První kroky do školy

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Opět se dostáváme do období roku, kdy se většina předškolních dětí připravuje na své první dny ve škole. Právě nástupem do školní docházky se od základu změní život nejen dítěte samotného, ale taky jeho okolí a rodičů. Rodina se první dny a týdny bude muset naučit přizpůsobit novému harmonogramu, jak dennímu tak týdennímu.

Den už bude strukturován úplně jinak, než jak tomu byl předškolák zvyklý; a také nastanou změny na týdenní bázi. Na víkend už bude školáček nahlížet zcela jinak, jakožto i na neděli, která bude „poskvrněna“ přípravou na nový školní týden a včasnější přípravou na spánek, protože ráno se už opět vstává do školy. První školní dny však znamenají intenzivnější péči i na straně rodičů – jsou to právě oni, kteří jsou na jedné straně výrazně ovlivněni celou touto změnou, na straně druhé, jsou to ty správné osoby, které můžou školáčkovi první dny ve škole v mnohém ovlivnit a usnadnit tento přechod a životní změnu. V tomto období dítě potřebuje pocit bezpečí a ujištění, že se na vás jako na rodiče může obrátit a že ve vás má oporu.

Pozor však na přehnanou starost, která se může zvrtnout v druhý extrém – a to, když dítě bude školu shledávat jako „nebezpečné místo“, kde je vydán napospas spolužákům a učitelům a vyvine se u něj strach ze školy, sociální fobie, a bude za vámi chodit s tím, že ho bolí bříško, zoubek apod., jen aby nemuselo jít do školy. Vyhýbání se škole by u dítěte mohlo posílit jeho strach, protože to bude jediný možný způsob, jak se vyhnout nepříjemným pocitům a strachu. Právě, aby se tomuto předešlo, je nevyhnutelné, aby škola a vše, co je s ní spojené, nebylo vykreslováno negativně. Naopak, nezapomínejte dítě chválit za každý nový a každý nejdrobnější úspěch. A co je důležité, pochvalte dítě i při neúspěchu – i v něm se mnohdy dá nalézt něco, co stojí za pochvalu. Např. „Toto písmeno se ti sice nepovedlo úplně, jak si chtěl, ale podívej, jak se ti na něm povedlo udělat háček. A to je dobře, protože takovéto háčky pak později budeš potřebovat a vidíš, jak ti to hezky šlo. Když budeš ještě cvičit sám nebo my společně, tak se ti pak povede celé písmenko hezky i s tím háčkem, ano?“

Právě v prvních měsících je velice nezbytné zachovávat trpělivost, neztrácet nervy při nezdarech dítěte (pozor i na neverbální projevy a mimiku, úšklebek, povzdechnutí – protože to všechno dítě vnímá a může ho to zablokovat, může se pak bát dál pokoušet o zlepšení, protože se bude bát, že bude dělat dál a ještě větší chyby, za které bude potrestán – úšklebkem, slovně apod.). V prvních měsících pomáhejte dítěti s každodenní přípravou, aby se naučilo pravidelnému řádu a dennímu harmonogramu – a opět, nezapomínejte jej povzbuzovat a motivovat v jeho snaze, úspěších, i při neúspěších (zde o to víc).

Dítě v předškolním a mladším školním věku rodiče vnímá jako autoritu a vzor, od kterých se učí a od kterých přebírá různé postoje, hodnoty či pohled na svět kolem sebe. Proto, když třeba vidí, jak rodiče mluví o své práci, jak se ráno netěší tam jít, co všechno je tam čeká, a navíc, co všechno zlého je tam čeká – může dítě tyto postoje odpozorovat a převzít za své. Proto je nevyhnutelné, aby předškolák o škole slyšel mluvit pozitivně, co v mnohém pomůže, aby se do školy těšilo, a to od rodičů, starších sourozenců či jiných blízkých, ale i vzdálenějších lidí. Vyzvedněte třeba to všechno hezké a dobré, co se ve škole dítě může naučit, že si pak např. bude moci sám u pokladny odpočítat korunky, když si koupí nanuk, nebo si bude moci sečíst, kolik čokoládek dostalo při velikonoční nadílce, kolik kamarádů pozná a jak se s nimi bude moci chodit hrát na hřiště apod.

Značným způsobem ovlivňuje přechod do školy i materiální stránka věci. Dítě je odrazu „vhozeno“ do kolektivu spolužáků, už není jen ono samo doma, v bezpečném prostředí. Naráz je ve třídě plné druhých dětí. A s tím se spojuje porovnávání se. Kačenka má hezčí aktovku, Honzík zase pouzdro na pera apod. Můžete třeba vzít dítě na nákup školních pomůcek, aby si samo vybralo ty (pouzdra, pastelky, přezůvky), které se mu nejvíc líbí, čím se zvýší pravděpodobnost, že se bude dítě do školy těšit (aby se zároveň pochlubilo novými pomůckami), protože na druhé straně, když rodič kupuje pomůcky sám, neví nic o tom, jak důležité je pro dítě ve třídě nezaostávat, nebýt na posměch tím, že má úplně nemoderní obal sešitu. Přitom ten „modernější“ nemusí být otázkou peněz, stačí jen mít dítě s sebou a koupit ten správný barevný odstín. Aby první dny dítěte ve škole byly ještě lehčí, můžete dát dítěti s sebou nějaký malý talisman, který pomůže dítěti překonat den mimo domov, bez vaší přítomnosti, na kterou bylo v předškolním období tolik zvyklé. Může to být cokoli, kaštánek do kapsy, pro slečny malý hřebínek, cokoli, k čemu má dítě blízký vztah nebo co mu vás připomene, když bude ve škole.