Napsal, že všechny tyto drogy vytváří odchylky u funkcí neurotransmiterů. A poznamenal, že mozek, v reakci na tyto drogy zvenčí, mění své normální funkce a prochází řadou kompenzačních adaptací.

 

Jinými slovy, pokouší se adaptovat na fakt, že antipsychotikum blokuje normální dopaminové funkce. Nebo v případě antidepresiv se pokouší kompenzovat fakt, že blokujete normální příjem serotoninu. Činí to tak, že se adaptuje opačným způsobem. Takže když v mozku blokujete dopamin, mozek se pokouší vytvořit více dopaminu, a prakticky zvyšuje počet dopaminových receptorů. Takže člověk daný na antipsychotické drogy skončí s abnormálně vysokým počtem dopaminových receptorů v mozku.

 

Pokud dáte někomu antidepresivum, a to se pokouší udržet hladinu serotoninu v mozku příliš vysoko. Tak mozek udělá pravý pak. Přestane vytvářet tolik serotoninu, jak činí normálně, a sníží počet serotoninových receptorů v mozku. Takže někdo, kdo je na antidepresivech, po čase skončí s abnormálně nízkou hladinou serotoninových receptorů v mozku. A Hyman zde dochází k závěru: Poté, co k těmto změnám dojde, funguje mozek pacienta způsobem, který se „jak kvalitativně, tak kvantitativně liší od normálního stavu“. Takže Stephen Hyman, bývalý šéf NIMH, udělal to, že předložil paradigma toho, jak tyto drogy ovlivňují mozek, a ukazuje, že vyvolávají patologický stav.

 

SS: Takže paradoxem je, že neexistují žádné důkazy pro tvrzení moderní psychiatrie, že existuje nějaká patologická biochemická nerovnováha v mozku, která způsobuje duševní nemoc, ale pokud lidé těmito novými drogami léčíte, tak právě ony vytváří patologickou nerovnováhu?

 

RW: Ano, tyto drogy narušují normální chemii mozku. To je skutečný paradox. A skutečnou tragédií je, že i když vydáváme tyto drogy za chemické vyrovnávače, chemické opraváře, skutečností je, že činí pravý opak. Bereme mozek, který nemá žádnou známou abnormální chemii, a dáme lidi na drogy, které normální chemii porušují. Takto Barry Jacobs, neurolog z Princetonu, popisuje to, co se děje s člověkem na SSRI antidepresivu. „Tyto drogy,“ řekl, „mění úroveň synaptických transmisí mimo fyziologický rozsah dosahovaný za normálních biologických podmínek prostředí. Tudíž jakákoliv behaviorální nebo fyziologická změna vytvořená za těchto podmínek by měla být vhodněji považována za patologickou, a nikoliv za reflektivní ve vztahu k normální biologické roli serotoninu.

 

Knihy o očkování a farmaceutickém lobby naleznete v naší nabídce.


Související články a videa:
Psychiatrické léky a ohromující nárůst duševních nemocí v USA
Deprese - antidepresiva zvyšují riziko násilnického chování
Antidepresiva mohou zvýšit riziko srdečních onemocnění
Psychiatrické léky: Chemická válka proti lidem – rozhovor s Robertem Whitakerem (2.část)
Psychiatrické léky: Chemická válka proti lidem – rozhovor s Robertem Whitakerem (3.část)
VIDEO: Psychiatrie: Pomoc nebo hrozba?
Neuróza - abstinenční potíže při pokusu o vysazení chemických látek
Rozhovor s doktorem Russellem Blaylockem o devastujícím efektu glutamanu sodného, aspartamu a excitotoxinů (1.část)
VIDEO: Bez života - Antidepresiva
VIDEO: Jak vysadit psychiatrické léky - přístup "harm reduction"


02.07.2012
zdroj: www.osud.cz, přeloženo z www.naturalnews.com
další články v rubrice: Očkování, farmaceutické lobby


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS