První den ve škole

První den ve škole může být plný jak vzrušujících očekávání tak i plný stresu zejména pro děti, no taky pro rodiče. Vzrušující proto, poněvadž je to ve vývoji důležitý milník; plný stresu, protože představuje separaci. Známé šimrání v žaludku při očekávání něčeho nového se střídá s obavami či dokonce slzami. Proto je dobré se na takovouto změnu – nástup dítěte do školy – pečlivě připravit a ulehčit sobě i dítěti jeho první kroky v novém prostředí.

Pouto, které jste si dosud s dítětem vytvořili, je neocenitelné. Avšak k zdravému vývoji je potřebná taky postupná fáze separace. Odloučení od matky je pro malé dítě, batole, velice traumatická zkušenost. Dítě se bojí, že když máma není s ním a někam odchází, že to bude napořád. Začněte co nejdřív pomáhat dítěti postupně si přivykat na vaše občasné nepřítomnosti. Obecně, děti experimentují se separací již v předškolním věku, na dětském hřišti se od mámy vzdalují víc a víc, avšak sporadicky vždy přiběhnou zpátky jakoby se „ujistit“, že tam máma pořád je. Takováto postupná separace je tou správnou metodou. Po malých dávkách, postupně se dítě učí, že na krátký okamžik může být bez rodičů a po čase se k nim vrací.

Postupně můžete zvyšovat počet a délku návštěv různých přátel, známých či poskytovatelů služeb (úřady, škola apod.), aby si dítě zvyklo na rotující přítomnost cizích lidí tak, aby v něm takovéto situace nevyvolávaly úzkost. Naučí se, že kolem něj nejsou odrazem pouze nejbližší rodinní příslušníci, ale že svět kolem něj pozůstává s mnohem většího okruhu lidí. V interakci s vrstevníky (na hřišti apod.) se tak naučí důležitému sociálnímu kontaktu a interakcím v rámci herních aktivit.

Ještě mnohem dřív, než má dítě nastoupit do školy, můžete začít pracovat na tom, aby tuto změnu lépe zvládlo. Rozvíjejte v dítěti přirozenou zvědavost, aby se naučilo bádat, zkoumat, zjišťovat, jak věci kolem něj fungují, aby samo chtělo vědět a poznat věci (Nestane se z něj pak ve škole pouze pasivní objekt, který jen přebírá informace.). Co nejvíc dítě oceňujte a pozitivně v něm posilujte jeho zájem a úspěchy – i ty drobnější. Je dobré v dítěti rozvíjet sebe-hodnotu, sebedůvěru. Naučte jej participovat, kooperovat a komunikovat – aby se naučilo snáz v kolektivu vrstevníků sociálním zručnostem, aby taky umělo projevit vlídnost, dobrosrdečnost či ocenění. Ukažte dítěti sílu úsměvu, očního kontaktu a aktivního naslouchání. Dávejte dítěti pocítit svobodu, volnost, avšak poskytujte ochranu a podporu. Zároveň je dobré umožnit dítěti co nejdéle zůstat dítětem. Pře mnoho povinností a stavění dítěte do role dospělého může působit negativně na jeho vývoj a psychiku. Dítě by mělo cítit a poznat, že to, co si myslíte i říkáte, a říkáte to, co si myslíte.

Dítě by nemělo být vystaveno negativním postojům ze strany okolí, jak jste např. vy osobně nebo starší sourozenec školu nebo nějaký konkrétní předmět ve škole nesnášel či nesnášela. Naopak, rodiče, sourozenci by měli být pozitivním vzorem postojů ke škole. Co nejvíce s dítětem čtěte, ptejte se jej na jeho názor na různé věci (přiměřené jeho věku), rozvíjejte v něm zájem o diskusi a kritické myšlení.

Pomoct dítěti zvládnout jeho první kroky ve škole a vypořádání se s novou situací můžete i tak, že jej na to, že bude chodit do školy, připravíte v dostatečném předstihu. Je dobré, aby ve vás mělo pozitivní vzor, který jej ujistí, že se není čeho obávat. Formou hry, hraní rolí, používání hraček a panenek si můžete na školu „zahrát“. Na první den můžete dát dítěti nějaký osobní předmět, talisman (např. kaštan, korálek, hračku či vaši fotografii atd.), který si s sebou může vzít do školy. Je dobré se školou zaobírat, avšak ne natolik, aby dítě cítilo tlak, pocit, že musí dosahovat nejlepší výkony, ale natolik, aby jej bralo jako součást života a rozvíjelo v něm to, co škola rozvíjet má – touhu poznávat, učit se novým věcem, informacím a sociálním dovednostem.

 

Zpět nahoru