Proskurník lékařský (Althea officinalis)

cm proskurnik lekarsky

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Proskurník lékařský je vytrvalá bylina patřící do čeledi slézovitých (Malvaceae). Je vysoká až 1,5 m, celá je šedě plstnatá. Lodyha je přímá, velmi málo větvená. Listy jsou plstnaté, poměrně tlusté, 3-5 laločné. V prvním roce nekvete, v dalších letech v úžlabí listů vyrůstají červené květy. Je původem ze střední Asie. V Čechách roste jen planě v nejteplejších oblastech tam, kde se vyskytují slané a vlhké půdy. Je důležité si uvědomit, že tato léčivá rostlina patří mezi chráněné a pro potřeby použití se pěstuje v jednoletých kulturách. Ve starých herbářích byl nazýván sléz wlaský nebo sléz wysoký a často měl také jméno odvozené od příbuzných ibišků, tedy ajbiš nebo ibišek.

Jednou z důležitých účinných látek je sliz tvořený převážně kysele reagujícími polysacharidy. Listy této rostliny kromě již zmíněného slizu obsahují flavonoidy a pektiny. Kořen proskurníku lékařského obsahuje malé množství flavonových glykosidů, škrob, fenolické kyseliny, kumarin, pektin a třísloviny. Co se týče využití, má hlavní význam díky vysokému obsahu slizů. Toto se používá při kašli a nemocech horních cest dýchacích jako doplněk léčby podporující vykašlávání. Dále má protizánětlivé účinky, kterých se dá využít při zánětlivých onemocněních sliznice ústní dutiny, nemocech z nachlazení a zánětlivých onemocněních dýchacích cest (faryngitida, laryngitida, tracheitida a bronchitida). Dále se v lidovém léčitelství doporučuje využití jejího protizánětlivého účinku při zánětlivých onemocněních žaludeční sliznice jako je gastritida. Zde by ovšem bylo nutno její použití nejprve probrat s lékařem.

Tato léčivá rostlina se používá (jak kořen, tak listy) ve formě tzv. macerátu (to je výluh či výtažek získaný macerací, což je získávání účinných látek např. drog či silic z čerstvých nebo sušených rostlin dlouhodobým působením rozpouštědel za studena) či nálevu. Oba dva lze využít i ke kloktání i k výplachům ústní dutiny. Droga je často součástí čajových směsí. Nejčastěji ji doplňuje divizna, černý bez, sléz, podběl, jitrocel a lékořice. Pokud se užije droga samotná, dosáhneme projímavého účinku. V Americe je oblíben proskurníkový sirup (proskurníkový kořen, med, pomerančová šťáva). Příjemně chutná a účinkuje proti kašli a angině. V tradičním léčitelství byl zevně doporučován při léčbě hnisavých vředů a nežitů, křečových žil a bércových vředů. Je třeba si uvědomit, že bylo zjištěno, že při užívání vyšších dávek této byliny může proskurník lékařský snižovat resorpci a tím i účinek současně podávaných léčiv.