Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
MINIMÁLNÍ ÚČINNÉ DÁVKOVÁNÍ
Někdy je možné zvýšit bezpečnost léku braním nižší dávky. Pokud se budete rozhodovat o dávkování léku, zvažujte následující zásady:
- U většiny léků existuje kompromis mezi účinností a vedlejšími účinky. Když budete užívat velmi nízké dávky, nebudou působit. Vyšší dávky jsou účinnější, ale zvyšuje se rovněž riziko vedlejších účinků. U některých léků lze dosáhnout jen určité hranice účinnosti a se zvyšujícím se dávkováním se tato již nemění – zato vedlejší účinky se zesilují. V situacích, kdy nejde o život, často dává smysl začínat s menší léčebnou dávkou a sledovat, jak působí. Jestliže se dobře vyrovnáváte s vedlejšími účinky a lék je účinný, je to v pořádku. Když lék snášíte dobře, ale účinnost ještě nesplňuje očekávání, dávkování může být zvýšeno. Pokud jej však snášíte špatně, můžete léčbu ukončit a být vděční, že jste nebrali vyšší dávky už od počátku.
- Dávkování léků tak, jak bylo doporučováno dříve, bývá nyní považováno za příliš vysoké. Lék na spaní Halcion byl například obvykle předepisován v množství půl miligramu. Nyní se již nevyrábí tak silné prášky. Největší současný obsah je poloviční a většina odborníků soudí, že dokonce i to je pro mnoho lidí příliš. Před nedávnem mnoho lékařů předepisovalo dávky 50 mg hydrochlorothiazidu (HCTZ) jednou nebo i dvakrát denně. Dnes je mnoho pacientů úspěšně léčeno s pomocí 12,5 mg denně a někteří i jen s 6,25 mg. Jedna studie totiž ukázala na to, že nižší dávka je stejně účinná pro snížení krevního tlaku, ale nezpůsobuje již pokles obsahu draslíku v krvi, což byl častý potenciální nebezpečný vedlejší účinek.
- Braňte se zvyšování dávek léku, dokud jej neužíváte ještě dostatečně dlouhou dobu. Často trvá jeden nebo i dva týdny, než lék dosáhne své plné účinnosti. To platí obzvláště pro nesteroidní léky proti bolesti a pro léky na vysoký krevní tlak. Ve dříve uvedené studii léky postupně snižovaly tlak ještě osm týdnů od začátku jejich užívání. Zásada, která je obzvláště platná u starších pacientů, zní: „začni s malými dávkami a postupuj pomalu.“
- Pokud je současně s nasazením léků aplikována i jiná léčba, je někdy možné snížit dávky ještě více. Při artritidě lze například pomáhat cvičením, snižováním nadváhy, teplými obklady před tělesnou aktivitou, ledovými obklady po zátěži, používáním vycházkové hole nebo chodítka. Vysoký tlak může být léčen cvičením, snížením váhy, snížením spotřeby soli a omezením stresu. Mnoho lidí může úplně vypustit léky, pokud udělají změny ve svém životním stylu.
Užívání léků po minimální nutnou dobu jejich účinků.
Čím déle užíváte lék, tím pravděpodobněji ve vás může vyvolat vedlejší účinky. Vezměme si například volbu optimální dobu léčby v případech infekcí močového měchýře u žen. Ještě před několika lety byly ženy i s nekomplikovaným onemocněním obvykle léčeny antibiotiky po dobu 10 až 14 dní.
Tento způsob léčby byl docela účinným, avšak u nemalého počtu žen se rozvinul průjem, kvasinkové infekce nebo další vedlejší účinky způsobené antibiotiky. Asi před 10 lety, jako následek snahy o snížení četnosti vedlejších účinků, se stála běžnou léčba jen s pomocí jediné dávky, ale objevily se obavy, že toto není efektivní způsob léčby.
Jeden z lékařů na lékařské fakultě ve švédském Lundu prošel desítky studií, které porovnávaly podávání antibiotik po různá časová rozmezí. Porovnával také výsledky léčby při použití jedné dávky, při léčbě v trvání tří dnů, pěti dnů a při dlouhodobějších kůrách.
Například u skupiny sulfitových léků došel k následujícím závěrům:
| způsob podávání | úspěšnost léčby | výskyt vedlejších účinků |
| jedna dávka | 89,0 % | 7,4 % |
| 3-denní léčba | 94,6 % | 6,7 % |
| 5 denní a delší léčba | 95,5 % | 24,9 % |
Z těchto rozborů pak došel k závěru, že v případě léků na sulfitové bázi je optimální léčba pomocí třídenní kůry, kdy jsou v nejvíce vyvážené výsledky ve srovnání s vedlejšími účinky. Nejvhodnější doba léčby je ovšem proměnlivá i v závislosti na použitém léku.
Buďte proto obzvláště obezřetní, pokud vám chce lékař předepsat lék, který budete užívat už po celý zbytek života, jak to bývá časté v případech zvýšeného tlaku nebo vyššího cholesterolu v krvi. V takovýchto případech byste měli chtít ujištění, že podávání léku je skutečně nezbytné alespoň z hlediska oficiální medicíny. K tomu by bylo užitečné mít k dispozici i úplný rozbor alternativních možností léčby bez použití chemických léků, ale takové informace si bohužel musíte obstarat jinde…
Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.